Ve vyhořelé pařížské katedrále Notre-Dame se nacházela řada uměleckých děl.
Ta nejvýznamnější, například údajnou Ježíšovu trnovou korunu, kousek Kristova kříže a hřebu z něj, či tuniku svatého Ludvíka, se podařilo zachránit.
Kromě toho se tři relikvie nacházely v kohoutu na věžičce, zvané sanktusník, která se zhroutila pár hodin po vypuknutí požáru: dílek z trnové koruny a z ostatků sv. Diviše (Saint Denis) a sv. Varhany zničeny nebyly, ale přesný rozsah poškození ještě musí posoudit experti.
Jistý není ani osud vitrážových oken na západní a jižní fasádě.
Rozeta na severní straně je v pořádku.
Tři rozety, kruhová vitrážová okna představující rajské květy, vznikly ve 13. století a od té doby byly několikrát zrenovovány.
Dvě největší, severní a jižní, mají průměr 13 metrů.
V medailonech jsou tu zobrazeni svatí, proroci, králové, andělé a scény ze života svatých.
Zatím se neví, jestli požár přečkala socha Madony s dítětem ze 14. století či portrét Tomáše Akvinského ze 17. století.
Poškozeny mohou být také zvony.
Požár byl nutné posoudit, přesný rozsah škod budou muset posoudit odborníci.
Po požáru je bohužel výrazně poškozená sama konstrukce chrámu a téměř úplně je zničen krov, přičemž některé dubové vazníky pocházely z doby stavby katedrály, tedy ze 13. století.
Zřítila se i část klenby v oblasti chóru a 93 metrů vysoká věž nad křížením lodí, uvedl velitel hasičů.
Katedrála, známá také jako Chrám Matky Boží, patří k symbolům Paříže a jednomu z nejkrásnějších příkladů gotické architektury vůbec.
Její základní kámen položili na ostrově Île de la Cité na řece Seině na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě, přesné datum je ovšem neznámé.
Notre-Dame, ležící prakticky uprostřed Paříže, bývá často považována za nejvýznamnější z francouzských katedrál, ve středověku ovšem soupeřila o postavení s dalšími kostely.
Například francouzští králové bývali korunováni většinou v Remeši a pohřby panovníků se pak konaly v opatství Saint-Denis u Paříže.
Katedrála byla určena pro ty největší slavnosti, běžné bohoslužby se konaly v menších kostelech.
Arcibiskup v katedrále také žehnal praporům vojáků, kteří se chystali do války.
Jen o pár let dříve za francouzské revoluce přitom hrozilo chrámu zničení, nakonec se mu ale podařilo zabránit, rozvášněný dav nicméně katedrálu a její výzdobu vážně poškodil.
Například v roce 1793 lidé setli hlavy 28 sochám králů ze Starého zákona, které zdobí fasádu.
V roce 1977 bylo 21 hlav nalezeno během stavebních prací v suterénu Francouzské banky pro zahraniční obchod.
Poškození během revoluce neunikly ani varhany, které jsou údajně největší v celé Francii.
Lidé z nich vyřezávali ozdobné lilie, které symbolizovaly monarchii.
Opraveny byly v roce 2013.
Varhany byly postaveny v 15. století a do 18. století se postupně zvětšovaly.
Notre-Dame proslavil svým románem Chrám Matky Boží v Paříži spisovatel Victor Hugo.
V době, kdy román psal, však katedrála připomínala spíše ruinu.
Sloužila například jako skladiště.
Velké restaurace se dočkala ve 40. až 60. letech 19. století.
Z té doby pocházejí například sochy různých chimér a ďáblíků, kteří shlížely z věží katedrály, často mylně považované za doklad středověkého umění.
Podobně jako v dalších podobných stavbách se i v Notre-Dame prakticky neustále pracovalo na menších či větších opravách, jedna z nejvýraznějších rekonstrukcí začala v roce 1993 a trvala celou dekádu, během které se dočkaly obnovy obě věže v průčelí nebo střední část fasády.
V jižní věži se nachází největší zvon katedrály zvaný Čmelák.
Vyzvání o hlavních katolických svátcích a při významných událostech.
Byl odlit před více než 300 lety a jeho kmotr Ludvík XIV. jej pokřtil Emmanuel.
Zajímavostí také je, že v roce 1924 umístili Francouzi před katedrálu dlažební kostku, od které se měří vzdálenost do všech ostatních měst ve Francii.
Další kuriozitou jsou včelí úly na střeše sakristie, které v roce 2013 postavil mnich známý jako bratr Adam.
Katedrála sehrála velkou roli i v životě filmové Amélie z Montmartru, patří k nejčastějším cílům turistů v Paříži.
Každý den ji podle dostupných údajů navštívilo přes 35 tisíc lidí.
Oprava: V článku byla v patnáctém odstavci chybně uvedena informace o roztavení všech zvonů.
Uplynuly přesně dva roky od požáru pařížské katedrály Notre-Dame.
Slavná středověká památka byla 15. dubna roku 2019 poničená natolik, že nebyla daleko od naprostého zhroucení.
Oheň tehdy podle vyšetřovatelů nevznikl úmyslně.
Za požár mohl nejspíš elektrický zkrat nebo špatně uhašená cigareta.
