Klanění Tří králů: původ, výklad a dopady v kultuře a tradicích

V evangeliu se mluví o mudrcích (překlad z řeckého μάγοι mágové), kteří přišli z Východu, možná snad z Persie a rozuměli pohybu hvězd. V rané křesťanské tradici není ustálen jejich počet a pohybujeme se i mezi čísly 6, 12 či dokonce 24. K ustálení na čísle 3 dochází někdy v 7. století n. l. podle počtu darů, které byly obětovány. Jak se z mudrců stali králové? Z ikonografického hlediska má mnoho scén z Nového zákona svůj předobraz, paralelu, ve Starém zákoně. Ve středověku je např. takovým bestsellerem kniha Zrcadlo lidského spasení, která se těmito typologickými paralelismy zabývá. A právě scéna Klanění králů je často spojována s králem Šalamounem, kterému mnozí králové přináší dary.

Svátek Tří králů, který se slaví 6. ledna, Vánoce vrcholí, ale i začínají, a to pro pravoslavné věřící. Tento den připomíná okamžik, kdy se Kristus zjevuje nejen izraelskému národu, ale všem, dává se rozpoznat jako král. V příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje církevní spisovatel Órigenés na počátku 3. století. Označení králové se objevilo až v 6. století u sv. Caesaria z Arles. Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyři v západní církvi po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v 7. století, jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560.

Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objeví, je kancléř pařížské Sorbonny ve 12. století. Středověk je také obdobím, kdy se těmto jménům přiřazují jednotlivé dary. Tyto tři dary mají také představovat veškerou hmotu, neboť zastupují veškerá v té době známá skupenství. Tři králové nebyli nikdy oficiálně svatořečeni, avšak jsou uctíváni jako patroni poutníků a hříšníků. Ostatky svatých Tří králů podle legendy nalezla svatá Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Rainald z Dasselu převedl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu kostela.

Svátek Tří Králů doprovázely různé lidové zvyky. Ve střední Evropě je zažité žehnání domů, při němž se na dveře svěcenou křídou píší písmena C+M+B, v Česku obvykle K+M+B. Nejsou to ale patrně počáteční písmena jmen „Tří králů“: Kašpar, Melichar a Baltazar, jak se lidově traduje, nýbrž zkratka latinského „Christus mansionem benedicat“: „Kristus žehnej tomuto domu“. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tj. Otce, Syna a Ducha Svatého.

Nejnáročnější techniky kraslic jsou slámování a batikování. Jejich jména znají už malé děti a téměř všechny vědí, že to byli právě oni, kteří Ježíškovi přinesli vzácné dary a přivítali ho na tomto světě. Víte, proč Kašpar, Melichar a Baltazar přicházejí vždy 6. ledna, kdo ve skutečnosti byli a proč někdo slaví Vánoce právě v tento den? Pokud se zeptáte dětí, kdo jsou Tři králové, pravděpodobně vám neřeknou jejich krkolomná jména, ale něco budou vědět s jistotou. Jsou to tři mudrci, kteří malému Ježíškovi přinesli tři dary - zlato, kadidlo a myrhu.

Jejich příchod je však opředen legendami a dodnes není jisté, zda vůbec byli tři. Říká se, že Tři králové, pocházející pravděpodobně z tehdejší Persie, uviděli na východní obloze zářivou hvězdu, betlémskou hvězdu, a rozhodli se ji následovat v domnění, že jim ukáže cestu k novému židovskému králi. Po příjezdu do Jeruzaléma se podle Bible krále Heroda zeptali: „Kde je ten právě narozený král Židů?“ Panovník je poslal do Betléma, avšak s tím, že mu pak musí říct, kde se Ježíš nachází. Ne vždy však lidé věřili, že mudrci, kteří navštívili Ježíška pár dní po jeho narození, byli tři.

V Bibli, konkrétně v Evangeliu podle Matouše, se nezmiňují jména králů, ani jejich přesný počet. Na jejich označení se dokonce používá slovo Magoi, resp. Magi - ten, co se věnuje astrologii a magii. Až mnohem později, v 14. století, se objevily první informace, že byli tři a jmenovali se Kašpar, Melichar a Baltazar. Tvrdí to však pouze tradice západní církve a důvodů může být několik. Jedním z nich je skutečnost, že přinesli Ježíšovi tři dary, jiní se přiklánějí ke spojitosti se Svatou Trojicí. Nejčastěji se zobrazují v trojici jako starý muž, muž ve středním věku a mladý muž. V západní ikonografii je tradicí zobrazovat jednoho z nich jako černocha.

