Domanín je obec ležící na břehu Opatovického rybníka u Třeboně. První písemná zpráva o existenci obce pochází z roku 1367. V obci najdeme kapli z roku 1924 a hřbitovní Kostelík sv. Žel. Hřbitovní kostelík sv. Jiljí se nachází západně od neogotické pohřební Schwarzenberské hrobky s kaplí u rybníka Svět a je významnou renesanční sakrální stavbou s dochovanými prvky gotiky i důkaz rožmberského stavitelství.
Historie kostela sv. Jiljí sahá do počátku 16. století. Původně gotický kostel byl vyvýšen a rozšířen Vilémem z Rožmberka, vysvěcen byl 26. července 1576 pražským arcibiskupem. Varhaníci a stavebníci tehdejší doby doplnili věž s barokní bání až o rok 1776. Nejstarší dochovanou částí současného kostela zůstává spodní zdivo presbytáře; zbytek je výsledkem rozsáhlé přestavby v letech 1574-1576 a pozdějších úprav.
V presbytáři dominuje votivní obraz Viléma z Rožmberka a jeho dvou manželek namalovaný (zřejmě) Tobiášem Elsem roku 1576. Z renesančních fresek stojí za pozornost malby a výjevy, zatímco vnitřní zařízení pochází z 19. století. Na věži bývaly zvony, z nichž starší bývaly stříbrné; dnes se ve věži nacházejí dva hladké zvony z lité oceli, ulité v Bochum a datované do roku 1867. Zvony nahradily dřívější odlitky a nesou minimální výzdobu, pouze nápis v pásce a jednoduché dělení věncem.
Renesanční malby na klenbě presbytáře zahrnují dílo „Seslání ducha Svatého“ s holubicí ve středním kruhu, a tři oltáře z roku 1835 s obrazy od Karla Schallera; hlavní oltář zobrazuje sv. Jiljí, boční oltáře sv. Maria a sv. Bernarda. Oltářní obrazy a kazatelnou s reliéfy evangelistů doplňuje kostelní výzdoba z roku 1899. V kostele dále vynikají fresky z období renesance a zajímavé archivní záznamy o původu a osudu cenných prvků.
Interiér prošel v roce 2000 zádlažbou a v roce 1992 proběhly dílčí práce; během revitalizace v posledních letech byla řešena problematika zavlhčení obvodového zdiva, vlhkostních map a plísní, vedoucí ke zvýraznění nástěnných fresek a poškozené omítky. Archeologické průzkumy odhalily původní podlahu kostela, která je uložená asi 30 cm pod současnou podlahou; do historické podlahy se vyvrtaly otvory pro průzkum hrobových míst, kde byli uloženi Schwarzenbergové v letech 1784-1876. Krypty zůstaly v původním stavu, avšak zakryté novodobou podlahou. Po revitalizaci byla provedena obnova západní hřbitovní zdi a rekonstrukce přístupových cest.
Historické souvislosti spojují kostel s Schwarzenberskou epochou a s Rožmberky; hřbitov a Schwarzenberská hrobka bývají často vyhledávány návštěvníky, podobně jako odkaz cestovatele Jiřího Hanzelky, který je na hřbitově pohřben. Hřbitovní kaple a kostel jsou zároveň důležitým dokladem rožmberského stavitelství a renesanční sakrální architektury regionu.
Revitalizace národní kulturní památky probíhá v rámci projektu s celkovou cenou přesahující 7,6 milionu korun; obec Domanín získala dotaci ve výši 4,5 milionu z programu EU. Projekt zahrnuje i obnovu západní hřbitovní zdi a obnovení přístupových cest; samotná rekonstrukce respektuje historický vzhled památky a v žádném případě nepočítá se změnami jejího vzhledu. Po dobu revitalizace se v kostele nemohou konat žádné obřady ani smuteční.
Současný stav naznačuje, že architektonické a archeologické práce byly provázeny rozsáhlými průzkumy, včetně vlhkostních, mykologických a vrtaných sond do podlahy a podloží. Podle archeologického dohledového průběhu bylo zjištěno, že původní podlaha byla ukryta pod novou zádlažbou; nové sondáže v roce 2023 ukázaly, že některé kryptové prostory zůstávají zachované a budou nadále kryty novou podlahou. Z výstupů průzkumu vyplývá, že Schwarzenberská hrobka již byla v 18. století důležitým centrem pro uložení rodových ostatků, a následně byly ostatky přemístěny do nově vybudované hrobky. Celkový obraz památky podtrhuje význam rodové linie rodu Rožmberků a Schwarzenberků v historii Třeboně a jejího okolí.
Další zajímavosti v regionu Třeboně a okolí zahrnují Stezku kolem Světa, která tvoří 12 kilometrů dlouhý uzavřený okruh kolem rybníku Svět, a návštěvu Třeboně, města ležícího v srdci chráněné krajinné oblasti Třeboňsko. Zámecké zahrady a zámecký park, Novohradská brána, Svinecká brána a historické památky města doplňují obraz regionu, který je známý nejen rybníkářstvím a Rožmberky, ale také lázeňství a renesanční architekturou. V rámci projektu revitalizace kostela byl kladen důraz na zachování původního vzhledu a historické kontinuity, aby se památka stala otevřenější pro návštěvníky a zároveň chráněnou kulturní památkou s mezinárodním významem.
V závěru lze připomenout, že kostel sv. Jiljí byl významně propojen s historií rodu Schwarzenberků a Rožmberků; dnes stojí před náročnou, ale pečlivě řízenou revitalizací, která zajišťuje jeho ochranu a zachování pro budoucí generace. V rámci projektu bylo vyčleněno i financování pro obnovu přístupových cest a hřbitovní zdi, a projekt se realizuje ve spolupráci se zástupkyní Národního památkového ústavu, aby byl zajištěn vzhled památky odpovídající jejímu národnímu významu.