Král David zestárl a dosáhl vysokého věku. Přikrývali ho pokrývkami, ale nemohl se zahřát. Proto mu jeho služebníci navrhli: ať vyhledají králi, našemu pánu, dívku pannu, aby byla králi k službám a opatrovala ho; bude též uléhat po tvém boku a zahřívat krále, našeho pána.
Hledali tedy po celém izraelském území krásnou dívku, až našli Šúnemanku Abíšagu a přivedli ji ke králi. Byla to překrásná dívka; opatrovala krále a obsluhovala ho. Král ji však nepoznal.
Adonijáš, syn Chagítin, se vynášel: „Kralovat budu já.“ A opatřil si vůz, koně a padesát mužů, kteří běhali před ním. Otec ho po celý ten čas nezarmoutil otázkou: „Co to děláš?“ Také on byl velmi pěkné postavy; narodil se po Abšalómovi. Dohodl se s Jóabem, synem Serújiným, a s knězem Ebjátarem. Ti Adonijáše podporovali. Avšak kněz Sádok a Benajáš, syn Jójadův, ani prorok Nátan a Šimeí, Reí a Davidovi bohatýři při Adonijášovi nestáli.
Adonijáš připravil obětní hod, brav, skot a vykrmený dobytek, u kamene Zócheletu, který je vedle pramene Rogelu, a pozval všechny své bratry, královy syny, i všechny judské muže, královy služebníky. Ale proroka Nátana, Benajáše, bohatýry a svého bratra Šalomouna nepozval.
I řekl Nátan Bat-šebě, matce Šalomounově: „Neslyšela jsi, že se Adonijáš, syn Chagítin, stal králem? A David, náš pán, o tom neví. Pojď tedy, poradím ti, jak se zachráníš ty i tvůj syn Šalomoun. Nuže, vejdi ke králi Davidovi a zeptej se ho: ,Což jsi ty sám, králi, můj pane, nepřísahal své otrokyni: Tvůj syn Šalomoun bude po mně králem, ten dosedne na můj trůn?‘ Zatímco tam ještě budeš s králem mluvit, přijdu za tebou a potvrdím tvá slova.“
Bat-šeba tedy vešla do pokoje ke králi. Král totiž byl už velmi starý a Šúnemanka Abíšag ho obsluhovala. Král se zapřísahal: „Jakože živ je Hospodin, který mě vykoupil z každého soužení, jak jsem ti přísahal při Hospodinu, králem bude po mně tvůj syn Šalomoun, ten dosedne na můj trůn místo mne; učiním tak ještě dnes.“
Poté král David nařídil: „Zavolejte mi kněze Sádoka, proroka Nátana a Benajáše, syna Jójadova.“ Když předstoupili, král jim řekl: „Vezměte s sebou služebníky svého pána, posaďte mého syna Šalomouna na mou mezkyni a doveďte ho dolů ke Gíchónu. Tam ho kněz Sádok a prorok Nátan pomažou za krále nad Izraelem. Zatroubíte na polnici a budete volat: ‚Ať žije král Šalomoun!‘ Pak půjdete vzhůru a on přijde, dosedne na můj trůn a bude králem místo mne."
Benajáš, syn Jójadův, odpověděl: „Stane se! Tak rozhodl Hospodin, Bůh krále, mého pána.“ Kněz Sádok, prorok Nátan a Benajáš, Keretejci a Plétejci sešli dolů; Šalomouna posadili na mezkyni krále Davida a vedli ho ke Gíchónu. Kněz Sádok vzal roh s olejem a Šalomouna pomazal. Zatroubili na polnici a všechen lid provolal: „Ať žije král Šalomoun!“ Všechen lid pak šel vzhůru za ním, pískal na píšťaly a převelice se radoval; země od toho hluku až pukala.
