Pozvánka v pátek 15. Mistr třeboňského oltáře a jeho význam pro malířství 14. Přednáší prof. PhDr. Ing. Přednášející je profesorem dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a nyní též prorektorem této univerzity. Patří k našim nejvýznamnějším současným historikům umění a je členem Učené společnosti ČR. Profesor Jan Royt je proslulým znalcem díla tohoto významného umělce 14. století, působivšího v Čechách, a jeho malířské dílny, Využijme příležitost, blíže se seznámit, v zasvěceném podání prof. Jana Royta, s uměleckými klenoty celoevropského významu s velkou duchovní hodnotou, jimiž jsou oltářní obrazy Mistra třeboňského oltáře, jež zdobily kostel sv. Konec výpisu článku Prof. Můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. budou Vám zobrazovány v rámci našich webů iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz2 reklamy a to cílené i necílené. aby Vám byly zobrazovány reklamy, které Vás budou zajímat. Váš souhlas s cílením reklamy můžete kdykoliv odvolat, pokud jej však odvoláte, budete vyzváni k přechodu na iDNES Premium bez reklam. Souhlas pro jiné účely, než je cílení reklam (např. Některé údaje (nikoliv však pro cílení reklamy) zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Podrobné nastavení. pro tento účel jako celkem. jakou jsou např. tzv. komerční sdělení či selfpromo naší společnosti a jejích dceřiných společností. 2 Pro ostatní webové stránky naší společnosti si můžete zvolit nastavení zvlášť. Klikněte na ikonu AdBlock, kterou najdete obvykle v pravém horním rohu prohlížeče. Využijte služby iDNES Premium bez reklam a můžete neomezeně číst iDNES.cz, Lidovky.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě.
Mistr vyšebrodského oltáře je český malíř, jehož vlastní jméno není známo a je pojmenováván podle svého nejznámějšího díla, kterým je devět deskových obrazů zobrazujících výjevy ze života Ježíše Krista a vytvořených na zakázku cisterciáckého kláštera v jihočeském Vyšším Brodě. Během svého života Mistr vyšebrodského oltáře působil v Praze, nejspíše jako dvorský malíř. Jeho dílna, v níž zaměstnává několik dalších malířů, pracuje jak pro panovníka, tedy pro císaře Karla IV. Lucemburského, tak pro mnohé významné šlechtice své doby, především pak pro Rožmberky. Výzdobu vyšebrodského oltáře vytváří pak právě na objednávku Petra I.
Ve svém díle se Mistr vyšebrodského oltáře stává pokračovatelem byzantské malířské tradice, inspiračním zdrojem mu jsou také díla francouzských, ale především italských autorů deskových maleb Giottova okruhu. Nejznámějším a nejvýznamnějším dílem Mistra vyšebrodského oltáře je právě cyklus deskových obrazů zobrazující náměty ze života Ježíše Krista, kde jsou na jednotlivých deskách zobrazeny výjevy „Zvěstování“, „Narození“, „Klanění tří králů“, „Kristus na Olivetské hoře“, „Ukřižování“, „Oplakávání Krista“, „Zmrtvýchvstání“, „Nanebevstoupení“ a „Seslání ducha svatého“.
Toto dílo vzniklo bezprostředně po obraze Madony z Veveří, tedy někdy po roce 1345. Hlavní postavou prostupující celým cyklem desek je Panna Marie, což je v souladu s patrociniem klášterního kostela ve Vyšším Brodě. Mistr vyšebrodského oltáře tímto svým dílem skutečně vstoupil do hlavního proudu evropského umění, osvojil si nejen vlivy přicházející ze západu, ale i soudobé výtvarné cítění italské a navíc je dokázal spojit. Vytvořil tak bezesporu první české a jedno z prvních evropských autonomních a specifických děl. Zejména díky němu, jakožto představiteli českého italizujícího slohu, je naše umění tohoto typu považováno za nejrozvinutější v zaalpských oblastech. Spojení s itálií bylo zde hlavním měřítkem, a to se kromě Čech podařilo navázat jen Francii a Katalánsku.
Z dalších děl Mistra vyšebrodského oltáře a jeho dílny lze jmenovat například „Madonu z Veveří“, která byla ve své době přelomovým dílem, zejména pokud jde o zcela novou kompozici obrazu rozvíjející vyjádření citového vztahu mezi matkou a dítětem, který byl dále zdokonalován v pozdějších letech, například Mistrem třeboňského oltáře. Tento mariánský obraz je s jistotou připisován Mistru vyšebrodského oltáře a vznikl dříve než v roce 1350. Dnes je i toto dílo skvostem sbírek Národní galerie v Praze. Z dalších děl blízkých tomuto umělci, jeho okruhu či přímo za dílo mistra považovaných známe pak „Madonu Strahovskou“, „Madonu vyšehradskou“, „Nejsvětější trojici“ či „Madona kladskou“.
Mistr vyšebrodského oltáře a jeho dílna se kromě tvorby obrazů deskových věnuje i malbě obrazů nástěnných, například malbám v sakristii pražského kostela sv. Tomáše. Stejně tak jsou známé i jeho knižní malby, zejména iluminovaný kodex s legendou sv. Hedviky, tzv. „Lubiňský kodex“.
Kde a kdy Mistr vyšebrodského oltáře zemřel, není známo.
Díla autora
Oltářní cyklus a jeho charakteristiky
Cyklus desek s výjevy ze života Ježíše Krista reprezentuje typickou kombinaci byzantského vlivu s italským italizujícím stylem v českém prostředí. Hlavní postavou je Panna Marie a centrální témata zahrnují Zvěstování, Narození a Klanění tří králů, následované událostmi z Olivetské hory, Ukřižování, Oplakávání Krista, Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého. Tyto scény odrážejí duchovní hodnoty a liturgické zaměření klášterního prostředí Vyššího Brodu.
Madona z Veveří, považovaná za předchůdkyni cyklu, vznikla dříve než v roce 1350 a je připisována Mistrovi vyšebrodského oltáře. Dnes je součástí sbírek Národní galerie v Praze a její inovativní kompozice vyjadřuje citový vztah mezi matkou a dítětem, což se dá považovat za průkopnický moment v českém malířství.
Vlivy a význam pro evropské umění
Mistr vyšebrodského oltáře vstupuje do hlavního evropského proudu díky kombinaci západoevropských vlivů a italského vnímání. Jeho dílo představuje jednu z prvních autonomních a specifických děl v české malířské tradici 14. století a ukazuje propojení českého umění s Itálií, Francií a Katalánskem. V rámci českého italisujícího slohu patří k jeho nejvýznamnějším představitelům a významně přispívá k rozvoji zaalpského malířství.
Vyšebrodský oltář a jeho dílna tak sloužila jako most mezi byzantskou tradicí a západními inovacemi, čímž položila základ pro pozdější uhersko-středoevropské a české malířství 14. století. Když se hovoří o vlivu italského prostředí, současně se uznává i vliv italských a italo-byzantských modelů, které se ve Svaté zemi a v italských centrech vyvíjely paralelně.
Další významná díla z dílny mistra
Mezi další díla patří Madona z Veveří, Madona Strahovská, Madona vyšehradská, Nejsvětější trojice a Madona kladská. Kromě deskových maleb vznikaly i nástěnné malby, například v sakristii pražského kostela sv. Tomáše. Důležité jsou i illuminované kodexy, zejména Lubiňský kodex s legendou sv. Hedviky.
Nyní nemáme přesné údaje o místu a datu úmrtí Mistra vyšebrodského oltáře.
tags: #mistr #trebonskeho #oltare #narozeni #krista