Kaple Svatého kříže je bezesporu největším klenotem středověkého hradu Karlštejna. Podobu jí daly v polovině 14. století a celá výzdoba vznikla za pouhé dva roky. Sám Theodorik sám zcela jistě namaloval hlavní a největší obraz - Ukřižování. Rozměrné dílo vzniklo za pouhé dva roky. Tehdy bylo běžné, že na tak velkých projektech spolupracovaly celé týmy umělců. Mistr Theodorik (také Dittrich, Dětřich, Jetřich, Dětřich Pražský) byl malíř neznámého původu, velmi pravděpodobně ze severní Itálie, který je uváděný v letech 1359-1367 jako významný dvorní malíř Karla IV. a představený pražského malířského bratrstva.
Sám zcela jistě namaloval hlavní a největší obraz - Ukřižování. Theodorikova dílna vytvořila soubor 130 deskových obrazů a nástěnných maleb, které tvoří tzv. nebeské vojsko Kristovo a měly chránit ostatky svatých a korunovační klenoty Svaté říše římské. Obrazy zobračují převážně polopostavy světců chápány jako relikviáře; 129 z 130 původních obrazů se dochovalo do dnešní doby. Na ostatních stěnách byly rozmístěny obrazy svatých panen, opatů, biskupů, papežů a dalších církevních postav.
Rozměrné dílo vzniklo za neuvěřitelně krátké období let 1365-67. Kaple je rozdělena do tří pásů: nejníže imitace mramoru, výše zlacená omítka vykládaná broušenými polodrahokamy a nad ní deskové obrazy světců. S podílem dílny pracovali i další mistři a tovaryši; Theodorik si k dokončení ponechal ikonarograficky nejdůležitější výjevy - Ukřižování a zobrazení klíčových světců.
Originální původ Theodorika zůstává neznámý; narodil se přibližně ve 20. letech 14. století a do Prahy přišel patrně ze severní Itálie. Díky spojení s císařským dvorem Karla IV. je nejlépe zdokumentovaným gotickým malířem, který stál v čele pražského malířského bratrstva. V dějinách českého umění je Theodorik prvním malířem, jehož jméno lze prokazatelně spojit s konkrétním dochovaným dílem - výzdobou kaple sv. Kříže na Karlštejně. Listina Karla IV. z 28. dubna 1367 to výslovně potvrzuje a ukazuje, že kaple měla zvláštní význam jako místo uložení pokladu císařů a relikvií.
Celá výzdoba kaple vznikla s účastí dílny Theodorika a dalších malířů; Theodorik sám si ponechal významné scény na oltářní stěně a klíčové figurativní prvky, zatímco ostatní malíři doplňovali zbytek desek a nástěnných maleb. Obrazy z Theodorikovy dílny umožnily plastické ztvárnění a ztvárněný užitkový charakter - sloužily k posílení úcty k světům, světcům a korunovačním klenotům. Karel IV. kapli svatého Kříže určil jako místo uložení pokladu říše římské a spolu s arcibiskupem Arnoštem z Pardubic se na vzniku koncepce jistě podílel.
Kaple je považována za nejrozsáhlejší a nejlépe dochovaný soubor gotického malířství na světě v jedné dílně. Dvorním malířem Karla IV. byl Theodorik často spojován s Mistry Třeboňského oltáře a Bertrama, kteří patrně také působili v Karlštejně. V roce 1365 byla kaple posvěcena a její unikátní výzdoba byla odměněna císařem statkem Mořina u Karlštejna. Přestože se Theodorikovi často připisuje autorství celého díla, skutečná konstrukční spolupráce vyžadovala zapojení dalších malířů a dílny, aby vznikla jedinečná galerie světců a bohaté ikonografie.
Část výzdoby Karlštejně je dnes vystavena v Národní galerii v Praze - Klášter sv. Jiří; šest obrazů z Karlštejna je ve stálé expozici NG. Mistr Theodorik je navždy spojován s kaplí sv. Kříže a jejími 130 deskovými obrazy, které tvoří součást největšího souboru deskových obrazů na světě. Kaple spolu s korunovačními klenoty a relikviemi patří mezi nejcennější svědectví gotického malířství a Karel IV. ji zasadil do centra císařské reprezentace a duchovního významu kaple pro Svatou říši římskou.
