Brzy po vydání Tolerančního patentu, v roce 1783, vznikl v Borové sbor reformovaného (h.v.) vyznání. Jednoduchá modlitebna bez věže byla postavena během jediného měsíce, od dubna do května 1783, ještě před příchodem prvního kazatele (1783-1786) Daniela Martona (1760-1828). Její toleranční charakter je zachován až do dnešních časů. Vchodem z boční strany vejdeme do modlitebního prostoru s kazatelnou na širší straně a se dvěma řadami lavic. Kruchty, kazatelna, stůl Páně i lavice jsou zdobeny jednoduchými řezbami. Varhany pocházejí z 19. století.
Jen pár kilometrů od Bystřice nad Pernštejnem na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje stojí na kopci krásný kostelík Svatého Michaela, který vypadá trochu jako malý hrad. Je raně románský, obklopený malým hřbitovem. „Je to magické místo. Kamenný kostelík tu stojí od 13. století,“ říká bystřický spisovatel Hynek Jurman. Už pověsti o vzniku kostela jsou opředeny tajemstvím a můžeme se jen domýšlet, co je na nich pravdy.
„Pověst vypráví o svatém Metodějovi, který tudy kráčel z Moravy do Čech. Narazil tady na pohanské sochy. S místním vladykou se domluvil, že se lid dá pokřtít. Na kopečkách kolem zasadili borovice kořeny vzhůru. Borovice se ujaly a na kopci vedle kostela rostou i dnes. Samozřejmě ne ty původní. Kostelíku se také říkalo U sedmi borů,“ dodává Hynek Jurman. Sedm borovic tu stálo až do 70. let minulého století, kdy zašla poslední z nich. Teď už jsou nové borovice zase vzrostlé.
„Tím, jak je tady větrno na tom návrší, tak je vítr ošlehal. Ke kostelu se vážou ještě další pověsti. Jedna z nich vypráví o zapomenutém kulhavém Křístkovi, který se na Vítochově zázračně uzdravil. Další pověst je o nebojácné děvečce, která dokonce chodila s muži do hospody. Jednou ji chtěli vyzkoušet a poslali ji do kostnice u kostela pro lebku. Jeden z mužů si tam na ni počkal a třikrát ji vystrašil.
Až budete u kostelíka sv. Michaela na Vítochově, rozhlédněte se kolem sebe. Na straně směrem k Novému Městu na Moravě uvidíte úpatí Žďárských vrchů, na opačné straně dohlédnete až k rozhledně na Karasíně. I ta ostatně stojí za vidění. Je u ní moderní sjezdovka.
V Novém Městě na Moravě je také evangelický hřbitov, na němž je pochován člen farního sboru, národní umělec Vincenc Makovský, a bývalý synodní senior Českobratrské církve evangelické (ČCE). Evangelický kostel ve Střešovicích patří k významným sakrálním stavbám meziválečné Prahy. Byl postaven v letech 1937-1939 podle návrhu architekta Bohumíra Kozáka, který byl zároveň členem místního evangelického sboru.
Stavba stojí na náměstí Před bateriemi a od roku 1977 je chráněna jako kulturní památka České republiky. Historie zdejšího sboru sahá do roku 1932, kdy byl založen v Břevnově a bohoslužby se konaly ve škole Na Marjánce. Vlastní kostel získal sbor až po zakoupení pozemku ve Střešovicích. Slavnostní otevření nového kostela proběhlo 18. května 1939.
Architekt Bohumír Kozák se při návrhu inspiroval tradičními tolerančními modlitebnami, které svým tvarem připomínaly stodoly. Zároveň do stavby promítl prvky starokřesťanské baziliky, například zlacený strop a modrou mozaiku v apsidě. Dominantou průčelí je hranolová věž s hodinami a prosklenou zvonicí, zakončená stříškou s evangelickým symbolem kalichu a slunce. Součástí areálu je také fara se sborovou místností, kancelářemi a bytem faráře. Evangelický kostel spolu s nedalekým kostelem sv. Michaela na Vítochově vytvářejí zajímavý sakrální celek.
Protireformace nastolená po bitvě na Bílé hoře byla v Novém Městě a okolí velmi důsledná. Sbor byl oficiálně ustaven v roce 1783. První bohoslužby se zde konaly na konci roku 1782. Malá toleranční modlitebna stála již v roce 1784 a po různých úpravách sloužila až do roku 1897, kdy byl položen základní kámen k vybudování nového kostela. Stavbu v novokřesťanském stylu navrhl vídeňský architekt Ferdinand Glaser a kostel postavil stavitel Josef Sadílek. Glaser navrhl i vnitřní zařízení, jež zůstalo do dnešní doby nezměněno. Slavnostní bohoslužby k posvěcení kostela se konaly v září 1898.
Kostel byl několikrát opravován a slouží velkému, živému sboru, který se o něj pečlivě stará. Od kostela přejdeme přes zahradu k faře, která byla postavena na místě předchozí, nevyhovující, v roce 1947. V Novém Městě na Moravě je také evangelický hřbitov, na němž je pochován Vincenc Makovský. V Novém Městě pod Smrkem byl postaven kostel mezi lety 1911 a 1912; autor projektu Otto Bartning. Budova je v ploše ve tvaru U, věž stojí na jihozápadním okraji. Vstup do kostela i do pravého křídla je z jižní strany.
Pro tento kostel bylo celkem odlito šest zvonů. První tři zvony odlilo bratrství Schilling v Apollě (Durynsko) - Exulantenglocke, Lutherglocke a Gustav Adolf Glocke, svěcení 21. dubna 1912. Zvon byl zrekvírován 1. září 1916. Další tři zvony odlil Oktav Winter z Braunau (Braunau, Broumov). Malý zvon Gustav Adolf Glocke byl dodán a vysvěcen 9. listopadu 1919; tón e, průměr 61 cm, váha 122 kg, cena 2 684 Kč. Další dva zvony byly vysvěceny 29. října 1927; cena 20 000 Kč. Rekvizice proběhla počátkem dubna 1942 a dochován je pouze malý zvon umíráček s průměrem 63 cm, výškou 45 cm a závěsem 9 cm. Na plášti zvonu je kartuš s textem OKTAV WINTER BRAUNAU I./B./ GOSS MICH 1927, NR 2676.
593 Přítel kacířství veškerého
tags: #evangelicky #kostel #borovice