V Domově svaté Rodiny pečujeme o lidi s mentálním a kombinovaným postižením. Domov tvoří dvě budovy v Praze-Petřinách (Ulrychova 1874/10) a v Praze-Liboci (Libocká 6/43). Život zde běží téměř jako v běžné domácnosti. Domov je rozdělen do bytů. V každém žije nejvýše 8 osob. Členové domácnosti se podle svých možností podílejí na jejím chodu. Pečujeme o více než 70 osob. Někteří jsou samostatnější, většina z nich potřebuje stálou asistenci. Všichni potřebují láskyplnou, vlídnou a trpělivou péči. Poskytovat takovou péči je pro naše pracovníky životním posláním. Čtvrtina z nich slouží v Domově více než 10 let.
Před 30 lety průkopnická vize - integrovat lidi s postižením do života běžné společnosti, je dnes naštěstí běžnou praxí. Psal se rok 1991. Na konci srpna se skupina budoucích pracovníků nového domova pro lidi s mentálním postižením vrátila z duchovního cvičení. I taková byla součást přípravy na zářijové otevření Domova svaté Rodiny. Její záměr byl v té době průkopnický. V období totality nebylo běžné integrovat lidi s viditelným postižením do běžné společnosti. Školské sestry v té době pomáhaly dětem s mentálním postižením, ale jejich práce nesměla být na očích. O své svěřence se staraly v domově v pohraniční obci Horní Poustevna ve Šluknovském výběžku. Nové svobodné poměry otevřely možnost pro změnu.
S pomocí Arcidiecézní charity Praha, pražského arcibiskupství v čele s kardinálem Miloslavem Vlkem a díky podpoře mnoha českých i zahraničních dárců a rodičů postižených dětí založila sestra Akvinela v roce 1991 Domov sv. Rodiny. První pobytové zařízení v hlavním městě s celoroční péčí o děti s mentálním a kombinovaným postižením vzniklo v pražských Petřinách. Vybudovat zázemí pro sedmdesát mnohdy těžce mentálně a fyzicky postižených dětí nebylo snadné. Ještě těžší bylo udržet jeho chod. „Domov je svědectvím velké Boží lásky k našim „dětem“ a naší nezlomné důvěry v Boží pomoc. Dům je zároveň ukázkou lidské dobroty, s níž se setkáváme při své práci. V Domově žije 70 obyvatel, řada z nich je tu od svých dětských let. Bydlí v jednotlivých domácnostech, kde žije nejvýše osm osob. Členové domácnosti se podle vlastních možností podílejí na jejím chodu. Když to jejich schopnosti dovolí, pravidelně docházejí za prací do terapeutických dílen či do kavárny.
Mezi zaměstnance, kteří tu pomáhají sedmdesáti obyvatelům domova, patří Ludmila Uhrová, která zde pracuje jako zdravotnice od samého založení Domova. Jejím úkolem je vést zdravotní tým. Ve čtyřech lidech, včetně rehabilitačního pracovníka, musí zajistit zdravotní péči všem obyvatelům. „Děláme vše pro to, aby se zde obyvatelé cítili jako doma. Lidé v přímé péči i pracovníci v terapeutických dílnách musejí znát individuality obyvatel a respektovat je. V naší farnosti se také nachází sociální zařízení pro dospělé osoby s mentálním postižením a kombinovanými vadami ve věku od 26 let, s tr-valým pobytem na území hlavního města Prahy.
Toto zařízení vzniklo v roce 1991, kdy se sestře Akvinele Ludmile Loskotové z Kongregerace školských sester de Notre Dame, pověřené Českou katolickou charitou, podařilo za pomoci dárců zrekonstruovat bývalou budovu jeslí v Praze 6 na Petřinách a vybudovat zde první charitní domov v Praze s celoroční péčí o děti s mentálním a kombinovaným postižením. Byly to děti z pražských rodin, které tehdejší systém izoloval od rodičů v odleh-lých částech republiky. Brzy po otevření se ale ukázalo, že kapacita Domova nepostačuje zájmu. Za velkého úsilí s. Akvinely a podpory celé řady dobrodinců se podařilo zrekonstruovat zcela zdevastovanou budovu bývalé školy v Liboci, kde v roce 2000 našlo azyl dalších 40 osob.
Součástí objektu v Liboci je i ubytovna pro mimopražské zaměstnance, terapeutické dílny, kaple svatého Kříže i moderní rehabilitační ordinace. V současnosti v obou objektech, v Liboci a na Petřinách, žije 72 klientů. Součástí potřebné péče je i duchovní služba, kterou zajišťují kněží ze zdejší farnosti. Každý týden se v obou domech slouží mše svatá, je zde také možnost k rozhovorům a svátosti smíření.
Struktura a každodenní život
Domov je rozdělen do bytů a v každém žije nejvýše osm lidí. Členové domácnosti se podle svých možností podílejí na chodu a pravidelně docházejí za prací do terapeutických dílen či do kavárny, pokud to jejich schopnosti dovolí. V rámci dvou objektů v Liboci a Petřinách je zajištěna nejen péče, ale i duchovní služba, která zahrnuje mše svaté a svátosti. Pedagogická a terapeutická práce doplňuje běžný režim dne a umožňuje integraci do běžného života společnosti.
Charitní koncept v Liboci zahrnuje rehabilitační ordinace, kapli, ubytovnu pro zaměstnance a terapeutické dílny. Součástí celkové péče je i zdravotnický tým složený ze zdravotnice a rehabilitačního pracovníka, kteří dohromady zajišťují péči pro všechny klienty. Všechny tyto prvky směřují k tomu, aby lidé s postižením měli pocit domova a byli co nejvíce samostatní.
Historie a průkopnické kroky vedoucí k současnosti
Před rokem 1991 bylo společenské začlenění lidí s postižením v Československu omezené; otevření Domova svaté Rodiny představovalo průkopnickou změnu. Postupně vznikaly i další zařízení, která rozšiřovala dostupnost celoroční péče o děti a dospělé s mentálním a kombinovaným postižením. Díky spolupráci charity, církevních institucí a dárců se podařilo vybudovat zázemí v Petřinách i Liboci a zajistit dlouhodobou péči pro desítky lidí.
Kontinuita péče a význam pro komunitu
Domov svaté Rodiny je důkazem existence stabilní a láskyplné péče, kterou zaměstnanci vkládají do každodenního života klientů. Ochota aspoň částečně participovat na chodu domu a vyjíždění do pracovních dílen posiluje pocit sounáležitosti. Duchovní dimenze, kterou zajišťují místní kněží, doplňuje praktickou péči a podporuje rodiny i samotné klienty v jejich duchovních potřebách.
Obecná charakteristika současnosti
- Dvoupodlažní zařízení v Petřinách a Liboci zajišťují celoroční péči o děti a dospělé s postižením
- V každém útvaru žije nejvýše 8 osob; celkem je o 72-70-70+ klientů (v různých obdobích)
- Personál: zdravotnický tým, rehabilitační pracovník, pracovníci v dílnách a další pracovníci
- Činnost zahrnuje terapeutické dílny, kavárnu, pracovní aktivity a duchovní péči
- Organizační zázemí tvoří spolupráce s arcidiecézí a charitou, podpora dárců a rodičů
