Praha - Vlastní rukou zemře ročně víc lidí, než je obětí dopravních nehod. Loni jich bylo 1375. Počet sebevražd sice v Česku klesá, psychiatři jsou ale skeptičtí. Sebevražd bude podle nich přibývat. Rok od roku je totiž víc lidí s depresemi.
Nejohroženější jsou senioři okolo 80 let. Ti podle Barbory Wenigové páchají sebevraždu kvůli nemocem nebo sociální izolaci. Druhou ohroženou skupinou jsou lidé mezi 45. a 55. rokem, kteří páchají sebevraždu z důvodu nemocí. Třetí jsou pak děti, které trápí problémy v rodině, nešťastná láska nebo drogy.
Nejčastějším způsobem, jakým se sebevražda páchá, je oběšení a teprve potom následuje zastřelení, spolykání prášků a skok z výšky. Žen se zabije čtyřikrát míň. „Jsou ochotnější si říci o pomoc a jsou ochotnější mluvit o svých potížích,“ vysvětluje Barbora Wenigová z Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví. Ženy také volí méně radikální způsob, většinou se otráví léky. Je tedy větší šance, že je doktoři zachrání.
Spotřeba antidepresiv vzrostla od roku 2003 skoro trojnásobně. Za nárůstem stojí rozšířená indikace. Antidepresiva se totiž ukázala jako účinná i pro léčbu úzkostných stavů nebo nespavosti. Navíc je dnes můžou předepisovat i praktičtí doktoři.
„Daleko častěji páchají sebevraždy muži, je to okolo 22 na 100 tisíc obyvatel na rok,“ říká psychiatr Cyril Höschl. Počty sebevrahů jsou teď nejnižší za posledních 130 let. Jenže lékaři se obávají, že se situace rychle změní, přibývá totiž depresivních lidí. Třeba Tomáš z Prahy trpí depresí už deset let, na sebevraždu pomýšlel mnohokrát. „Není to něco, z čeho se vyspíte, co pomine za pár dní. Jsou to měsíce a měsíce, které splývají v jednu šedou hmotu,“ popisuje Tomáš.
Nejrizikovějším měsícem je duben, v prosinci je sebevrahů nejméně. Ženy i muži páchají nejčastěji sebevraždu v pondělí. Citová a psychická zátěž se tak projevuje v konkrétních vzorcích chování, na které je nutné včas reagovat.
V diskusích kolem šikany ve školních kolektivech se často zmiňuje fakt, že děti jsou vychovávány k „poslouchání“, tedy že se nemají vzpírat, tím pádem se těžko vzpírají i třeba agresorovi při šikaně. To je považováno za jeden z faktorů, proč děti a mladiství mohou hledat pomoc právě v krizových stavech či depresích. České děti jsou naštěstí převážně šťastné. Studie ukázala, že přes 80 % dětí se hodnotí na stupnici od 0 do 10 více než 6 a 82,5 % dětí se cítí celkem šťastnými, nebo dokonce velmi šťastnými.
Podle statistik Linky bezpečí jejím operátorům od letošního ledna do listopadu zavolalo téměř 700 dětí se sebevražednými tendencemi. Zároveň ukazují, že klinická depersonalizace a sociální izolace mohou přispět k zhoršení situace. V kontextu ČR se tedy jedná o důležitý signál k preventivním krokům a včasnému zásahu.
Podle psychiatra Cyrila Höschla se na statistiku díváme špatně. O Nečasově kauze Höschl myslí, že je absurdní. „Celá politika není nic jiného než kompromisy a výměny.“ Absurdní je i myšlenka, že by politici měli sloužit veškerému lidu. Ale kdo je ten lid? Nečasovo jednání sloužilo „tomu lidu, který si přál udržení koalice.“
První studie inicioval Řek Konstantinos N. Fountoulakis a ta mapovala vztah ekonomické krize k sebevražednosti v Evropě. Přišla tehdy se zajímavým nálezem, že zvýšená sebevražednost v Evropě mírně předcházela samotnou krizi - intuitivně by se mohlo zdát, že tomu bude naopak. Nová studie z 29 evropských zemí za období 2000-2012 ukázala, že podnebí a ekonomická situace mají významný vliv na sebevražednost. Odvozené modely vysvětlovaly 62,4 % sebevražd u mužů, ekonomické proměnné 26,9 % a klimatické 37,6 %.
Ukazuje se, že podnebí je ještě silnějším faktorem než ekonomické vlivy. Zjednodušeně platí, že pokud je ve společnosti větší nezaměstnanost a zároveň větší zima, bude sebevražednost vyšší. Aktuální studie naznačují, že by další výzkum měl rozšířit proměnné, jako jsou spotřeba alkoholu a rozvodovost, a zároveň zkoumat klimatické vlivy v delším horizontu. „Znamenalo by to zopakovat tuto studii za deset let - globální oteplování by mohlo způsobit, že totéž místo bude mít při dalším zkoumání nižší sebevražednost,“ uzavírá Höschl.
V souvislosti se společenským kontextem a médiemi se objevují věcné postoje ke komunikaci o duševním zdraví. Negativní zprávy mohou vytvářet mediální zkreslení, což posiluje pocit, že svět je jedno velké dějiště hrůz. WHO doporučovala během covidové pandemie minimalizovat sledování zpráv. Na druhé straně je důležité nešířit nadměrná očekávání a klást důraz na pravdu v komunikaci s pacienty, aby se nezvyšovaly zklamání a frustrace.
Podle posledních údajů se počet dokončených sebevražd liší od pokusů; „pětkrát víc“ je jich u mužů, ale u pokusů je více případů u žen. V kontextu ČR to znamená, že sebevražednost jako téma se netýká pouze jednoho pohlaví, a že prevence musí být cílená na různé skupiny populace, nejen na muže.
Klinický screening deprese a rizika sebevraždy
Na závěr lze říci, že trend klesajících sebevražd v ČR stále pokračuje, byť s varovnými signály. Deprese a další duševní onemocnění zůstávají klíčovým faktorem rizika, přičemž rizikové skupiny zahrnují seniory, střední věk a děti. Společnost a zdravotní systém by měly nadále posilovat dostupnost péče, empatii a realistickou komunikaci, aby se minimalizovalo zhoršování situace a posilovala naděje.
tags: #cyril #hoschl #sebevrazednost #klesa