Dům U Černé Matky Boží: vrcholné dílo české kubistické architektury

Dům U Černé Matky Boží byl vystavěn v letech 1911-1912 podle návrhu českého architekta Josefa Gočára a nachází se na Starém Městě mezi Celetnou ulicí a Ovocným trhem. Název pochází od barokní sošky černé Madony s dítětem, která je umístěna na nároží ve výši 1. patra za zlatou mříží. Budova vznikla na místě strženého gotického domu a stala se prvním monumentálním kubistickým dílem v Praze.

Velkoobchodník František Josef Herbst si nechal postavit tento dům podle projektu tehdy jednadvacetiletého architekta, který v té době teprve začínal prosazovat kubismus. Kubistický charakter budovy je patrný již na vstupním portálu, střešních vikýřích, kovaných mřížích vstupu a schodišťovém zábradlí; iluzivní výmalba s geometrickým vzorem dokazuje citlivou integraci kubismu do historického prostředí. Interiér byl kubisticky zařízen včetně nábytku a ostatních detailů; Gočár navrhl také vestavěný nábytek a barový pult z tmavě mořeného dubového dřeva.

Budova byla navržena jako obchodní dům, který sloužil tomuto účelu do roku 1922, a poté prošla změnami užívání během meziválečného období a následně i v období po roce 1948. Po devastaci interiérů a postupných úpravách na kanceláře došlo v letech 1993-1994 ke kompletní rekonstrukci domu podle projektu Karla Pragera, při níž byla dobudována část prosklené střechy podle Gočárova návrhu. V roce 2000 byla na dům osazena řezaná polychromovaná kopie sošky Černé Matky Boží z ateliérů Akademie výtvarných umění. V říjnu 1994 se správcem a uživatelem stal České muzeum výtvarných umění, které zde otevřelo stálou expozici českého kubismu z let 1911-1919.

Expozice Českého kubismu ukazuje kubismus jako ucelený životní styl a zahrnuje architekturu (plány, projekty, fotografie), malbu, plastiku i užité umění. Mezi exponáty patří Gočárova pohovka z roku 1913 a ukazuje komplexní možnosti kubistické tvorby v Praze. V roce 2002 byla kavárna v suterénu a obchody v 1. patře uzavřeny během rekonstrukce; od roku 2010 je dům zapsán v seznamu národních kulturních památek a nadále slouží jako sídlo činnosti Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Muži a ženy pracující na projektu Gočár-Prager zde vytvářeli nejen stavební dílo, ale i atmosféru kubismu v širším kulturním kontextu. V 2. a 3. patře je trvale k vidění expozice Český kubismus, v 4. patře probíhají krátkodobé výstavy a poslední patro slouží pro edukační programy pro školy i veřejnost. Budova bývá chápána jako příklad „kontextualizace“ kubistické architektury, kde kubismus respektuje historické okolí a současně do něj začleňuje svůj výraz.

Historie domu je propojena s proměnami centra Prahy: jeho poloha na Celetné a Ovocném trhu podléhala přísným harmonizačním pravidlům; Gočárův počáteční modernistický výběr postupně ustoupil kubistickému řešení, které dům dnes charakterizuje. Charakteristické prvky kubismu se objevují na vstupním portálu, vikýřích, mřížích a schodišťovém zábradlí; interiéry pak demonstrují plnou kubistickou koncepci nábytku a dekorativních detailů.

Kubismus v Dole U Černé Matky Boží a jeho dědictví

Kubismus je umělecké hnutí z počátku 20. století, které revolucionalizovalo evropské malířství a sochařství a inspirovalo související hnutí v hudbě, literatuře a architektuře. Dům U Černé Matky Boží - první pražskou kubistickou stavbu z roku 1912 - navrhl tehdy jednatřicetiletý Josef Gočár pro stavitele Josefa Herbsta jako obchodní dům. Po dokončení byl dům považován za vrcholné dílo české kubistické architektury a dnes patří k nejikoničtějším příkladům kontextualizace kubismu v městském prostředí.

Gočárovy rané plány nebyly v Čechách vždy dobře přijaty; Magistrát hl. M. Prahy však nakonec schválil jeho projekt 4. srpna 1911. Interiéry a fasáda byly kubisticky sladěny s historickým okolím a konstrukce využívala železobetonový skelet umožňující velké vnitřní prostory vhodné kubistické estetice. Dům sloužil k obchodnímu účelu až do roku 1922 a v průběhu času prošel několika rekonstrukcemi, z nichž nejvýznamnější proběhla v letech 1993-1994 podle Karla Pragera. Kavárna v prvním patře byla znovu otevřena v roce 2002 a od roku 2010 je objekt zapsán mezi národní kulturní památky.

Uměleckoprůmyslové museum v Praze má v pronájmu čtyři podlaží nad tradiční kubistickou kavárnou; ve dvou patrech (2. a 3.) je stálá expozice Český kubismus a v 4. patře se od roku 2016 pravidelně konají krátkodobé výstavy. Poslední patro slouží především pro edukační programy pro školy i veřejnost, čímž se Dům U Černé Matky Boží proměnil v důležité centrum kubistické kultury a vzdělávání. V roce 2022 muzeum získalo významnou privátní sbírku kubistických artefaktů: 14 nábytkových souborů a 65 položek keramických, kovových a skleněných děl, které rozšiřují sbírku českého kubismu.

Současná podoba domu tak připomíná, že kubismus nebyl pouze malířskou nebo sochařskou orientací, ale komplexním architektonickým a designovým hnutím, které zasahuje do veřejného prostoru a každodenního života. Dům Černé Madony v sobě nese historickou kontinuitu, kubistickou výstřednost i snahu o harmonické propojení s urbanistickým kontextem Starého Města.

V říjnu 1994 se stalo správcem a uživatelem České muzeum výtvarných umění; od roku 2010 je dům uveden v seznamu národních kulturních památek. Proměny domu i jeho funkcí dobře ilustrují význam kubismu pro českou vizuální kulturu a architekturu-od původního obchodního domu až po moderní kulturní instituci budoucnosti.

Po celou dobu existence Dům U Černé Matky Boží slouží jako důležité kulturní a vzdělávací centrum, které prezentuje kubismus nejen jako umělecké hnutí, ale jako součást každodenního života v historickém centru Prahy.

Tabulka klíčových informací

tags: #dum #u #cerne #madony