Areál evangelického kostela, hřbitova, fary a školy na západním okraji Libenic vznikl postupnou výstavbou v I. polovině 19. století a je dokladem přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích navzdory masivní rekatolizaci v 17. a 18. století. Roku 1826 zde založili samostatný sbor a začali stavět prostý kostel, vysvěcený v září následujícího roku. K němu přibyla roku 1839 fara, 1846 dosud funkční hřbitov a 1863 škola.
Areál se nachází na západním okraji vsi a jeho dominantou jsou vzhledem k malým rozměrům kostela především mohutné lípy, které rostou před ním. Nejbližší železniční zastávka Hlízov na trati Kolín - Havlíčkův Brod leží asi 2 km východně; lze od ní dojít po turistických značkách a místní komunikaci přes Kaňk. Doprovodné objekty: faru dnes využívá obytný dům a hřbitov, který byl vybudován v roce 1846, nadále slouží jako pietní a pohřební prostor.
- Historie samotného kostela a sboru
- Stavby v areálu
- Architektura kostela
- Krajinné a kulturně-historické souvislosti
„Roku 1826 založili samostatný sbor a začali stavět prostý kostel, vysvěcený v září následujícího roku.“
„K němu přibyla roku 1839 fara (dnes obytný dům), 1846 dosud funkční hřbitov a 1863 škola.“
Zbudován v letech 1826-27. Jednolodní neorientovaná obdélná stavba s půlkruhovou apsidou a vysokým štítem, s pseudogotickými prvky ve východním průčelí. Zařízení je prosté, z 19. století.
Areál je významným svědectvím o přežívání protestantských tradic ve středočeských vsích v kontextu minulého období rekatolizace.
Dominantou Libenic jsou zejména lípy před kostelem, jejichž mohutnost navazuje na history areálu jakožto vizuálního symbolu selského kulturního dědictví. Nejbližší železniční zastávka Hlízov je situována na trati Kolín - Havlíčkův Brod a je možné k ní dojít prostřednictvím turistických značek a místní komunikace přes Kaňk, což z libeneckého areálu činí dostupné poutní i návštěvnické místo.
Historické údaje potvrzují postupnou výstavbu: 1826 založení sboru, 1827 dokončení kostela, 1839 fara, 1846 hřbitov, 1863 škola. Architekt Čeněk Křička, který se později podepsal na náhrobku v hřbitově, je spojován s periodou neoklasicismu a pozdějšími mazelomy, které dokládají rozšíření církevních a školských funkcí v regionu.
Projekt kostela a jeho okolí tak představuje důležitý doklad o sakrální a sociální struktuře vesnické společnosti v 19. století, kdy se náboženské tradice i přes tlak rekatolizace stále udržovaly prostřednictvím samostatných sborů a veřejných staveb.
V dnešním kontextu slouží areál kostela a sousedících objektů jako historická památka a místo setkání komunity, které náleží k bohatému období české protestantské historie. Značné jsou i souvislosti s dopravní dostupností a návštěvnickou infrastrukturou, která umožňuje poznání místní kultury a historie.
tags: #evangelicky #kostel #libenice