Podstoupil mučednickou smrt na začátku 4. stol. v palestinském městě Lydda, blízko dnešního Tel Avivu; nad jeho hrobem byla postavena basilika. Jeho úcta se brzo rozšířila po celém světě. Svatý Jiří, ty jako voják vycvičený k boji jsi dokázal rozpoznat a úspěšně odrážet úklady nepřítele, který nám chce odebrat radost života věčného. Vypros nám prosíme, abychom jako ty důvěřovali Ježíši Kristu, našemu jedinému Pánu, a dokázali se rázně postavit proti každému pokušení. Uč nás ve zmatku tohoto světa překonávat strach, úzkost, podezírání a nástrahy Zlého.
Ať se vyvarujeme zbytečného a zbabělého kritizování a odsuzování druhých. Ať jsme ochotni pracovat pro sjednocování lidské rodiny a denně znovu nasazovat všechny své síly pro ochranu a růst Božího království. Svatý Jiří, přimlouvej se za nás, abychom neutíkali před zkouškami a příkořími, ale abychom vytrvali v lásce Otce i Syna a s pomocí Ducha svatého zvítězili nad naší slabostí a hříchem ve světě. Bože, Tys posiloval svatého Jiří, aby následoval Tvého Syna v jeho utrpení a byl připraven pomáhat slabým a trpícím; ať pomáhá i nám v naší slabosti. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
Lidové pranostiky praví, že „Svatý Jiří osvobozuje hady a štíry“ a věřilo se, že jak zvítězil nad drakem, zvítězí i nad zimou. Podle lidové víry se v tento den otevírá země, z jejíchž útrob vylézají hadi a štíři. Sluneční teplo jim po dlouhém zimním spánku vlévá novou sílu do krve. Zajímavostí je, že se lidé v tento den vyhýbali pití vody ze studní - věřilo se totiž, že je kvůli otevírání země otrávená. Naopak o hadech se říkalo, že na svatého Jiří ještě nejsou jedovatí, snad proto, že po zimě nestihli nabrat dostatek síly, aby mohli škodit. Nejjednodušší vysvětlení „výskytu štíra“ v jiřských pranostikách podává historik J. Svoboda, domnívá se, že označení „štír“ v pranostikách znamená totéž, co vyjadřovala staročeská slova ščur, jaščur či jaščerka, tedy, že se významově zcela kryje se současným pojmem „ještěrka“.
Podle další ze svatojiřských pověr se nemá pracovat na poli, ani na zahradě nebo v sadu, protože se probouzí země a lidé ji nesmí rušit. U Slovanů byl tento den prvním koupáním v přírodě, a právě i proto měly největší radost z příchodu sv. Zvláštní magickou moc, kterou využívali především svobodní chlapci měl tzv. jiříček: kostička z páteře, z žáby chycené v den sv. Jiří se vložila na několik dnů do mraveniště. Peníz s vyobrazením sv. Jiří potírajícího šupinatou saň, býval všeobecně oblíbeným amuletem vojáků a myslivců, protože jim často hrozilo nebezpečí smrti.
Historie a legendy o svatém Jiřím ukazují, že jeho uctívání se rozšířilo po Východě i na Západě. Zprávy o jeho životě nejsou dost věrohodné; z historických pramenů je uznávána jen zpráva o jeho mučednické smrti na začátku IV. století, kterou podstoupil v palestinském městě Lyddě. Nad jeho hrobem byla postavena bazilika. Jeho úcta byla šířena na Východě i na Západě, zvláště v Řecku, v Rusku a v Anglii. Co o něm víme nejpravděpodobnějšího? Jeho původ se klade do Kappadokie na území dnešního Turecka. Někteří se ale domnívají, že by zemí jeho původu mohla být Gruzie, jež má spojitost s jeho jménem Georgius. Staré životopisy uvádí matku z Kappadokie a otce z Persie. Matka s Jiřím se přestěhovala do Palestiny a tam se stal vojákem. Podle legendárních životopisů mohl dosáhnout hodnosti plukovníka v Diokleciánově vojsku. Když začalo pronásledování křesťanů, rozdal prý své jmění chudým a pak vystoupil jako neohrožený vyznavač Kristův na obranu křesťanů. Jazykem bojoval proti starému pohanství a ďábelskému napadání církve. Odtud jeho symbolické vyobrazení - boj s drakem, o kterém píše velká většina legend o sv. Jiří.
Dívku, kterou na obrázcích zachraňuje, někteří považují za symbol jeho duše či za křesťanství. Pravděpodobně se jedná o manželku Diokleciánovu, z níž se stala křesťanka díky statečnosti, s jakou vyznával Jiří víru a snášel muka. Ještě téhož roku byla sťata. Vítězí ten, kdo se nevzdává a neustupuje, když přijdou těžkosti. To je jádro legendárních vyprávění o sv. O konci jeho života bývá uváděno, že císař ho chtěl mučením přimět k modloslužbě, a proto mu ve vězení dali nejdříve nohy do klády a ležícímu na zádech položili na prsa těžký kámen. Pro svou pevnost v přesvědčení byl Jiří další den mučen kolem s hřeby, které otáčením kola drásaly jeho tělo. Pak byl prý hozen do nehašeného vápna a nato bičován. To vše přivedlo prý k víře Diokleciánovu manželku Alexandru a Jiřímu byla pak useknuta hlava.
