Church of Christ the Saviour in Frýdlant is a valuable cultural monument, built between 1902-1904 in the Gothic Revival Secession style. Originally serving the Evangelical Church, it was acquired by the Czechoslovak Hussite Church after World War II, where services in Czech were first held. The church features historic organs from 1903 and stained glass windows from Hrádek nad Nisou. The overall rating is based on several factors, e.g. Organ interestingly built-playing desk in the booth under the organ, prospectus pipes on the second floor, more locked in the organ case around. Two manuals, rich registers, thumping pedals, but in URGENT need of rescue.
Architektonicky a esteticky velmi zajímavý kostel postavený v letech 1902-1903 dle projektu bonnského architekta Rolffse. Interiéru vévodí unikátní Schustrovy varhany. Kostel původně sloužil církvi evangelické. Církvi Československé husitské byl kostel předán do užívání v roce 1949. Evangelický kostel postavený v letech 1902-1903 dle návrhu bonnského architekta Julia Rolffse.
Frýdlantskou stavební firmou Appelt a Hampel za finančního přispění Jednoty Adolfa Gustava je od roku 1945 sídlem Církve československé husitské. Kostel se nachází v ulici Vrchlického. V interiéru jsou umístěny pozoruhodné varhany z dílny mistra Schustra. Novostavba kostela je symbolem vzestupu tradičních evangelických církví.
Kostel Krista Spasitele je situovaný při Vrchlického ulici na vyvýšené jižní části města. Postaven byl v letech 1902-1903 dle návrhu bonnského architekta Julia Rolffse frýdlantskou stavební firmou Appelt a Hampel. Finančně se na jeho výstavbě podílela Jednota Adolfa Gustava.
O jeho interiéru svědčí i jedinečné Schustrovy varhany; v hlavní části kostela se nachází historické organy z roku 1903. Areál patří od roku 1945 církvi Československé husitské, která zde provozuje dodnes svojí činnost. Pro svou potřebu si v letech 1902-04 nechala s podporou Jednoty Gustava Adolfa místní firmou Appelt-Hampel postavit kostel podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse.
Historické souvislosti a vývoj průběhu času
Státní moc se sice zprvu o podobné metody pokoušela, případy obcí, zcela vylidněných emigrací kvůli víře, však vedly k vyšší obezřetnosti (např. 1651 dnešní Nové Město pod Smrkem). Během I. poloviny 18. století se nakonec dospělo až ke stavu, kdy bylo nekatolickým frýdlantským poddaným dovoleno navštěvovat bohoslužby v sousedních zemích, kde byli vedeni jako farníci. První oficiální augsburskou obcí ve výběžku po roce 1627 byla kazatelská stanice libereckého sboru, založená ve Frýdlantu roku 1883. O 12 let později se stala filiální, roku 1898 pak samostatným sborem.
Areál kostela se od roku 1945 nachází pod správou Církve československé husitské a od té doby slouží pro její činnost. Kostel byl postaven ve stylu gotizující secese a zahrnuje kvalitní architekturu z konce 19. a počátku 20. století, která dotváří historickou podobu města. Novostavba kostela se stala symbolem vzestupu tradičních evangelických církví.
Architektura a výtvarné prvky
Interiér je korunován unikátními Schustrovými varhany; na druhém poschodí jsou prospektové píšťaly a ve varhanní skříni je mnoho uzamčených prvků. Dvě manuály, bohaté registre a tlumící pedály dodávají prostoru výrazný zvukový profil. Kostel byl postaven podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse (1879-1946) a prováděla jej frýdlantská stavební firma Appelt a Hampel. Finanční spolupráce byla zajištěna Jednotou Adolfa Gustava.
Současný stav a možnosti návštěvy
Kostel je otevřen pro služby a speciální akce; v hlavní letní sezoně je možné kostel navštívit v rámci komentovaných prohlídek Města Frýdlantu, které organizuje Turistické informační centrum Frýdlant. Pro návštěvníky je k dispozici kontaktní informace na Římskokatolickou farnost Frýdlant a možnosti domluvy návštěv po faře.
V blízkosti Kostela Nalezení sv. Kříže na pravém břehu řeky Smědé je další významná památka; hrobka rodu Redernů patří mezi významné prvky interiéru. Kostel Nalezení svatého Kříže, vybudovaný v renesanční přestavbě, a kaple propojená s kostelem tvoří v rámci města komplex sakrálních památek. V rámci rozvoje města a ochrany kulturního dědictví je vynakládána snaha o záchranu a zlepšení stavu varhan a vnitřních prostor.
Tabulka: klíčové údaje o kostele
| Práce a autoři | Projekt Julia Rolffse; Appelt-Hampel |
|---|---|
| Rok výstavby | 1902-1903 |
| Styl | Gotizující secese |
| Instalace | Vybavení Schustrovy varhany (1903) |
| Vedoucí instituci | Církev československá husitská (od 1945) |
| Finanční podpora | Jednota Adolfa Gustava |
| Otevírací režim | Pouze při službách nebo speciálních akcích |