Ves založil kolem roku 1278 na prastaré obchodní cestě Haberská Sedlecký klášter pod názvem Bor Svaté Kateřiny, ale první písemná zmínka je až z roku 1395, kdy se v Kolínských knihách vzpomíná Jindřich od Svaté Kateřiny. V roce 1407 zastavil klášter ves Kateřině Anně z Házmburka s podmínkou, že po její smrti se opět vrátí do majetku kláštera. Kateřina zemřela v roce 1419, ale v roce 1420 zastavil ves císař Zikmund za pomoc proti husitům Habartovi z Adlaru. V roce 1436 připadla Svatá Kateřina ke kolínskému panství Bedřicha ze Strážnice. S kolínským panstvím připadla ves roku 1459 Jiřímu z Poděbrad a v roce 1472 přešla do majetku Hynka Minsterberského. V roce 1486 připadlo kolínské panství královské koruně, v jejímž držení bylo s výjimkou let 1502-06, kdy bylo krátkodobě zastaveno Mikuláši Trčkovi z Lípy, až do roku 1593.
V roce 1593 vzniká samostatné novodvorské panství Kašpara Melichara ze Žerotína a obec Svatá Kateřina byla do tohoto panství začleněna. Jelikož obyvatelé Svaté Kateřiny se většinou hlásili k protestantským evangelickým církvím, po roce 1628 mnozí obec opustili, neboť odmítli přijmout katolickou víru. V roce 1660 se uvádí, že ve vsi je 13 pustých gruntů a několik chalup. V roce 1890 byla přes obec postavena silnice z Nových Dvorů do Týnce nad Labem. Součástí panství Nové Dvory byla Svatá Kateřina až do zrušení patrimoniální správy po roce 1848, kdy se stala samostatnou obcí a přiřazena byla do okresu Kutná Hora.
Josef Švejk (* 9. 6. 1865 Svatá Kateřina - † 18. 11. 1939 Svatá Kateřina) byl statkář a později i starosta Svaté Kateřiny, místopředseda zemědělského spolku v Kutné Hoře a člen okresního zastupitelstva. Jako agrární politik byl v letech 1907-18 poslancem Říšské rady, od roku 1919 předsedou správní rady rolnického akciového cukrovaru v Ovčárech, tehdy napsal publikaci o dějinách českého řepařství a cukrovarnictví. Přestože to není prokázané, někteří odborníci se domnívají, že se stal inspirací k pojenování hlavní litrerární postavy románu Jaroslava Haška, který ho chtěl údajně zesměšnit za to, že mu jako dopisovateli agrárních novin krátil honoráře.
Původ názvu obce se odvozuje od zasvěcení místního kostela sv. Kateřině a od svého založení se nezměnil. V roce 1407 se vzpomíná jako villas ad S. Katharinam a v roce 1420 již česky Svatá kateřina,1590 nebo 1654 Swata Kateržina. Za socialismu se obec v letech 1960-90 obec z ideologických důvodů jmenovala pouze Kateřina. Svatá Kateřina je administrativní součástí obce Svatý Mikuláš, její vlastní katastrální území činí 7,18 km².