Jisté je také to, že 6. leden je dnem, během kterého někteří lidé slaví Vánoce. Konkrétně jde o věřící pravoslavné církve, kteří se řídí starším juliánským kalendářem. Ti v podstatě oslavují narození Ježíše Krista a Vánoce také 24. prosince, avšak při pohledu do gregoriánského kalendáře je již 6. leden. Podobně jako věřící římskokatolické a řeckokatolické církve, i u pravoslavných trvají Vánoce více dní. Štědrý den připadá na 6. leden, během 7. ledna si věřící připomínají narození Spasitele, 8. leden je svátkem Sboru přesvaté Bohorodičky a 9. Ledna pokračují oslavy jinde. Na území naší země jsou i pravoslavní věřící, ale pravda je taková, že mnozí z nich se kloní ke zbytku České republiky a stále více z nich začíná Vánoce oslavovat podle gregoriánského kalendáře. Důvod je zejména praktický - když se svátky pravoslavných věřících teprve začínají, ty naše už končí a svět se opět vrací do koloběhu práce a školy.

Samozřejmě, i dnes se z přibližně 20 tisíc lidí, kteří u nás vyznávají toto náboženství, najde mnoho takových, kteří si svátky Vánoc užívají právě v lednu. Krása světa je právě v jeho rozmanitosti, což nám připomínají i Vánoce a mnohé svátky, které po nich následují. Vánoční svátky, to není pouze Štědrý den a následné pracovní volno až do 1. ledna. V křesťanském světě Vánoce pokračují dnem, kdy se tři králové přišli poklonit narozenému Ježíškovi. Den 6. Leden je jen jeden z momentů oslavy. Základem obřadů, tradic a zvyků, které se na Tři krále vykonávají, je biblická zvěst o tom, že se do Betléma přišli malému Ježíškovi poklonit tři mocní mágové z východního světa. Ti Ježíšovi přinesli tři významné královské dary - zlato, myrhu a kadidlo. Zlato, kadidlo a myrha, to byly dary, které malému Ježíškovi přinesli sv. Tři králové. Co přesně tyto dary představovaly se můžeme dnes jen domnívat.

Zlato bylo v dávných dobách platidlem a symbolem bohatství; kadidlo navozuje slavnostní atmosféru a myrha byla ceněna pro své léčebné i rituální schopnosti. Kadidlo bylo díky své vůni vyhledávané a šlo o směs vonných dřevin a pryskyřic, myrha byla hmota-šťáva vytékající ze keře a na vzduchu ztuhla ve žluté, červené či hnědé kousky. Myrha byla ceněna ve starověku a její hodnota mohla být vyšší než zlato. Dnes bývá používána v kosmetických produktech, parfémech a dalších výrobcích. Zlato, kadidlo a myrha tedy nebyli jen dary, ale symboly tehdejšího světa a jeho hodnot.

Kam šli Tři králové dál? Zjevil se jim sen, že o Ježíšově místě mají pomlčet, a odjeli pryč. Herodes po jejich odchodu rozkáže vyvraždit betlémské kojence do dvou let, aby měl jistotu, že mu Ježíš nezbedne trůn. Zmíněný příběh ukazuje, že biblické vyprávění samotné neřeší počet ani jména mudrců a králů, a teprve tradice a ikonografie jejich identitu rozšiřují a konstituují do podoby, kterou dnes známe.

Podobně jako na Štědrý den se i do tříkrálové vody odlévalo olovo či cín a podle tvaru, který vznikl, se určovalo osud. Méně známou českou tradicí je koleda a psaní iniciál a letopočtu křídou nad dveře. Původně chodili na tříkrálovou koledu kromě dětí i kantoři a duchovní. Dodnes děti převlečené za Tři krále v dlouhých bílých košilích a s papírovými korunami (a také se začerněnou tváří třetího krále), chodí dům od domu, zpívají koledy a označují domy svěcenou křídou.

K nejuznávanějším obrazům Tří králů patří freska Zobrazení tří králů v Kapli rodiny Scrovegniů v Padově, počátek 14. století. Zvěst o Třech králích a jejich darech se tak protíná s evropskou ikonografií a literární tradicí, která poznamenala i moderní vnímání Vánoc a jejich konce v různých liturgických kontextech.

Hlavní odkazy a souvislosti

Na jevišti dějin se Tři králové často spojují s postavou krále Šalamouna a jeho dary byly vykládány symbolicky jako vyjádření bohatství a moci. Počet mudrců a jejich jména se vykládají různě v čase a mezi tradicemi; gregoriánský kalendář a juliánský kalendář ovlivňují, kdy se slaví Vánoce a Tři králové v různých regionech. V České republice zůstává tradiční sbírka Tříkrálová a symbolické označení domů křídou, i když výklad původu iniciál přetrvává v jednotlivých zemích různě.

Tabulka: Dary králů a jejich symbolika

tags: #cim #obdarovali #tri #kralove #jeziska