chtěla jsem se zeptat, zda má žena středního věku nějakou možnost žít v křesťanské komunitě, a pokud ano, jaké jsou podmínky? Jsem praktikující katolička, vdaná, ale s manželem pro závažný důvod nebydlím. Dle církevního soudu je možnost náš sňatek anulovat. Je, prosím, nějaká možnost?
Pro Vás by bylo jistě možné připojit se k nějakému současnému společenství i složit sliby. Napadá mne několik věcí: Je dobře vědět, že žádný věkový limit pro vstup do fungujících řeholních společenství není stanoven. Je tedy možné, abyste se stala členkou. Zaprvé, existují volnější společenství, kde je možné postoupit i ke složení slibu a v nějaké formě se zasvětit. Jsou to třetí řády, neboli terciáři. Existují v mnohých kongregacích a řádech (třetí řád sv. Františka, Dominika apod.). Zadruhé je možné vstoupit k zasvěceným pannám, společenství žen, které žijí ve světě, mají však plné zasvěcení, pravidelně se scházejí, ale nemají společnou formu života. Třetím směrem jsou volná společenství, která se postupně vytvářejí, jako například společenství FATYM. Je možné zde žít a sloužit a zároveň prožívat společenství, sestry žijí spolu, je možné se zde zasvětit k celibátu a chudobě. Čtvrtým směrem jsou nové komunity, které mají vesměs společnou formu života. Je třeba se zeptat u každé komunity podle její povahy na možnost vašeho přidružení. Ideálně doporučuji podívat se na internet a pak se zajet podívat.
Různá společenství a cesty k zasvěcené službě
Zaprvé, volnější společenství, která umožňují postoupit ke slibu a zasvětit se; zadruhé, zasvěené panny - světský život se závazkem; třetí směr FATYM a podobná společenství, kde je možná celibátní a chudobná alternativa; čtvrtý směr nových komunit s častou společnou formou života. Každá komunita má jinou povahu a je potřeba zjistit možnosti přidružení u konkrétního společenství. Ideálně je vhodné vyhledat nabídky na internetu a následně navštívit komunitu.
V těchto komunitách bývají často otevřeny akce, na které je možné se přihlásit a komunitu poznat (například v Chemin Neuf ignaciánské exercicie, popř. Orel a slepice, aneb: Neboj se být sám sebou!). Jeden statkář našel v lese zraněné orlí mládě. Naším úkolem není být druhou Matkou Terezou. Snad jen málokdo pochybuje o významu Matky Terezy. Bůh nemá v tomto světě jiné ruce než tvoje. Během druhé světové války byla během náletů doslova smetena jedna malá vesnička. Naše obdarování nemusí být velké ani nápadné. Hodně“, anebo „málo“?
Historie a současnost vyšebrodského kláštera jako ukázka trvalé tradice řeholního života
Historie kláštera Vyšší Brod sahá do roku 1259, kdy byl klášter založen Vokem z Rožmberka. Ač prošel těžkými časy, včetně vyhnání nacisty a později komunistickými režimy, jeho komunita mnichů po desítky let obnovuje řeholní život podle Řehole sv. Benedikta. Náš klášter na Vltavě má za sebou skutečně velmi pohnutý osud. Založen byl Vokem z Rožmberka v roce 1259 jako akt vděčnosti Bohu a Panně Marii za záchranu života. Před državím, klášter sloužil jako kulturní a hospodářské centrum regionu a byl postupně obnovován i po peripetiích 20. století. Zatímco v 20. století čelil vyhnání mnichů, obnově a restitučním procesům, dnes představuje živý organismus s pravidelnou modlitbou a prací podle Benediktova pravidla Ora et Labora.
V roce 1990 byl klášter vrácen a v následujících letech probíhaly rozsáhlé rekonstrukce. Opravili jsme i některé budovy na klášterním nádvoří, které nám byly vráceny. Obnovili kamennou dlažbu na nádvoří. Zrekonstruovali jsme barokní budovu, ve které je nyní klášterní prodejna, WC a cukrárna pro poutníky a návštěvníky. Střechu kostela jsme také úplně opravili a nyní rekonstruujeme jeho interiér. Po 83 letech… Tyto renovace jsme financovali z různých zdrojů. Ostatní budovy patří státu a ten se o ně nestará. Za posledních dvacet let velmi zchátraly, nejvíc historický pivovar. A na chlévech již spadly střechy. Je to velká škoda a neúcta k dílu našich předchůdců. Problémem nedokončených církevních restitucí je, že řeholím byly navráceny de facto pouze budovy, které vyžadují nemalou péči a investice, ale žádné zázemí, odkud by se mohly čerpat finanční zdroje na pokrytí údržby.
