Dnešní článek je taková srdcová záležitost ❤️ Napsal ho můj brácha Honza o sestře jednoho slavného Honzy. Navíc ho napsal na svých toulkách po Kolumbii, která jak už víte, je naší rodinnou záležitostí. Článek je o české kolumbijské tetičce a my s bráchou taky jednu českou kolumbijskou tetičku máme. Naše teta Jitka se v Kolumbii narodila. Dnes to ale bude o Elišce Krausové, dámě, která odjela do Kolumbie koncem šedesátých let, kdy tam žila i naše rodina.
Jak se stala sestrou Jana Krause českou kolumbijskou tetičkou
Osudy lidí v průběhu 20. století byly velmi zamotané. Dobrým příkladem je Eliška Krausová. Té změnila život ruská invaze v roce 68. Tehdy dobou studovala v Bogotě a už se nemohla vrátit. Od té doby v Kolumbii stále žije, ale ani v jeden moment na svou vlast nezapomněla. Postupem času se z ní stala taková česká kolumbijská tetička. Před třemi měsíci jsem si domluvil schůzku s paní Eliškou Krausovou a upřímně, vůbec jsem nevěděl co čekat. Dostal jsem na ni tip od známého mé sestry Ivany, který pracuje v Afghánistánu na ambasádě. Napsal mi, že paní Eliška Krausová šéfuje Česko-Kolumbijské společnosti v Kolumbii a že by mi mohla pomoci s hledáním lidí, kteří se setkali před 50 lety v Bogotě s mojí rodinou.
Konzervativní Kolumbie v 60. Tou dobou byla ještě v Bogotě, ale shodou náhod se chystala do Prahy a měla čas se se mnou sejít. Vyprávění začala popisem Kolumbie, jak vypadala před 50 lety. Prý to byla na tu dobu velmi konzervativní a uzavřená země. Ženy musely nosit bílé rukavice, nesměly mít na sobě kalhoty a nemohly ani kouřit. Pánové z vyšších vrstev chodili neustále oblečeni v oblecích a samotná Kolumbie se teprve chystala na velmi turbulentních 50 let, která měla před sebou. Podle slov Elišky Krausové se za těch 50 let Kolumbie posunula v reálu spíše o 100 let. Z poměrně zaostalé země se za tu dobu stal relativně moderní stát. Po chvíli se hovor stočil na moji rodinu, která v Kolumbii působila do roku 69. Paní Krausová do Bogoty přijela jako mladá slečna v roce 68. Takže je možné, že se potkali. Každopádně si na ni nevzpomíná.
Fotografie Elišky Krausové dva roky po svém příjezdu do Kolumbie. Ze studijního pobytu pobyt na celý život. On samotný příjezd paní Krausové také stojí za zmínku. V roce 1968, který prý byl plný nadějí (sama říkala, že jí národ připadal jako by létal někde v oblacích), studovala francouzštinu na Univerzitě Karlově. Tou dobou se opět po letech naskytla možnost vycestovat do zahraničí a to paní Krausová chtěla využít. Člověk by čekal, že si vybere nějakou francouzsky mluvící zemi, ale ne. Vybrala si Kolumbii, zemi, o které nevěděla defakto vůbec nic. Ono zjistit tou dobou informace o exotické a velmi vzdálené Kolumbii bylo nad lidské síly. Každopádně se rozhodla a jako 21 letá slečna vyrazila za velkým dobrodružstvím, které jí změnilo život. Ještě bych měl dodat, že tou dobou neuměla ani slovo španělsky. Byla prostě odvážná.
Na druhou stranu, tak úplně na blind zase nejela. Měla tu strýce, pana Vlasáka, který do Kolumbie emigroval po roce 48 a postupně se stal významným hoteliérem. Paní Krausová chtěla studovat. Teď se opět vrátíme k roku 68. Jak všich velíte, tento rok bylo Československo poctěno návštěvou spřátelených armád. Kromě toho, že se tímto rozplynul sen mnohých o komunismu s lidskou tváří, celá situace výrazně zkomplikovala také život lidí, kteří tou dobou byli v zahraničí. Například Elišce Krausové byl defakto znemožněn návrat domů. Ze studijního pobytu na pár let se stal pobyt na celý život. První návštěva návštěva Prahy po 15 letech od odjezdu. Na fotce je vlevo, s manželem a sestrou.
