Jednou z památek Lednicko-valtického areálu na jižní Moravě je Appolonův chrám na návrší u břehu Mlýnského rybníka. Chrám Apollo se tyčí nad Mlýnským rybníkem nedaleko (2,5 km) od obce Lednice. Byl postaven v letech 1817 - 1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem (žil v letech 1782 - 1819), jež byl nástupcem Josefa Hardtmutha, coby vrchního architekta rodu Liechtensteinů. Náklady na stavbu chrámu činily 39 192 zlatých a vrchním stavitelem byl mistr Poppelack.
Chrám je z přední části vyzdoben osmi (+ 2) dórskými sloupy. Vrcholek chrámu je tvořen terasou s klasicistickým zábradlím, na kterou se vystupuje po točitém schodišti. Zadní část budovy je pak tvořena bytem, jež kdysi sloužil jako přístřeší stráže. Ústředním motivem je reliéf s mytologickým výjevem boha Apollóna na slunečním voze taženém čtyřspřeždím. V horní části chrámu jsou umístěny sochy symbolizující čtvero ročních období. Uprostřed oblouku je skupina amoretů s Apollónovou lyrou.
Nápadité a monumentální pojímání chrámu souvisí s klasicistním stylem a s úsilím reprezentovat antickou kulturu v prostoru Lednicko-valtického areálu. Chrám Apollo se nachází na návrší (220 m n. m.) na břehu Mlýnského rybníka, nedaleko silnice spojující Lednice a Břeclav (parkoviště naproti kempu Apollo).
Chrám Apollo se tyčí nad Mlýnským rybníkem a byl postaven v letech 1817 - 1819 vídeňským architektem Josefem Kornhäuselem, jenž byl nástupcem Josefa Hardtmutha, coby vrchního architekta rodu Liechtensteinů. Chrám je z přední části vyzdoben osmi dórskými sloupy v přední části a dvěma v zadní části kladí. Vrcholek chrámu je tvořen terasou s klasicistickým zábradlím, na kterou se vystupuje po točitém dřevěném schodišti.
Ústředním motivem je reliéf s mytologickým výjevem boha Apollóna na slunečním voze, taženém čtyřspřežím. V horní části chrámu jsou umístěny sochy symbolizující čtvero ročních období. Uprostřed oblouku je skupina amoretů s Apollónovou lyrou. Nádherné místo s parádní vyhlídkou, kde je i dalekohled, jsem navštívila 7.10. v 16 hodin. Na chrám Apollo budu s vděčnosti vzpomínat. Co nám ta střecha poskytla za zážitek se ani popsat nedá! Děkujeme správcovskému parku za ochotu a nápady! Lidé jako vy oživují historii a zprístupňují ji dalším! Jste super!
Chrám Apollo se nachází nedaleko silnice spojující obce Lednice a Břeclav. Tyčí se nad Mlýnským rybníkem a je velmi snadno dostupný pro pěší turisty (autobusová zastávka "Lednice, Apollo" se nachází hned vedle parkoviště - linka 570 z Břeclavi i Lednice).
- Monumentální klasicistní stavba z počátku 19. století, která je součástí Lednicko-valtického areálu a zapsána na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
- Od celkové architektury až po ozdobné detaily: osm dórských sloupů v přední části, dvě sloupové kapky vzadu, terasová vyzdobená vrcholek a točité dřevěné schodiště.
- Mythologický motiv: ústřední reliéf zobrazující Apollóna na slunečním voze, s čtyřspřežím a ročními obdobími; v prostoru oblouku je amoretická skupina s lyrou.
V Didymě (Didim, Turecko) se nachází Apollónova svatyně, která je historicky spjata s Milétem a měla vliv na rozvoj kultu a architektury v regionu. Věštírna v Didymě vznikla v kontextu starověkých měst Milétu a Didymy a byla vybudována v iónském stylu (dipteroi) s počtem sloupů 122 a výškou 19,7 m. Příběh Apollóna a věštby se v Didymě zrodil ve spojení s říční cestou, která město spojovala s Milétem. Traján nechal kolem roku 100 vybudovat Svatou cestu mezi Milétem a Didymou. V 6. století př. n. l. vznikla archaická stavba chrámu, která byla roku 494 př. n. l. zničena Peršany; v 4. století př. n. l. se začal stavět nový chrám, který nebyl dokončen. V 9. a 15. století došlo ke dvěma zemětřesením, která Didymu značně zničila.
Didymu nebyla samotná Didyma městem, nýbrž hlavní milétskou svatyní; její duchovní byl byl uznávaným úředníkem ve městě Milétu. Obě města byla propojena „svatou cestou“, která byla dlouhá 16,2 km a sloužila pro procesí. Apollónova svatyně i název místa pocházejí z Malé Asie; s řeckou kulturou nebyly týmiž.
Do Didymy se chodili radit nejen bohatí, ale i vládci; kněžka byla informovaná z celého tehdejšího světa. Věštby zahrnovaly předpovědi tažení, narození syna či uzavření výhodných politických svazků.
Použité architektonické prvky chrámu Apollóna v Didymě zahrnují iónský styl s 122 sloupy a rozměry 19,7 m výšky, 1,96 m průměru a s rozšířením stavby kolem roku 100 n. l. Trajánova doba znamenala významné rozšíření chrámu o přilehlé stavby, jejichž zbytky jsou patrné. Hlavní chrám byl postaven jako součást komplexu, který zahrnoval i architekturu pro věštění a duchovní rituály.
V současnosti je na místě Didyma patrných šest sloupů průčelí a mnoho pozůstatků základů; z chrámu vycházejí výhledy na Středozemní moře a archeologický areál byl v 90. letech 20. století odkrytý. Svaté místo Apollóna (Didyma) a celý archeologický komplex se nacházejí poblíž města Didim v Turecku, 20 km od Milétu a Izmiru.
Tabulkově shrnuto:
| Lokace | Didyma, Turecko |
|---|---|
| Postavení | V Iónském stylu, dipteroi |
| Počet sloupů | 122 |
| Výška sloupů | 19,7 m |
| Podoba věštění | Centrální prostor pro věštbu, kněžka jako prostředník |
Didyma a Didymos jsou spojeny s historickým vývojem věštíren a kulturníidentity regionu, ačkoliv samotný Didim dnes není městem (a Didymu spojila „svatá cesta“ s Milétem).
Appolonův chrám v Lednici a didymské architektury představují významné svědectví o interpretaci bohů a architektury ve dvou odlišných historických kontextech: klasicistním evropském a řecko-římském v Malé Asii.