Název Cyril a Metoděj cesta Velká Morava historie se odvíjí od klíčových momentů spojených s příchodem soluňských bratří a jejich působením na Velké Moravě. Poprvé byly na tento den stanoveny oslavy tisícího výročí příchodu soluňských bratří v roce 863 na žádost olomouckého arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka papežem Piem IX. Proč zrovna 5. červenec? Hlavními důvody pro přesun se stala nevhodná roční i liturgická doba dřívějšího data - 9. března -, jakož i vzrůstající kult Jana Husa, datum jehož upálení si připomínáme o den později - 6. července. Třicátého září 1880 papež Lev XIII. okružním listem Grande munus vyzdvihl zásluhy obou apoštolů Slovanů a rozšířil jejich svátek na celou římskokatolickou církev.
Slovanské pravoslavné církve slaví Cyrila a Metoděje 11. května podle pravoslavného kalendáře (24. květen podle občanského kalendáře), kdy podle tradice Cyril a Metoděj ze Soluně na Velkou Moravu přišli. Historicky je však doloženo pouze to, že se tak stalo na jaře 863. Chyběli duchovní. Roku 862 vyslal velkomoravský kníže Rostislav poselstvo k byzantskému císaři Michaelu III. se žádostí o vyslání biskupa a učitele, jenž by na Velké Moravě položil základy církve nezávislé na franských biskupech. Obyvatelé Velké Moravy se sice již seznámili s církevním učením misionářů z Východofranské říše, ale Rostislav v obavách z politického a náboženského vlivu Východofranské říše nechal franské kněze vyhnat, a Morava tudíž postrádala duchovní.
Císař a patriarcha Fotios Rostislavově žádosti vyhověl a pro znalost jazyka pro misi vybral Konstantina (Cyrila) a Metoděje. Během příprav Konstantin sestavil nové písmo (hlaholici) pro slovanský jazyk a spolu se starším bratrem Metodějem přeložil do staroslověnštiny liturgické knihy nezbytné pro konání bohoslužeb. Konstantinovi se připisuje sestavení Proglasu, předmluvy ke staroslověnskému překladu Evangelií.
Na Velkou Moravu dorazili oba bratři na jaře 863 - Konstantin patrně v hodnosti presbytera/kněze a Metoděj asi jako jáhen. Díky autoritě a organizačním schopnostem obou výjimečně vzdělaných a erudovaných bratrů a ovšem také díky podpoře poskytnuté knížetem Rostislavem jejich misie triumfovala. Konstantin s Metodějem kromě prosazení staroslověnštiny coby bohoslužebného jazyka sestavili rovněž Zákon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro laiky), nešetřící lidi, kteří nepřijali křesťanství, a svolávající hrom a blesky na ty, kdo konali pohanské oběti či přísahy.
Svatý Konstantin, zvaný Filozof, se narodil roku 827 v řecké Soluni a náležel k tehdejších nejvýznačnějším učencům. Byl skvělý teolog, polyglot a řečník. Působil jako profesor filozofie a vedl úspěšně několik zahraničních nábožensko-politických misí i řadu teologických disputací. Několik let strávil v klášteře společně se svým bratrem. Mnichem se stal teprve krátce před smrtí v Římě, kde vstoupil do kláštera a přijal řeholní jméno Cyril, pod nímž je znám u nás. Zemřel 14. února 869 v Římě.
Svatý Metoděj se narodil roku 813 stejně jako jeho bratr v Soluni a v mládí pracoval jako byzantský státní úředník. Během společného pobytu v klášteře s Konstantinem se stal bratrovým nejbližším spolupracovníkem, s nímž ve službách mocné Byzance podnikal zahraniční mise. Po jeho smrti se chopil vedení velkomoravské misie, čímž završil společné dílo. K Metodějovým největším úspěchům patří zřízení moravsko-panonské arcidiecéze, v níž se stal prvním arcibiskupem. Zemřel 6. dubna 885 ve Velkomoravské říši.