Organizace, která staví most mezi Kolumbií a Českou republikou
Paní Krausová tu vystudovala a postupně začala učit na vysoké škole a světe div se, učí francouzštinu, kterou kdysi studovala v Praze. Stále žije v Bogotě a jak to vypadalo naší druhé schůzce, která proběhla v její oblíbené kavárně, tak tu také chce zůstat. Líbí se jí tu. Na druhou stranu na Českou republiku paní Krausová nikdy nezapomněla, ba naopak. Ještě před znovuotevřením České ambasády v roce 2013, o což se mimochodem výrazně zasadila, založila asociaci Aso Čheca a plnila ve volném čase její funkci. Jak sama říká, stala se z ní taková česká kolumbijská tetička. Čas od času vytahovala naše české občany z bryndy. Ve své asociaci dosud působí. Snaží se vytvářet most mezi ČR a Kolumbií. Pravidelně pořádá výstavy věnující se české historii po kolumbijských univerzitách. Třeba ta poslední byla o terezínských dětech.
Možná si říkáte, jestli podobná činnost, kterou z velké části dotuje ze svého, má smysl. Vždyť Kolumbie je tak daleko… Začněme jednoduchou matematikou. V Kolumbii žije přes 45 milionů lidí, samotné město Bogotá je třetím největším městem na americkém kontinentu po Mexico City a New Yorku a hlavně, Kolumbie se i přes svoji složitou minulost neuvěřitelně rychle rozvíjí a byla by škoda nebýt u toho. Naše země jí má rozhodně co nabídnout. Eliška Krausová se výrazně zasadila o znovuotevření české ambasády v Kolumbii. Na fotce s bývalým českým velvyslancem.
Národní divadlo místo spícího prezidenta. Proto si myslím, že to, co dělá paní Krausová dobrovolně za nepatrné pomoci českého státu, má smysl. Díky ní tu máme ambasádu. Pokud i vy si myslíte, že to má smysl, tak ji v tom můžete podpořit. Třeba díky tomu si paní Krausová splní velký sen a doveze do Kolumbie Národní divadlo. A my jako Češi se budeme moci ukázat v tom nejlepším světle a nebudeme tu známí jen díky našemu spícímu prezidentovi.
Fotografie ze setkání v jedné kavárně v Bogotě. Paní Krausová mi vyprávěla o osudech dalších Čechů v Kolumbii a k tomu mě pozvala na zmrzlinový pohár. Účet kolumbijský účet asociace Elišky Krausové Aso Čheca: 009400693983
Honza Macháček Napsal Honza Macháček toho času cestující po Kolumbii. Sepisuje příběhy obyčejných Kolumbijců, hledá české odkazy v Kolumbií a dává tipy, kam v této úžasné zemi vyrazit. Jinak Honza stojí za českou odpovědí na Tripadvisor. Je spoluzakladatelem webu Cestolet. Věří, že čím více lidí vyrazí mimo hranice ČR a otevře oči, tím lépe se nám tu bude žít. Také pořádá přednášky, stavte se, jestli budete mít čas. Prý je to dost sranda.
- Honza na písečné duně poblíž nejsevernějšího bodu Jižní Ameriky.
- Od Honzy si můžete přečíst za tu dobu, co dělá Cestolet už mnohé.
Tento oddíl článku dále rozvíjí osobní svědectví: Mahulena Bočanová, její názory na vztahy a kariéru, a setkání se sestrou Angelikou Pintířovou, boromejkou v činné službě. Angelika popisuje život řeholnic, vstup do řádu, denní program a práci s mládeží. Dozvídáme se o temných obdobích komunismu a o tom, jak sestry fungovaly v době nepříznivé politiky, včetně tajných vstupů do řádu a života načerno. Angelika vysvětluje, že vše, co sestry vydělají, jde do společné kasy a že důležitou roli hraje víra, odvaha a solidarita.
Ve středu pozornosti je i dvojice Jitka a Santo Pagana, kteří v pořadu Ano, šéfová! popisují své zkušenosti z restauratérského světa a spojení rodiny s gastronomií. Jitka a Santo popisují, jak po návratu do Česka vybudovali vlastní restauraci a jaký je jejich koncept oproti tradičnímu Zdeňku Pohlreichovi.
Chceme-li shrnout, Eliška Krausová sehrála klíčovou roli ve znovuotevření české ambasády v Kolumbii a budování mostu mezi Českou republikou a Kolumbií. Do dnešního dne působí v Bogotě, vede Česko-Kolumbijskou společnost Aso Čheca a organizuje výstavy věnované české historii na kolumbijských univerzitách. Její práce má za cíl otevřít dialog a posílit kulturní a akademické vazby mezi oběma zeměmi, a zároveň připomínat, že Kolumbie je pro Čechy důležitým místem na mapě hospodářského a kulturního života Latinské Ameriky.