Na opravy budov dostáváme něco i od Ministerstva kultury. Klášter je národní kulturní památkou. Jsme za tyto dotace vděční, ale bylo by zapotřebí více peněz. Pro život naší komunity potřebujeme málo. Žijeme pořád v klášteře, na dovolené nikdy nejezdíme, televizi také nemáme a chodíme v hábitech, které vydrží hodně. Máme několik zaměstnanců, kteří nám pomáhají starat se o klášter a v sezóně brigádníky, kteří provádějí turisty. Na zimu je propouštíme, protože bychom je nezaplatili. Na toto vše nedostáváme od státu ani korunu na rozdíl od diecézí. A jiných církví.
V rámci restitucí vám bylo navráceno i vnitřní zařízení kláštera. Spoustu věcí si může návštěvník prohlédnout během turistických prohlídek. Vlastníte ale i velmi cenné předměty jako např. obrazy Mistra vyšebrodského oltáře či proslulý Závišův kříž. Přemýšleli jste o jejich zpřístupnění v rámci stálé klášterní expozice? Ano, máme rozsáhlou návštěvnickou trasu a dvě obrazové galerie, které ukazují navrácená díla a gotické prvky. V gotické rožmberské oratoři budujeme kapli Relikviáře sv. Kříže. Tzv. Závišův kříž byl po staletí uctíván a od roku 2013 budeme mít tuto možnost opět i s doprovodnou výstavou o jeho historii. Nákladné bezpečnostní práce k jeho instalaci jsou financovány převážně z prostředků EU. Cyklus obrazů Mistra vyšebrodského oltáře nám nebyl vrácen a je v Národní galerii v Praze.
Život komunity a duchovní vyhlídky
Vyšebrodský klášter není jen muzeum, ale živý organismus. Žije v něm opět komunita mnichů podle Řehole sv. Benedikta. Hlavním posláním není jen obnova památek, ale hledání Boha, jak říká sv. Bernard: „Querere Deum“. Denní rytmus kláštera vychází z modliteb, Lectio Divina a práce. Vstáváme ráno v 3.45, vigiliemi začínáme ve 4.15, následuje rozjímání, mše svatá, práce a modlitby během dne. Na závěr dne přichází kompletorář a mlčení. To je naše cesta a výhled do budoucna. Máme tedy dobré vyhlídky, vždyť Pánem dějin je Bůh.
Jaké jsou vyhlídky do budoucna? Hovoříme o pokračování duchovního života a o možnosti pomoci mladým lidem, kteří projevují touhu po Bohu. Jsme přesvědčeni, že Benediktovo „Ora et labora“ má inspirující význam pro nás i budoucí generace mnichů. Nyní působí u nás i ženský klášter Porta coeli u Tišnova. Heslem řádu je Ora et labora a klášter usiluje o integraci modlitby, studia a služby pro komunitu.
Běžný den vyšebrodského mnicha a jeho zapojení do společnosti
Vstáváme, modlíme se chórové modlitby, poté práce a duchovní čtení. Přes den se střídají modlitby, práce a setkání s lidmi, kteří chtějí duchovní doprovod nebo zpověď. Modlíme se 150 žalmů týdně a vytváříme prostředí pro modlitbu a službu. Kromě duchovního života se věnujeme i turistickému a kulturnímu životu kláštera, abychom umožnili lidem poznat historický a duchovní odkaz místa.
Historie a mapování vlivu klášterů na českém území
Jižní Čechy, Břevnov, Plasy a další kláštery sehrály klíčovou roli v šíření benediktinských i dalších řeholních tradic v České republice. Zmíněné kláštery představují historický profil, který ukazuje, jak řeholní život ovlivňoval společnost, hospodářství a kulturu. Z dalších míst je důležité uvést, že středověké kláštery bývaly nejen duchovními centry, ale i centra hospodářské činnosti a vzdělání.
Současnost a praktické kroky pro zájemce
Pokud zvažujete vstup do nějakého společenství, je vhodné nejprve navštívit internet a zjistit podmínky jednotlivých komunit. Poté je vhodné zajet si komunitu osobně pro poznání jejich formy života a zjistit, zda vyhovují vašim potřebám a schopnostem. V každé komunitě se liší způsob přijímání a zasvěcení - některé komunity umožňují vstup i pro osoby bez snahy o trvalé sliby, jiné vyžadují určité období příprav a závazky. Důležité je jen vyhledat cesty, které respektují vaše osobní okolnosti a působí souladu s vaším Kristovým voláním.
