Velmi atraktivní návesní pozdně barokní zámecká kaple pochází z roku 1766. Kapli sv. Jana Nepomuckého dal zbudovat Josef Jáchym Smiedlgräbner z Lusteneggu k uctění oblíbeného světce a nejpravděpodobněji také jako své pohřební místo. Nejedná se o obvyklý farní kostel nebo kapli, nýbrž toliko o soukromou mešní kapli. Kaple je neorientovaná zděná stavba obdélné, téměř čtvercové dispozice s půlkruhově uzavřeným presbyteriem, mansardovou střechou s polygonální zvoničkou a lucernou s cibulovitou věžičkou na hřebeni.
Kaple je mimořádným dokladem barokní architektury s kvalitně umělecky a uměleckořemeslně zpracovanými detaily. Nedílnou součástí hodnotných prvků této stavby jsou její historické omítky s bohatým architektonickým členěním a obnovu střešního pláště provedla firma Oldřich Kostifál - Stavitel z Plzně - v roce 2008. Druhá etapa oprav pak začala v roce 2012. Tato etapa představuje stabilizaci založení a odvodnění okolí objektu, opravu a obnovu fasád. Zahrnuje i opravu okenních výplní, vchodových dveří a okenních mříží, které mají dle stavebně historického průzkumu historickou hodnotu. Celková oprava kaple byla prováděna dle projektové dokumentace, kterou vypracoval projektant Zdeněk Hájek z Klatov, podkladem sloužil stavebně historický průzkum - Ing. J. Anderle a J. Urban. Druhá etapa byla z části financována z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 ve výši 90 % z celkových nákladů 3 509 000 Kč. Stavební práce provedla firma STAFIKO stav s.r.o.
Kaple svaté Anny, kterou obecně označujeme v různých zápisech, je součástí souboru venkovských památek v regionu. Výchozím útvarem dispozice lodi je nevýrazný obdélník, který má vnější i vnitřní obrys dále rozčleněný. Všechna vnější nároží výrazně zaoblená; křivky nejsou přesnými kruhovými segmenty; zaoblení při obou okrajích výrazněji zaříznuto do hmoty zdí, čímž přímé úseky stěn působí jako rizality. Ve zhruba kruhových prostorech vzniklých v nárožích jsou vložená schodiště k emporám; z JV empory možno vylézt po žebříku do půdy; u severní stěny umístěný hlavní oltář. K severní fasádě na osu připojená drobná sakristie; vnější obrys zhruba lichoběžný s tím, že boční stěny jsou vně segmentově vypouklé a uvnitř zase prohnuté; do koutů mezi boční stěny sakristie a severní stěnu lodi vloženy odsazené konkávní úseky.
Loď je krytá mansardovou střechou s valbou na J a S straně; krytina z eternitových šablon. Uprostřed hřebene osmiboká věžička; její spodní část oplechovaná; v patě lucerny jednoduchá římska, nad ní cibulová stříška pokrytá měděným plechem; hrotnice doplněna makovicí a křížem. Po celém obvodě cihelná korunní římsa s maltovým fabionem. Omítky fasád štukové, pod lícním bílým nátěrem patrné starší vrstvy nátěrů (okrový a červený). Při okrajích J fasády svazkové pilastry; okolo nich zalomený sokl i korunní římsa. Pod korunní římsou na středních pilastrech čabrakové hlavice se střapcem a volutkami.
Jižní štít zděný a hladce omítnutý; čelo zhruba lícuje se stěnou; v patě soklík; ramena lehce zvlněná s pravoúhlým výstupkem ve vrcholu; v ploše tohoto výstupku drobné ryté zrcadlo s vykrojenými rohy; shora zdivo chrání cihelné obložení; ve štítu zploštělé okno kasulového tvaru. Nad oknem na omítce namalovaný letopočet 1760. Do detailů stejně provedený severní štít. V ose jižní fasády obdélný žulový portál; ostění má soklíky, profilovanou vnější lištu s uchy a ještě několik jemných ústupků na čelní straně. V záp. stěně 2 okna v přízemí a 2 okna v patře. Na jihu v úrovni patra jedno kasulové okno; zděné ostění s výraznou šambránou; dřevěný dělený rám; tabulky do olova a neprůhledné sklo s imitací šestihranů. V horní části severní fasády ještě nízké okno s obloukově vykrajovaným záklenkem a obloučky ve spodních rozích. V zaoblených nárožích po jednom převýšeném kasulovém okně; zděné ostění se šambránou.
Sakriste - Střecha má tvar kuželového pláště; eternitové šablony. Předsazený omítkový sokl se uplatňuje pouze v západní části půdorysu. Omítky štukové. V ploše bočních úseků stěn provedeny lisénové rámy. V severní stěně se pod opadávajícími nátěry rýsuje žulové olištované ostění s uchy bývalého vstupu; zazdívka jinak lícuje s okolním zdivem. Ve stěnách nejsou žádná okna.
Poutní kaple v novogotickém slohu z roku 1886 je zasvěcena sv. Markétě. Věžička kaple na vrchu u obce Dlažov je zdaleka viditelná všem, kteří cestují autem z Klatov na Domažlice. Od roku 2014 upoutají věžičky dvě, menší patří kapli sv. Markéty a druhá větší nově postavené rozhledně. Na rozhlednu je vstup zdarma. Návštěvníkům se z ochozu naskýtá nádherný výhled do celého okolí.
Vzdálenost od Klatov: cca. Z okraje obce Dlažov je možné na vrchol vystoupat po žluté turistické značce. Délka cesty k rozhledně je cca. Jinou možností, je po odbočení autem ze silnice Klatovy - Domažlice projet obcí Dlažov a pokračovat na Miletice. Před obcí odbočit doprava a pokračovat až k lesu. Zde je možné zaparkovat. Čeká vás necelých 500 m prudšího stoupání.
Prameny a financování oprav
Celková oprava kaple byla provedena dle projektové dokumentace, kterou vypracoval Zdeněk Hájek z Klatov, podkladem sloužil stavebně historický průzkum - Ing. J. Anderle a J. Urban. Druhá etapa byla z části financována z Programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 ve výši 90 % z celkových nákladů 3 509 000 Kč. Stavební práce provedla firma STAFIKO stav s.r.o.
Architektonické detaily a charakter kaple
- kaple má obdélnou, téměř čtvercovou dispozici s půlkruhově uzavřeným presbyteriem
- mansardová střech s polygonální zvoničkou a cibulovitou věžičkou
- historické omítky a bohaté architektonické členění fasád
- severní a jižní štíty s výmazy a kasulovými okny; žulový portál na jihu
- sakristie s kuželovým pláštěm střechy a lisénovými rámy
Situace a přístup pro návštěvníky
Věžička kaple na vrchu u Dlažova je zdaleka viditelná, kterou od roku 2014 doplňují dvě věžičky: menší kaple sv. Markéty a nová rozhledna s volným vstupem. Návštěvníci se mohou těšit na panoramatický výhled do okolí a možnost výstupu po turistické značce z Dlažova.