Dle nejznámější smyšlené pověsti z „Legendy aurea“ začíná jeho život v Kappadokii, kde se stal vojákem a pak tribunem římského vojska za Diokleciána. V oné době trápil zemi drak žijící v jezeře, jemuž byly předkládány denně dvě ovce a později lidské oběti vybírané losem. Když los padl na princeznu, byla mu přivedena jako nevěsta, ale dřív, než se jí drak mohl dotknout, Jiří do něj vbodl své kopí a pak ho na princeznině pásu dovedl do města před lid a krále, aby ho před jejich očima zabil. Za odměnu žádal křest 15.000 osob. Pak pokračoval v cestě. Pohřben byl v Lyddě a jeho hrob se stal cílem poutníků a místem zázračných uzdravení. Již před rokem 337 vznikla při jeho hrobu hřbitovní bazilika a uvádí se, že její zbytky jsou ještě vidět. Nejstarší řecký nápis o sv. Jiřím je dle archeologů z roku 368. Ve IV. a V. století se jeho uctívání rozšířilo mimo Palestinu i v Sýrii, Gruzii, Arménii, Egyptě a v Etiopii. Úctu k sv. Jiřím rozšířili po Evropě nejvíc křižáci. V Anglii mu bylo zasvěceno 160 kostelů.
Některé na Západě jsou prokazatelně již ze VI. století a na mnoha místech Evropy jsou domnělé ostatky sv. Jiří. Překonávat některé těžkosti někdy vyžaduje odvahu jako symbolický boj s drakem. Stejně tak vyžaduje někdy odvahu podávat svědectví o své víře. Bože, Tys posiloval svatého Jiří, aby následoval Tvého Syna v jeho utrpení a byl připraven pomáhat slabým a trpícím; ať pomáhá i nám v naší slabosti. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků.
V Česku je na dnešní den jeho památka (uváděná v martyrologiu 23. 4.) přesunutá z důvodu významnějšího svátku národního patrona sv. Georgius, m. in Palæstina (s. IV.); Fidelis de Sigmaringen (1622); Maria Cleophæ et Salome (s. I.); Alexander, m. Lugduni (178); Mellitus (624); Wilfridus (709); Gulielmus Firmati (1103); Maria a Sancta Euphrasia (Rosa Virginia) Pelletier (1868); Maria Elisabeth Hesselblad (1957); Anthimus, ep. Nicomedien (303); Gregorius, ep. Illiberitan (s. IV); Deodatus, abbas (s. Název: Řekli svatí a to platí... 777 citátů svatých a blahoslavených)
Zlatou nití je spojeno poselství, že svatí jsou vzory odvahy, víry a vytrvalosti v boji proti zlu. V lidových pověrách a legendách často připomínají, že překonávání těžkostí vyžaduje odvahu, vytrvalost a důvěru v Boží milost.
Svatý válečník - Příběh svatého Jiřího a draka
Řeholní život a povolání ke svatosti bývají spojeny s meditací o odvaze čelit zkouškám a vytrvalosti ve víře. Kristus potřebuje svaté kněze! Dnešní svět volá po svatých knězích! Pouze svatý kněz se ve stále více sekularizovaném světě může stát průzračným svědkem Krista a jeho evangelia. Jen takový kněz se může stát vůdcem lidí a učitelem na cestě ke svatosti. Lidé, a zvláště mladí lidé, takového vůdce očekávají. Každý z nás je volán. Ne my jsme vybrali svůj život. My jsme do něj byli vyvoleni. A Ten, kdo nás vyvolil, Ten ví, čeho jsme schopni. A Ten nám svěřuje dílo, na které máme.
Ať kdokoli, koho přijmete, od vás odchází lepší a šťastnější. Bůh stvořil člověka svobodného, aby si svobodně zvolil dokonalost. Od nás chce toto rozhodnutí. Aby mohl udělat všechno sám, čeká jen na naše rozhodnutí. Každé zlo více ubližuje tomu, kdo je koná, než tomu, kdo je musí snášet. Ať nám každý pád, třeba i ten nejtěžší a stále se opakující, vždycky poslouží jako stupeň k vyšší dokonalosti.
V této souvislosti si připomínáme, že Kristus je přibitý na kříž a my se stále učíme následovat jeho cestu. Jako příklad vytrvalosti a odvahy slouží i lidové zvyky a modlitby k posílení víry ve chvílích zkoušek. Závěrem bychom měli vzdechnout: Svatý Jiří je symbolem dobra bojujícího se zlem a vyzývá nás k víře, odhodlání a lásce k bližnímu.