Cyril Černý ze Zlína a jeho svět cest, hudby a života

V následujícím textu se propojuje životopisná mozaika Cyrila Černého z Zlína s jeho poutavými zkušenostmi z cest, hudebním dědictvím a osobním pohledem na svět, který objevuje spolu se svojí manželkou Irmou. Cestovatel, hudebník a člověk s širokým rozhledem, který se vyhranil v tom, co ho baví nejvíc - poznání národů, kultur a způsobů života mimo domovinu.

Rodinné kořeny a město Zlín

Ve Zlíně Cyril Černý s manželkou Irmou žije čtyřicet let. Líbí se mu město i jejich byt. Obejdou se bez dveří a z každého okna mají výhled do lesa. Pochází z Olomouce z významné hudební rodiny. Jeho otec byl ze sedmi sourozenců a stal se jedním ze zakladatelů Moravské filharmonie a Moravského klavírního tria. Hudbě se věnovali profesionálně také otcovi bratři, Váša byl dokonce národní umělec. Po gymnáziu se chtěl stát pilotem dopravních letadel, ale nedostal body za dělnický původ. Ladění klavírů se věnuje padesát let a má pod sebou 11 uměleckých škol; pracuje také soukromě. Po třiceti letech praxe získal razítko soudního znalce.

Životní filozofie a motivace k cestám

Pro Cyril a Irmu cestování není jen koníček; je to způsob poznání a načerpání zkušeností, které formují jejich pohled na svět. Proč cestují? Poznání. Člověk objevuje národy, kultury a taky věci, které u nás k vidění nejsou. Co mi cestování dalo a vzalo? Určitě jsem procestoval barák. Ale vůbec toho nelituju. Cestování nás vždycky bavilo; Evropu jsme projeli už za bolševika, jenže měli jsme děti a rodinu. Jakmile se osamostatnily, začali jsme cestovat intenzivně. Neustále objevujeme nové destinace a snažíme se navštěvovat i odlehlejší kouty světa.

Oblíbené destinace a vzpomínky

Popisují své zážitky z různých oblastí: Dominikána, Karibik, Afrika, Asie, Jižní Amerika. Dominikána nabízí směs rivier a tradičních zážitků; v Thajsku se popsatelně setkávají s buddhismem, chápou změny, které za poslední dvě dekády prožívá region. V Tibetu a Nepálu se setkali s domorodci s tradičním životem a ochutnali místní čaje s jačím máslem. V Bolívii navštívili čarodějný trh a setkali se s lidmi, kteří věří v léčivé vlastnosti z amazonských stromů. V Venezuele si vzpomínají na bohatství přírody a levný benzín; cestovali po řece Orinoko a lovili pirany.

V Paříži si užili poslední návštěvu před čtyřmi lety; návštěva Vítězného oblouku a setkání s dobrodružstvím se vyplatily, ačkoli došlo ke krádeži. V Botswaně oceňují blízkost živočišného světa: země je méně zalidněná a cestovatelé, kteří se vydají do dvou džípů, mají šanci nahlédnout na zvířata zblízka. Na Mauriciu očekávali setkání s delfíny, ale realita byla menší a rychlejší člun je doprovodil na Indický oceán, kde sledovali hejno delfínů.

Vzpomínají na dominikánský rum a vietnamské jídlo, kde restaurace pro místní často znamenají jen několik slunečných stolů venku. V Danangu si dopřávali autentickou zkušenost s velkým steakem a rýží, u které kuchař přímo před vámi připraví obrovský pokrm. Tato autenticita a atmosféra prostředí jsou pro ně nejcennější. Často hledají restaurace pro místní, nikoliv turistické, a oceňují čerstvost surovin a atmosféru při pobytu u moře a na trzích.

Religie, kultura a respekt na cestách

Na otázku o islámu a náboženství obecně odpovídají bez konfrontace: „Jestli je to budhista, křesťan nebo muslim, nemáme s nimi v zahraničí žádný problém.“ V Dubaji byli nadšeni z vysoké úrovně vzdělání a bezplatného školství, které umožňuje dětem studovat díky vládním programům. Jelikož vždy respektují místní kultury, jsou připraveni poznávat rozmanitost náboženství a tradic. Do Budhismu a tibetského prostředí se znovu a znovu vracejí jen pro to, aby poznali rozdíly a podobnosti kultur na různých kontinentech.

Jazyková vybavenost a styl cestování

S jazykovou bariérou se vypořádávají prostřednictvím základního komunikačního rámce a překladačů v mobilu. Oba mají jen základní výbavu pro komunikaci, a přesto dokážou navázat kontakt a porozumět místním lidem. S tímto přístupem zvládli řadu situací během cest; dokázali si porozumět a vychutnat si místní kulturu i díky otevřenému a pohodovému postoji.

Suvenýry a vzpomínky

Ke každému suvenýru se váže vzpomínka. Hlavu buddhy ze zeleného safíru si přivezli z Vietnamu. Dřevěnou plastiku vedle ní vyřezával domorodec jenom nožíkem. Suvenýry už nemají kam dávat, ale když je to něco speciálního, jako rikša z Vientamu, tak si ji zase koupí. Poslední místo na stěně zabral obraz ze Zanzibaru. Každý suvenýr je pro ně důkazem různorodých kultur a příběhů, které si nesou domů a připomínají při každodenních okamžicích.

Seberozvoj a sny

Myšlenky na sny a jejich plnění doprovázejí jejich životní postoj. Tvrdí, že člověk by měl mít sny, které jdou realizovat, pak sny, které se podaří, když máte štěstí nebo pro to něco uděláte, a nakonec sny, které nejdou. Cizí řeči bohužel neovládají, ale mají k dispozici překladač a základní komunikaci; s tím si vystačí. Co se týče bohatství versus štěstí, uznávají, že čím mají lidé méně, tím více by se měli podělit o něco cenného, i když externí hodnoty a materiální majetek jsou pro ně méně důležité než zážitek a poznání.

Destinace, které by ještě rádi navštívili

Z pěti kontinentů navštívili dosud tři; Austrálie, Nový Zéland a Antarktida jim zůstávají nedostupnými kvůli nákladům, podobně jako Bhútán či Galapágy, kde vyžadují speciální permity. Chtějí vidět severní a jižní pól a doufají v polární záři. Nejsou lyžaři, ale plánují si jednou užít klid na ostrově a rozjímat v klášterech. Oba oceňují klid a přírodu, a proto hledají místa, kde mohou být co nejblíže přírodě - opice, orangutani a nosálové jsou pro ně inspirativní a dodávají energii pro další půlrok.

Tabulka vybraných dojmů a statistik

Co je na jejich příběhu nejdůležitější? Poznání, klid a propojení s přírodou a kulturami napříč kontinenty. Cestování pro ně není jen o objevování nových míst, ale o žití v přítomnosti a sdílení zkušeností, které formují jejich pohled na svět a inspirují ostatní k objevování za hranicemi domova.

tags: #cyril #cerny #zlin