Adonijáš a všichni pozvaní, kteří byli s ním, to uslyšeli; Jóab zaslechl zvuk polnice a ptal se, co to ve městě za halas. Mezitím přišel Jonatan, syn kněze Ebjátara, Adonijáš mu řekl: „Pojď, ty jsi statečný muž a jistě přinášíš dobrou zprávu.“ Jonatan odpověděl: „Nenesu.“ A vyprávěl, že král David ustanovil za krále Šalomouna.
Králi Davidovi bylo řečeno: Šalomoun byl ustanoven králem; a to byl ten hluk, který lid uslyšel. Šalomoun usedl na královský trůn. Královi dvořané přišli blahopřát a požehnali Šalomounovu jméno. Král se na loži poklonil a řekl: Požehnán buď Hospodin, že dnes před mýma očima dosadil následníka na můj trůn.
Mezi Adoniášovými hosty zavládlo zděšení; Adoniáš vstal a ze strachu se běžel chytit rohů oltáře. Adoniáš byl obviněn, že žádá, aby mu král Šalomoun odpřisáhl, že svého služebníka neusmrtí mečem. Šalomoun mu odpověděl: bude-li se chovat jako čestný muž, ani vlas mu nespadne, pokud však na něm najdou něco zlého, zemře. Pak ho poslal do svého domu.
Biblická souvislost a význam
1. Královská 1 popisuje dramatickou změnu v izraelském trůnu, kde se porušení respektu k Davidovu vůli stává klíčovým politickým tématem. Důležité je, že rozhodnutí o nástupnictví není jen osobní záležitostí, ale otvírá otázky legitimity, moci a ochrany dědice. Soudobé čtení textu ukazuje, jak dynastická politika, prorocké autority a královská poslušnost spolupracují i soupeří mezi různými skupinami v Izraeli.
2. Královská 2 pokračuje s popisem postupného upevňování Šalomunova vlády a potvrzení jeho nástupnictví prostřednictvím oficiálních ceremonií a chrámových rituálů. Děj ukazuje, jak klíčové postavy - Sádok, Nátan, Benajáš a kněžstvo - sehrávají roli legitimizace nového panovníka a jak veřejná slavnost posiluje politickou stabilitu.
3. V žánru biblické literatury o králech je patrná i otázka bohatství a moci. Kapitoly z 1. královské ukazují, jak Šalomounův dvůr získával bohatství prostřednictvím obchodních kontaktů, dárcovství královně ze Sáby a zahraničních obchodních cest. To zrcadlí tehdejší propojení duchovního a světského vlivu a jejich vzájemnou dynamiku.
4. Příběh ukazuje také roli proroků a jejich vliv na politické rozhodnutí. Nátan hraje klíčovou roli v osudu Šalomouna a potvrzení jeho vlády, čímž se propojují náboženské autority s královskou mocí.
5. Z hlediska literárního stylu textu je zřejmé, že popisuje nejen samotné ustanovení krále, ale i doprovodné okolnosti: oběti, slavnostní truba, radost lidu a poutavé detaily, které zdůrazňují význam okamžiku pro celé Izraelské království.
Klíčové okamžiky a postavy
- Davidův nástupnictví a zákonný rámec pro Šalomonovo dosednutí na trůn
- Bat-šeba jako klíčová poradkyně a svědkyně smluv
- Nátan jako prorok, Sádok jako kněz a Benajáš jako vojenský důstojník
- Adoniášovo úsilí o vládu a jeho následné potrestání
- Veřejné slavnostní vyhlášení Šalomouna jako krále
7 Zvláštních Pravidel, Kterými Se Řídí Královské Rodiny
1. Královská 2 shrnuje závěr o tom, jak Šalomounova vláda skutečně vstoupila do dějin: jeho instalace, veřejná oslavu a potvrzení moci krále Izraele i Judska, což položilo základ pro další kapitoly jeho vlády, včetně rozsáhlého bohatství a mezinárodního kontaktu, které se staly charakteristickým rysem jeho éry.