Na skalnatém ostrohu nad silnicí se nachází gotický kostel zasvěcený sv. Kateřině. Jedná se o orientovanou třílodní stavbu obdélného půdorysu s pětibokým závěrem kněžiště, k němuž přiléhá na severní straně obdélná sakristie, na jižní straně věž čtvercového půdorysu. Hlavní loď i boční lodě jsou zaklenuty křížovou žebrovou klenbou se svorníkem ve vrcholu, oddělenou od sebe navzájem klenebními pasy, které mají mezi loděmi profil oblouku, mezi jednotlivými poli lodě tvar lomeného oblouku. Žebra klenby jsou ukotvena na dvou mohutných osmibokých pilířích a na jehlancových konzolách v obvodových zdech lodi. Na pilíř blíže severní zdi je svedena také klenba kruchty. Hudební kruchta nacházející se u zadní Z stěny lodi vybíhá i podél severní zdi až do úrovně pilíře, takže tvoří půdorys písmene L. Podkruchtí je klenuto křížovou žebrovou klenbou - žebra klínová s vyžlabenými stranami - svedenou na svazkové konzoly ve zdi a na dva nižší pilíře v zadní části lodi. Pod kruchtou v JZ koutě lodi segmentově zaklenutý vstup ke šnekovitému schodišti vedoucímu na kruchtu. Pod kruchtou uprostřed západní stěny v mělkém segmentovém záklenku hlavní vchod do kostela. Při pravém opěrném pilíři vystupuje z fasády válcová hmota ukrývající šnekovité schodiště na kůr, prolomena jedním úzkým okénkem, zakončena kuželovitou stříškou. Po levé straně vchodu se nacházejí zbytky dvou konzol, zřejmě pozůstatek někdejší zaklenuté předsíně. Ve střední ose nad portálem je prolomeno kruhové okénko a ve štítu dvě okénka se zalomeným záklenkem. Boční fasády jsou lemovány dvěma opěrnými pilíři a jedním opěrným pilířem rozděleny dvě nestejné části. Všechny opěrné pilíře dosahují výšky fasády až po střechu, jsou zdobeny armováním a kryty šikmou stříškou. V boční jižní fasádě je vedle středního opěrného pilíře prolomen vstup s hrotitým záklenkem přístupný po několika stupních schodiště. (Používaný v současné době jako jediný vstup).
Nad vchodem je umístěna deska s nízkým reliéfem zobrazujícím Konstantina a Metoděje. V horní části jižní fasády prolomeny dvě okenní osy, okna s kamennou gotickou kružbou v širokých špaletách. Pod okny průběžná římsa obíhající celou průčelní a jižní fasádu. V koutě mezi lodí a kněžištěm je vložena hranolová věž se zvonicí v patře. Věž prolomena těsně pod průběžnou římsou jednou okenní osou pravoúhlého tvaru s kamenným ostěním s radiálně se protínajících prutů podepřených zespoda jedním prutem vertikálním, do prostoru trojúhelných výsečí vymezených pruty vybíhají reliéfní kružbové tvary. Zvonice ve výši střechy je dřevěná, se čtyřmi vyřezávanými otvory místo oken, dva z jižní strany, dva ze strany východní. Severní fasáda je členěna jako jižní - soklovou římsou, a opěrnými pilíři s armováním a stříškou - a stejně tak prolomena dvěma okny s hrotitým záklenkem a kamennou kružbou, umístěnými v horní části fasády. V části blíže kněžišti je u opěrného pilíře (ve výšce nad soklovou římsou) jedna slepá okenní osa. V koutě za opěrným pilířem lodi je přízemní sakristie, prolomená úzkým okénkem. Pětiboký závěr kostela zpevněn opěrnými pilíři na nároží, každá stěna prolomena oknem s kamennou kružbou. Tvary oken se liší ve velikosti i v kružbě.
Architektura a význam gotického kostela
Gotický kostel svaté Kateřiny stojí na strategickém místě a svým tvarem zrcadlí tradiční trojlodní architekturu s výrazným závěrem a věží. Hlavní loď i boční lodě jsou zaklenuty křížovou žebrovou klenbou, která je podpořena masivními pilíři a konzolami, což zdůrazňuje vznešenost sakrálního prostoru. Kruchta, yang tvoří písmeno L, dodává prostoru hravý pohled na kněžiště a umožňuje pozorovatelskou perspektivu pro zpěváky a hudebníky. Polychromie a původní nápisy poutníků do omítky dodávají interiéru autentický historický charakter.
Portály a sakristie vyzdobené bohatým ostěním, s překladem zdobeným reliéfy a ornamenty, ukazují na vysokou řemeslnou úroveň zdejších mistrů. Pětiboký závěr kostela, obklopený ostěními a okenními kružbami, posiluje dojem uzavřeného, duchovně významného prostoru. Deska s reliéfem Konstantina a Metoděje upozorňuje na historické a kulturní kořeny místní víry a identity obce.