Oba bratři po celý středověk pokládali za biskupy, ale v současné době nad jejich biskupskou hodností nevládne shoda. Až do poloviny 19. století se u nás běžně nazývali staročeskými jmény Crha a Strachota. Roku 1880 papež Lev XIII. oba bratry svatořečil a v roce 1981 je papež Jan Pavel II. prohlásil spolupatrony Evropy. Máme pocit, že o Cyrilovi a Metodějovi víme ze školy úplně všechno. Oba výjimeční bratři coby věrozvěsti dorazili v roce 863 na pozvání knížete Rostislava na Velkou Moravu, aby zde šířili křesťanství podle východního ritu.
Jejich misii měl prorokovat nápis na záhadném kalichu z doby krále Šalamouna, který Cyril rozluštil v Konstantinopoli. Cyril (známý spíše pod řeholním jménem Konstantin), který patřil k největším vzdělancům tehdejší Evropy, se u byzantského dvora těšil mimořádné úctě jako znalec jazyků a filozofie. Císař jej pověřoval důležitými diplomatickými úkoly a misemi. Na rozdíl od Cyrila byl jeho bratr Metoděj nadán především organizačními schopnostmi, které uplatňoval v armádě a státní správě.
Čtěte také: V klíčové bitvě o Jeruzalém křesťané šest dní drtivě vyhrávali. Během své misijní cesty k národu Chazarů, kteří v 7.-9. století založili na jihu Ruska mocnou říši, podnikli oba bratři jakési archeologické pátrání po ostatcích jednoho z prvních papežů. Šlo o svatého Klementa (Klement I., pontifikát se datuje do let 88/92 - 97/101), který byl v 1. století. Podle historika Petra Bahníka byli Cyril s Metodějem úspěšní - na jednom z ostrůvků vykopali kostru muže, která měla na krku řetěz s mohutnou kotvou.
Konec konspirací o stavbě pyramid. Cyril byl díky svému zájmu o ostatky svatých a hluboké znalosti cizích jazyků pověřen správou hlavní knihovny při Chrámu Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Konstantinopoli. Co je vlastně svatý grál? Jde o slovo keltského původu označující mísu pro servírování ryb. Mělo jít o nádobu, z níž pil Kristus se svými učedníky při poslední večeři a do níž byla o dva dny později Josefem Arimatijským zachycena Kristova krev, když zemřel na kříži.
Zpravidla jsou grály zhotovené ze vzácného kamene zdobeného zlatem a drahokamy. Mohla se tato relikvie skutečně zachovat? Hledání grálu patřilo mezi největší dobrodružství středověku, o nalezení kalichu se snažili i nacisté. Pod Yellowstonem tiká časovaná bomba. Zmínku o něm údajně přináší poznámka ze staroslověnského životopisu svatého Cyrila. Jde o nejstarší a nejkonkrétnější zprávu o existenci svatého grálu v kontextu celé světové literatury.
„Jest pak v chrámu Hagia Sofia pohár z drahokamů, dílo Šalamounovo, na němž jsou napsány verše písmem hebrejským a samaritánským, jichž nemohl nikdo přečíst, ani vyložit. Filozof Cyril jej však vzal a verše přečetl a vyložil.“ První verš zněl: Číše má, číše má, prorokuj, dokud takto je hvězda. Buď nápojem Pánu, prvorozenci bdícímu v noci. Druhý verš: Pánu na okoušení vytvořena ze kmene jiného. Pij a zpij se veselím a vzkřikni aleluja. Úryvek dále pokračuje: „Potom bylo napsáno číslo 909. Cyril je přesně rozpočetl a nalezl, že doba od dvanáctého roku vlády Šalamounovy do narození Kristova trvala 900 a devatero let.“ Bylo to proroctví o Kristu i o budoucí misii obou bratrů na Velké Moravě? S ohledem na duchovní rozměr legendy o svatém grálu je to možné.