Podle ministryně kultury Roselyne Bachelotové se památka otevře veřejnosti v roce 2024.
Poničený chrám během čtvrtka navštívil francouzský prezident Emmanuel Macron.
„Slib ohledně roku 2024 bude dodržen,“ řekl prezident Macron listu Le Parisien.
Dále potvrdil, že na obnově katedrály se bude podílet francouzský stát.
Hlava státu si přišla prohlédnout postupující stavební práce.
Zatímco proces samotné obnovy katedrály má začít v létě 2021, prioritou pracovníků bylo zatím zjistit, zda je statika chrámu v pořádku a nespadne.
Dělníci po neštěstí vyztužili opěrné pilíře, stabilizovali zvonice a instalovali stovky pohybových čidel.
Je to součást už téměř dokončeného úsilí o zabezpečení stavby před rekonstrukcí.
„Trvalo to nějakou dobu, názory se různily a někteří z odborníků měli pesimistický pohled. Přesto se ukázalo, že statika to vydržela,“ popsal stabilizační práce zahraniční zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Podle něho poté následovaly další posloupné kroky, jako je například odstraňování lešení.
V současné době začínají další práce, a to především na klenbě chrámu, vnitřek katedrály tak připomíná spíše staveniště.
„Bavili jsme se s těmi, kteří v chrámu sloužili mši na Vánoce. Říkali, že museli výrazně zredukovat tým, nosit přilby a dávat velký pozor. Zároveň byli instruováni, aby v chrámu nechodili ani o pár kroků dál. To místo je ještě improvizované,“ řekl zpravodaj.
Šmíd připomněl, že poměrně nedávno se vybíraly stromy na klenbu katedrály.
Na opravu jich je potřeba až dva tisíce, tloušťka kmenů by navíc měla být jeden metr v průměru.
Vybraly se stromy, které jsou zhruba 150 let staré a pocházet by přitom měly z celé Francie.
Každý z tamních regionů chtěl tehdy na opravu katedrály přispět těmi svými.
Dřevo na klenbu by mělo schnout alespoň osmnáct měsíců, aby splňovalo patřičnou vlhkost.
Proti vykácení stromů protestuje ekologické sdružení Robin des Bois, které již dříve podalo žalobu kvůli tomu, že úřady dostatečně neochránily obyvatele před nadměrnými emisemi způsobenými požárem v roce 2019.
Rekonstrukci podle plánů z 19. století za použití dřeva a olova považuje mluvčí sdružení Jacky Bonnemains za „přežitek“.
Katedrála si do jisté míry zachová původní podobu.
Alespoň zvenčí údajně nebude nic poznat.
Francouzi v minulosti zavrhli moderní návrh rekonstrukce, který počítal se skleněnou věží.
Ačkoli nakonec při navrhování zvítězil konzervativnější postoj, během rekonstrukce budou použity moderní postupy i technika.
Bachelotová: Dary na opravu chrámu stačí.
Dary a přísliby darů na pokračování opravy Notre-Dame a stavebních prací stačí, prohlásila během čtvrtka ve francouzském Senátu ministryně kultury Roselyne Bachelotová.
Mezinárodní sbírka zatím přijala dary a přísliby v hodnotě 833 milionů eur (21,6 miliardy korun).
„Mohu vám říct, že katedrála Notre-Dame v Paříži se znovu otevře v roce 2024,“ potvrdila ministryně termín, který si po požáru vytyčil za cíl prezident Macron.
Bachelotová odmítla názor, že vybrané prostředky na celkovou opravu katedrály nestačí, i opačnou domněnku, že prostředků je moc.
„Vybraná částka nám umožňuje v klidu pokračovat ve stavebních pracích,“ uvedla.
Jean-Louis Georgelin, který dohlíží na renovaci památky, řekl pro rozhlasovou stanici France Inter, že financování obnovy zatím nepředstavovalo problém.
„Budeme potřebovat, aby lidé nadále peníze poskytovali, protože to je práce bez konce,“ dodal Georgelin.
Pařížská katedrála začala hořet před dvěma roky, 15. dubna večer.
Než ji hasiči následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věžičku z 19. století, takzvaný sanktusník.
Oheň zřejmě způsobil elektrický zkrat nebo špatně uhašený cigaretový nedopalek.
Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně.
O požáru se natáčí film.
Francouzský režisér Jean-Jacques Annaud chce natočit film o požáru Notre-Dame.
V minulosti proto vyzval očité svědky pohromy z celého světa, aby mu poskytli amatérské záběry.
„Snímek bude hraný, přestože se režisér snaží najít původní materiál.
V Saint-Denis se točily některé scény, které by měly do určité míry ukázat, jak budova hořela.
Studiová část by měla být prolnuta se záběry amatérských nadšenců,“ uvedl Šmíd.
Herci se na své role připravovali tak, že trávili čas se záchranáři.
„Chtěli vědět, jak vypadá jejich denní režim, a účastnili se dokonce některých požárnických akcí.
Historie a současnost katedrály Notre-Dame jsou často předmětem bohatých debat a různých výkladů.
Text níže vychází z poskytnutého materiálu a snaží se podat jasný a soustředěný obraz o tématu, přičemž zachovává původní jazyk a formulace.
