Socha Panny Marie Neposkvrněné je jednou ze čtyř václavických soch.
Sochu, která je dílem neznámého, ale poměrně zručného kameníka, pořídil 22. dubna 1802 václavický sedlák A. T. Schubert.
V průběhu následujících desítek let ji ještě dvakrát někdo opravoval, jak svědčí letopočty drobně vytesané do kamenného podstavce.
Následující století, a hlavně doba po druhé světové válce, ale památkám s církevní tematikou nepřála.
Nevšímavost a vandalismus se podepsaly i na václavické Panně Marii.
Neznámo kde skončila Mariina hlava, otlučené byly i další části sochy i podstavce, texty prakticky nečitelné.
Záchrana sochy přišla v roce 2013.
Panna Marie Neposkvrněná se často označuje jako Immaculata.
Označení vzniklo z latinského sine macula, což znamená bez poskvrny.
Podle římskokatolického církevního učení byla Panna Marie počata v lůně své matky - svaté Anny - bez poskvrny dědičným hříchem.
V roce 1854 bylo toto učení papežem Piem IX. dokonce vyhlášeno jako jedno z dogmat, tedy jako tvrzení, o kterém se nepochybuje.
Tvrzení o neposkvrněném učení Panny Marie římskokatolická církev ale uznávala už od středověku.
Výtvarné zobrazení Immaculaty se tak objevuje už od 16. století.
Nejčastěji při něm Panna Marie stojí na glóbu nebo srpku měsíce, nohama zašlapává hada, symbol dědičného hříchu.
Největší socha Panny Marie v Evropě byla požehnána 15. srpna v obci Konotopie v Polsku.
„Místo, na kterém se nacházíme, není náhodné, ale je vyprošené a promodlené poutníky,“ řekl biskup włocławské diecéze Krzysztof Wętkowski v homilii při mši svaté a požehnání sochy Panny Marie v Konotopii.
Poukázal na to, že „tato monumentální socha Panny Marie stojí v blízkosti kaple, v níž je po desetiletí uctívána Panna Maria Sedmibolestná“.
Právě k ní směřují poutníci z okolních obcí.
„Zde v Konotopii obracíme zrak vzhůru, obracíme zrak k Marii, která nás směřuje k Bohu.
Ano, Matka Boží Milosrdná nám má připomínat Boha.
Maria v tomto vyobrazení přijímá nás všechny, sklání se nad námi a otevírá svou náruč, aby nás pozvala k pozvednutí zraku vzhůru, k Bohu a do nebe.“
Připomenuté poselství vychází z odkazu Lva XIV. z baziliky Sagrada Família v Barceloně a podtrhuje roli Maria jako prostřednice a průvodkyně k vyšším cílům.
Mnoho současných lidí má zrak zaměřený výhradně k zemi a hledí jen sami na sebe, poznamenal biskup Wętkowski ve své promluvě.
Mohutná socha Panny Marie, označená jako „Pomnik Matki Boskiej“, měří 55,6 metru na výšku.
Oficiální odhalení proběhlo 15. srpna 2026 v Konotopii, v severní části středního Polska.
Tento kolosální památník je financován polským průmyslníkem Romanem Karkosikem a jeho manželkou Grażynou a je považován za nejvyšší sochu Panny Marie v Evropě.
Socha je vyšší než mnoho známých památníků, například slavná socha Krista Spasitele v Rio de Janeiru.
Ve výšce přes 15 metrů se nachází vyhlídková terasa, která umožňuje návštěvníkům pohled na okolní krajinu a poutní místa.
Iniciátory a zakladateli stavby sochy Panny Marie jsou Grażyna a Roman Karkosikovi.
Pomník vznikl jako jejich děkovný dar.
Historie a kontext lokality sochy stojí v blízkosti kaple, v níž je po desetiletí uctívána Panna Maria Sedmibolestná.
Právě k ní směřují poutníci z okolních obcí.
V této souvislosti biskup Wętkowski připomněl, že tato místa spojuje hluboká duchovní tradice diecéze włocławské.
Na území téže diecéze, ve Świnicích Warckých, se narodila svatá Faustyna Kowalská - apoštolka Božího Milosrdenství.
Tam byla rovněž pokřtěna a přistoupila k prvnímu svatému přijímání.
Poutní a duchovní odkaz svaté Faustyny tak doplňuje konotopský monument jako součást širšího kontextu milosrdenství v regionu.
