Doc. ThDr. Josef Beneš, Th.D. (* 9. února 1949) je český římskokatolický kněz, někdejší člen dominikánského řádu (nesl jméno Albert) a katolický teolog v oblasti morálního učení Církve. Kněžskou formaci podstoupil v letech 1967-1972 na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích.
Již rok po nástupu na teologická studia vstoupil v bouřlivém roce 1968 tajně do dominikánského řádu. Po přijetí kněžského svěcení působil postupně jako římskokatolický diecézní kněz v Blansku, Mikulově a Letovicích. Od roku 1978 pak působil až do roku 2012 jako farář v Jinošově.
Od konce sedmdesátých let začal působit ve skryté církvi jako lektor morální teologie pro bratry dominikánského řádu, kteří se takto tajně formovali k přijetí kněžského svěcení. Roku 1990 byl jmenován vyučujícím morální teologie na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě (krátce poté přejmenované na Cyrilometodějskou teologickou fakultu) Univerzity Palackého v Olomouci, kde také v letech 1990-1992 zastával funkci vedoucího katedry systematické teologie.
Roku 1996 získal na Univerzitě v Opoli doktorát z morální teologie a roku 2001 se habilitoval na CMTF UP v této disciplíně. V letech 1999-2005 vedl na fakultě oddělení morální teologie a bioetiky. Roku 2005 z fakulty odešel a zůstal v běžné pastoraci. Od poloviny roku 2012 působí jako výpomocný duchovní na Starém Brně. Pracuje též u brněnského církevního soudu, kde zastává funkci ochránce spravedlnosti a obhájce svazku.
Podporuje tridentskou mši, kterou také slouží veřejně od roku 2012 v Brně u sv. Morální teologie. Dodatečné publikace a související tematické rámce zahrnují díla jako 4. Principy křesťanské morálky a Božské ctnosti, která se objevují v kontextu jeho teologicko-morálních studií. Poselství encykliky Veritatis splendor je také reflektované ve spolupráci s redakcí a institucemi souvisejícími s Cyrilometodějskou teologickou fakultou.
Význam a vliv v kontextu morální teologie
Jeho působení v akademické sféře začalo v 90. letech, kdy se stal vyučujícím morální teologie a vedoucím katedry systematické teologie na UP v Olomouci. Tím přispěl k integraci morální teologie a bioetiky do kontextu české katolické teologie. Zároveň jeho dlouhodobá praxe kněžského života a tajného působení ve skryté církvi odráží složité období českého náboženského života a klade důraz na pastorační dimenzi morální teologie.
Jeho angažmá v brněnském církevním soudě a role ochránce spravedlnosti ukazují propojení mezi teoretickým rámcem morální teologie a praktickým dopadem na spravedlnost a ochranu svazku církevních osob. Podpora rituálu tridentské mše a její veřejné sloužení od roku 2012 v Brně k tomuto propojení dodává další vrstvu reflexe liturgie a morálního hodnocení v místní diecézi.
Vzdělávací a publikační činnost v rámci Cyrilometodějské teologické fakulty UP (a dřívější Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty) umožnila Benešovi propojení teoretických koncepcí s konkrétní pastorací a etikou každodenního života věřících. Jeho profil nabízí případ, jak morální teologie může fungovat na pomezí akademické práce a praktické pastorace, a to v kontextu českého katolického prostředí konce 20. století a počátku 21. století.
Hlavní témata a klíčové body
- Historická poloha: dominikánský řád, tajná formace a postupný nástup do kněžské služby.
- Akademická kariéra: vyučující morální teologie, vedoucí katedry, doktorát a habilitace v oblasti morální teologie a bioetiky.
- Pastorační praxe: farářská služba, výpomocný duchovní, práce u církevního soudu.
- Liturgie a etika: podpora tridentské mše a její veřejné sloužení; vztah k morální teologii v historickém i současném kontextu.
- Integrační rámec: spojení teoretických poznatků s pastorační praxí a bioetickou problematikou.
