Před majestátem smrti je třeba sklonit hlavu, nikoliv ovšem před hanebnou politickou instrumentalizací mrtvého. Kardinál Dominik Duka, bývalý pražský arcibiskup a nyní především církevně-politický aktivista, má zvláštní představy o fungování občanské společnosti v České republice. A tak nějak neustále předpokládá, že jako seniorní hierarcha římskokatolické církve si zaslouží zvláštní zacházení i ve veřejnoprávních médiích.
V úterý kardinál Duka sloužil za nedávno v USA zavražděného Charlieho Kirka, v Česku jen málo známého MAGA aktivistu křesťanské orientace, v Týnském chrámu na Starém Městě v Praze zádušní mši čili rekviem. Tu si objednal lidovecký pražský zastupitel Jan Wolf se svými přáteli. Wolf dokonce během bohoslužby ministroval, a to společně se Zdeňkem Bergmanem, známým podnikatelem ve vltavské říční dopravě. Oba jsou členy Svatojanského bratrstva, u jehož obnovení stál právě Dominik Duka.
A Dukovi při bohoslužbě asistoval i známý „konzervativní“ kněz Romuald Štěpán Rob, který k tomu pak na sociálních sítích napsal: „Kostel praskal ve švech při mši svaté za Charlieho Kirka. Silná atmosféra, dojetí, hluboká zbožnost, někteří se báli, hodně mladých kluků.“
Nevím, čeho se podle R. R. Duka hned v úvodu bohoslužby hřímal: „Svět je ohrožen!“ Jenže neměl na mysli geopolitický kontext, ba ani obecnou (ne)mravnost, ale jakési blíže nespecifikované ohrožení „tradičních hodnot“. Zdá se však, že Dominik Duka začal právě tímto způsobem budovat zvláštní ekumenu, tj. společenství zahrnující „konzervativní“ křesťany různých tradic a konfesí.
Zavražděný Charlie Kirk byl vychován jako člen presbyteriánské církve, projevoval se jako tradiční americký evangelikál čili protestant, a dokonce se příliš nebránil označení „křesťanský nacionalista“. Nemluvě o tom, že jedním z návštěvníků mše byl i Jaroslav Foldyna, známý protagonista proruské a slovanské politiky v barvách SPD, který se hlásí k pravoslavné církvi a je členem jakéhosi speciálního Řádu sv. Konstantina Velikého.
Cílem je evidentně integrace té části katolíků, protestantů, pravoslavných i „pohanů“, kteří se děsí stavu tohoto světa, propadli beznaději a hřeší tak proti Duchu svatému, který si však vane, kam chce. Inu, nyní je jasné, že do Týnského chrámu přispěchali různí lidé, které dozajista spojuje láska k bližnímu, empatie a činné milosrdenství.
Dominik Duka to má těžké. Ve svém kázání totiž prohlásil, že „žijeme v izolaci, nevíme, co se ve světě děje, a to je vážná věc“. A tak už víme, že mluvil především o sobě. Ale všechna čest budiž mu vzdána za to, jak pevně se drží kristovské premisy, že lékaře nepotřebují zdraví, nýbrž nemocní, tj. O Kirkovi Duka v kázání rovněž řekl: „Našel svou cestu. I on se držel knihy knih, Bible. I on se snažil poznávat a pochopit, kam kráčíme, kam kráčí naše civilizace, a hájit ji.“
A přestože Duka sám, jak tvrdí, o Kirkových názorech příliš neví, v kázání vyhlašoval: „Myslím, že to jsou skutečnosti, které nás budou stále přivádět k uvědomění, že Kirkův zápas o hodnoty jako rodina, rod, národ a dítě a ochrana jeho života nejsou hodnotami určenými k péči památkovému úřadu a uložení do muzea. Jsou to hodnoty, které musíme žít.“
V podobném duchu se Dominik Duka vyjadřoval i v úterý Interview ČT24, kde nám prozradil, že až do onoho atentátu v Utahu vůbec nevěděl, kdo je to Charlie Kirk - a hned to dával za vinu českým médiím, která o něm neinformovala. Duka zkrátka nazřel, jak významná křesťanská osobnost zavražděný Charlie Kirk byl, takže prozradil, že nejprve za něj „osobně sloužil mši ve své soukromé kapli“.
Podle Duky nebyl lidovec Jan Wolf jediným iniciátorem veřejné zádušní mše, ale šlo o celou skupinu lidí, kteří jej také pozvali, aby celebroval v Týnském chrámu. Kritika aranžmá oné zádušní mše, jež v mnohém činila z Charlieho Kirka takřka „mučedníka“ za svobodu slova, podle Duky ukázala, „jak hluboko klesla naše společnost“.
Problém ale není v tom, že katolický kardinál sloužil za protestantského aktivistu zádušní mši, byť je to konfesně poněkud překvapivé, zvláště u Dominika Duky, který ekumenickým citem nikdy zrovna neoplýval. Ale to vše je podle Duky legitimní, protože o dnešku si nedělá iluze: „To není normální doba!“
Duka prý chtěl dát i touto zádušní mší české společnosti signál, že „takto se nejedná“, přičemž neměl na mysli jen Kirkovu odsouzeníhodnou vraždu, ale i kritické mediální reakce v českém prostředí. Kardinál Duka se v pořadu Interview ČT24 zaklínal svou křesťanskou povinností a odmítal, že by se jakkoli podílel na politizaci smrti Charlieho Kirka, o jehož názorech podle vlastních slov přece ví jen pramálo.
Ale to, že se nám Dominik Duka vědomě pustil do politického zápasu, dosvědčuje i fakt, že na sociální síti X sdílel výkřik senátora Zdeňka Hraby (za ODS), který se zádušní mše také zúčastnil: „Zájem o vzpomínkovou mši za Charlieho Kirka ukázal, že toto je to pravé probuzení.“ Součástí sdíleného postu je i video, v němž senátor Hraba upřesňuje, že jde o „konzervativní probuzení“.
- Dominik Duka slouží rekviem za Kirka a komunikuje svůj postoj k aktuálním otázkám společnosti.
- Různí aktéři a zastoupení různých konfesí vytvářejí určitou formu ekumenické spolupráce.
- Veřejná reakce na mši vyvolává debatu o politizaci smrti a roli médií.
- Protekcionistické a konzervativní hodnoty jsou prezentovány jako živé principy pro dnešní společnost.
Informativní poznámka: Zprávy zdůrazňují, že šlo o událost, která spojila různé vrstevnaté pohledy na víru, politiku a veřejný prostor, a vyvolala diskusi o tom, jak se má v moderní společnosti zacházet se vzpomínkami a morálními hodnotami.