Kostel sv. Martina v Kozojedech představuje jedinečnou sakrální stavbu, která vznikla na místě původně románského kostela z 1. třetiny 13. století a prošla během věků několika výpravnými slohovými etapy. První nepřímé zmínky o jeho existenci pocházejí z květnového rejstříku papežských desátků z roku 1352, kde se uvádí platba kněze zdejší fary ve výši 9 grošů.
V roce 1368 se dochází ke zmínkám o směně zádušních pozemků s Lukášem z Kozojed a současně se poprvé zmiňuje i současné zasvěcení kostela. V roce 1374 kutnohorský měšťan Jan Rotlev dosazuje od 1. července nového faráře Tomáše, čímž se odráží patronátní právo v dalších staletích. Někdy v této době proběhla gotická přestavba kostela: apsida byla zpevněna mohutnými opěráky a k severní straně lodi byla přistavěna boční kaple, dnes sakristie.
Podle listiny z 10. září 1380 vykonával patronát pražský arcibiskup Jan z Jenštejna se svými bratry, kteří dosazují Bartoloměje z Lutic, nového faráře. V letech 1412-1415 se jako patron kostela uvádí Vikéř z Jenišovic. V 15. a 16. století přešel kostelní patronát na pány z Landštejna a později na majitele černokosteleckého panství. V roce 1673 byla loď zaklopena rovným trámovým stropem, který byl v roce 1769 zaklenut dnešní klenbou, a současně byla postavena barokní předsíň a původní románská okna byla zvětšena do dnešních rozměrů.
V roce 1872 byl kostel vydlážděn dodnes dochovanou dlažbou a v roce 1886 byla nahrazena starší tribuna současnou hudební kruchtou. V letech 2018-2019 proběhly opravy bednění zvonového patra a výměna šindelové střechy. Jednolodní orientovaný obdélný kostel s apsidou na půdorysu protaženého půlkruhu je zvenčí opatřen opěráky; západní průčelí zdobí hranolová věž s bedněním ve vrchní části zvonového patra a mezi prvním a druhým patrem věže se nachází římsa, jejíž původ a účel zůstávají předmětem diskuzí.
V předsíni stojí jednoduše završena volutová štítová nadstavba; portál z 13. století do lodi je dnes kryt nátěrem. Loď je sklenuta valenou barokní klenbou dělenou pasami na pilastrech a apsida konchou. Sakristie má rovněž barokní valenou klenbu; v jižní stěně se dochoval sanktuář, dokládající, že sakristie původně sloužila jako kaple. Původně zde bývala gotická kamenná menza, o níž pojednává Antonín Podlaha.
Raně gotický výklenkový sanktuář se nachází v severní stěně apsidy a v severní stěně lodi, zakryté dnes barokní střechou sakristie, zůstalo raně gotické okénko a štítová raně gotická konzola s profilací, přístupné z krovu kostela. Vnitřní zařízení je nevýrazné a pochází převážně ze 18. století; hlavní oltář pochází z roku 1872 a v roce 1996 byl ukraden původní obraz, nahrazený v roce 2000 novým od Dany Flídrové. Na kruchtě se nacházejí varhany z roku 1886 od pražského varhanáře Karla Schiffnera.
Ve věži je zavěšen renesanční zvon Klement z roku 1577, vyrobený zvonařem Brikciem z Cymperka. Z jedné strany na zvonu je český nápis, z druhé medailon s motivy sv. Petra a sv. Pavla a dalšími texty kolem, které připomínají tehdejší vztahy ke kostelu a jeho patronátu. Spodní okraj zvonu lemuje ozdobný pás s výjevy selských prací. Dnes je kostel filiální stavbou spadající pod správu Římskokatolické farnosti Kostelec nad Černými lesy Kolínského vikariátu a je zapsán v Ústředním seznamu kulturních nemovitých památek ČR pod číslem 26697/2-814.
Kostel v Kozojedech stojí na místě bývalého pohanského pohřebiště a byl postaven v románském slohu, později goticky přestavěn a koncem 18. století barokně upraven. V 16. století bylo dokončeno zásadní doplnění a změny: románská část byla rozšířena, apsida byla podepřena opěráky a na severní straně byla přistavěna sakristie, západní věž získala bednění v nejvyšším patře a další interiérové prvky prošly barokní rekonstrukcí. Kostel zůstal osamělý za obcí, protože původní vesnice Kozojedy se rozkládala blíže pohledu na studánku, zatímco domy se postupně přesunuly.
Současnost a veřejný zájem o budoucnost kostela se zaměřují na další opravy a obnovu tak, aby kostel nadále plnil funkci duchovní i kulturní. V návaznosti na současný stav byl zmíněn záměr případného převedení správy kostela na obec Kozojedy a jeho využívání i pro občanské aktivity. Opravy a sbírky by měly zajistit dlouhodobou údržbu a otevřenost místa pro setkávání komunity. Větší koncepční plány zahrnují i obnovení fasády a doplnění dalších prvků pro zajištění příjemného a otevřeného prostředí pro duchovní život i společenské akce.
Kostel sv. Martina, jeho hřbitov, márnice a ohradní zeď s branou tvoří společný areál a regionální památku, která má význam pro místní identitu a historii. Dnes je zapsán v Ústředním seznamu kulturních nemovitých památek a slouží jako důležitý odkaz příběh Kozojed a prostředí, ve kterém vznikla jeho architektura, stavební vývoj a duchovní život obyvatel.
Co stojí za poznámku: historia a současné využití
Kostel vyrostl v místech původního pohanského pohřebiště a jeho románský půdorys byl později rozšířen o gotické prvky. Hlavní x, obnova a proměny v 16. století a koncem 18. století z něj učinily stavbu, která nese stopy všech tří slohů: románského, gotického a barokního. Dnes je kostel otevřený veřejnosti v rámci komunitního prostoru, s cílem podporovat setkávání a duchovní život v regionu Kozojedy.
V oblastech bohatých historických vrstev se nacházejí raně gotické prvky, jako výklenkový sanktuář v severní stěně apsidy a okénko v severní stěně lodi, což odráží kontinuitu sakrálního využití od středověku až po barokní rekonstrukce. Zvon Klement z roku 1577, zdobící věž, představuje důležitý památník zvonového řemesla a dobových nápisů, které dokumentují dobu a patronát. Dřevěné patro věže a stavební detaily kolem něj vypráví o proměnách stavební techniky a požadavcích na retenční struktury a statiku střech a stropů.
Současná zpráva o stavebních úpravách a plány pro budoucnost ukazují na aktivní zájem komunit a obce o zachování kulturního dědictví. Opravy oken a střešní krytiny, úvahy o rekonstrukcích fasády a případném převodu správy kostela na obec Kozojedy odrážejí snahu zachovat prostor pro veřejné a duchovní využití. Větší zapojení občanů a veřejná sbírka jsou zvažovány jako prostředky k realizaci těchto postupných kroků.
Kostel má význam nejen jako sakrální stavba, ale i jako symbol historické kontinuity vesnice Kozojedy, která se kolem něj vyvinula a která ho v průběhu staletí založila jako své hlavní duchovní a kulturní centrum. Jeho návštěva a poznání nabízí pohled do komplexní historie Českého středohoří, regionu plného proměn architektury, patronátu a osídlení, které spolu tvoří unikátní mozaiku středověké Bohemie.
tags: #evangelicky #kostel #kozojedy