Kde hledat kulturní a duchovní kořeny naší země? Nejspíš tam, kam vedla misie bratří Cyrila a Metoděje ze Soluně, do centra Velkomoravské říše. Cesta Dolňáckem, úrodným krajem Dolnomoravského úvalu, nás zavede na soutěž sekáčů pod zámkem Buchlov, dále do komunistického vězení pro politické vězně v Uherském Hradišti, do skanzenu v Modré nebo do Velehradu, jednoho z nejvýznamnějších náboženských center Evropy. Moravskoslezské Beskydy se nachází na samém východě České republiky. Část Beskyd leží v Moravskoslezském kraji, část pak ve Zlínském kraji. Nejvyšším vrcholem pohoří je Lysá hora, ale proslulá je i o dvě stě metrů nižší hora Radhošť, ležící v západní části pohoří. Na vrcholu Radhoště je kaple svatých Cyrila a Metoděje a známé sousoší obou věrozvěstů. Pustevny leží v nadmořské výšce 1018 metrů nedaleko nejznámější hory Moravskoslezských Beskyd, Radhoště. Rázovité srubové stavby vytvořil slovenský architekt Dušan Jurkovič.
Ve Zlínském kraji řeky sjíždění moc nepřejí. Důvodem může být nedostatek sjízdných řek s příznivým spádem, ale i spousta jezů, které jsou pro vodáky nebezpečné nebo nepohodlné. Stojaté vody Baťova kanálu pro ně zase nejsou příliš atraktivní. Baťův kanál a také řeka Morava zde lákají na poklidnou plavbu na výletní lodi.
Kde mohou vodáci hledat informace o tom, kam se vydat? Jistě víte, že 5. červenec je státním svátkem. Proč? Cyril a Metoděj v roce 863 přišli na pozvání tehdejšího panovníka do Velkomoravské říše, aby zvěstovali v té době novou křesťanskou víru. Nahlédněte do historie Velké Moravy, kterou vás provede sám kníže Svatopluk.
Byla to tenkrát těžká doba, kde silnější a protřelejší vládce zpravidla nechával odstranit své soky, jakmile vycítil příležitost. Vždyť i proto apeloval kníže Svatopluk na své syny, aby zůstali jednotní a ubránili tak Velkomoravskou říši. Jak se kníže Svatopluk rozhodl rozdělit říši svým synům? Jakou roli v tom hrály pruty svornosti? A jak to nakonec s říší dopadlo?
5. 7. Cesta ze Soluně do Velehradu podle Google maps. Konstantin s Metodějem vyrazili z byzantské Soluně přesně před 1150 lety. Tehdy je na cestě čekala mnohá nebezpečí. Ale ani dnes by to neměli nejjednodušší. Podle historika Davida Kalhouse z Masarykovy univerzity, který se osudy Cyrila a Metoděje zabývá, přesně nevíme, jestli bratři ze Soluně vyšli, vyjeli, nebo vypluli. „Mohli putovat po zbytcích staré římské cesty - pěšky, na koni nebo na oslíkovi.
Moravskou vlajku vyvěsí téměř 400 obcí. Již třetím rokem vyvěšují obce ve východní části republiky moravskou vlajku. Letos jich má být téměř 400. Okolo její podoby se vedou po léta…
“Velká Morava: Příchod svatých Cyrila a Metoděje a začátky slovanské kultury”
Slovanští věrozvěstové Cyril a Metoděj přišli roku 863 z řecké Soluně na území Velké Moravy. Pozval je kníže Rostislav, aby zde šířili novou křesťanskou víru.
5. 7. 2013 ▪ 3 min. Od příchodu slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje ze Soluně na Velkou Moravu uplynulo letos 1150 let. Výročí jejich příchodu provázely různé obřady a oslavy po celé zemi.