Podle předneseného poselství má „Matka Boží Milosrdná“ připomínat Boha a vyzývat k pozvednutí zraku vzhůru.
Maria v tomto vyobrazení přijímá nás všechny, sklání se nad námi a otevírá svou náruč, aby nás pozvala k modlitbě, kajícnosti a hledání duchovního horizontu mimo pozemské starosti.
Podle slov biskupa Wętkowského je tento monument osobním děkovným darem zakladatelů.
Zároveň slouží jako místo modlitby, promodlení a reflexe pro poutníky z blízkého i vzdálenějšího okolí, kteří sem míří, aby se setkali s vyšším poselstvím milosrdenství a naděje.
Socha i okolí nabízejí duchovní i kulturní zážitek a mohou poskytnout rámec pro organizované poutě či individuální návštěvy.
Terasa umístěná ve výšce nabízí výhled na okolní krajinu a chrámové a poutní lokality, které zde tvoří komplex silné duchovní tradice regionu.
Monument slouží nejen jako atrakce, ale jako živé svědectví víry, modlitby a vyprošené milosti prostřednictvím Matky Boží Milosrdné.
Poutníkům tak poskytuje prostor pro tichou reflexi, ztišení a setkání s duchovními tématy současnosti.
Mezi mnoha jmény, kterými je Marie nazývána, zní poněkud exoticky označení Panna Maria Sněžná, které je zasvěcen kostel v Rudě.
Jde o připomínku "sněžného zázraku", který se udál v srpnu roku 358.
Na malém římském kopci Esquilinu tehdy sněžilo, což bylo chápáno jako mimořádné znamení od Panny Marie, aby zde byl vybudován kostel k její poctě.
Tradice vypráví, že v noci 5. srpna se Panna Maria zjevila uprostřed sněžení papeži Liberiovi a patricijovi Janovi.
O století později prohlásil koncil v Efezu Pannu Marii za Matku Boží a papež Sixtus III. započal s přestavbou původního kostela - se stavbou baziliky zasvěcené Panně Marii nyní známé pod jménem Santa Maria Maggiore.
Tematika Panny Marie je nesmírně rozsáhlá a v krátkém textu pro seriál našich novin, který chce upozornit na méně známé historické památky našeho regionu, je možné se pouze letmo dotknout některých jejich aspektů.
Socha Panny Marie se nachází na balustrádovém zábradlí před vstupní budovou Lorety.
Postava světice stojí v kontrapostu s pokrčenou pravou nohou na čtvercovém plintu.
V náruči drží malého Ježíška zabaleného v plátně.
Pravou rukou ho drží za trup, levou rukou přidržuje jeho nožičky.
Panna Marie je oděna v ve volném rozevlátém šatu s bohatě nařasenou drapérií a plášti.
Plášť má přes hlavu a jemně zakrývá i hlavičku Ježíška.
Látka volně vlaje kolem pravé ruky a levou rukou přidržuje u nožiček dítěte kus pláště.
Světice má zahalené vlasy pláštěm a jsou pod ním jen jemně patrné zvlněné prameny.
11. 2. Polští manželé, uctívající Pannu Marii, nechávají ve svém rodném městě postavit obrovskou sochu Matky Boží.
Bude vysoká 40,6 metru a stát bude na podstavci ve tvaru patnáctimetrové koruny.
Celkem tak bude měřit 55,6 metru.
Socha bude stát v blízkosti svatyně Panny Marie Bolestné v Konotopu, která je hojně navštěvována polskými poutníky.
Polský podnikatel Roman Karkosik a jeho žena Grazyna pracují na zpodobení Panny Marie ve městě Kikól na Lipensku, severovýchodně od Varšavy.
Za druhé světové války bylo město 2. září 1939 napadeno Němci a 8. září obsazeno.
V říjnu téhož roku Němci hromadně zatýkali polské učitele a statkáře z Lipna a okolních vesnic.
Zatčeno bylo také dvacet kněží, kteří byli uvězněni v koncentračním táboře Stutthof, kde 13 z nich zemřelo.
Stavba sochy už byla zahájena a její dokončení se očekává v polovině roku 2026.
„V části, kde bude monument postaven, již probíhají práce na demolici několika objektů,“ uvedla starostka města Kikóla Renata Golebiewska, která podotkla, že místo bude sloužit jako významné kulturní a náboženské centrum.
tags: #darkovicek #panna #marie