Pozdně klasicistní kostel a bývalá fara se školou jedné z nejstarších evangelických obcí v někdejší německojazyčné oblasti Čech. Po roce 1945 kostel zcela zdevastován (seník), roku 2008 obnovena střecha. Habřina se táhne podél silnice II/260 (Malé Březno - Úštěk), kostel s někdejší evangelickou školou stojí na severním konci vsi, nedaleko od autobusové zastávky (linka Ústí n. L. - Úštěk - Konojedy).
Historie a vývoj evangelické obce v regionu
Rozmach obce a podpora německého spolku Gustava Adolfa dovolily její náhradu kostelem v severní části vsi (1850-53), stavbu fary s jednotřídní školou (1851) a zřízení vlastního hřbitova (1861). Německá evangelická škola existovala do roku 1924. Sama náboženská obec zanikla vyhnáním jejích příslušníků ze země po roce 1945. Kaple v přechodném stylu mezi renesancí a barokem na bývalém hřbitově v údolí pod někdejším hrazeným městem, upravena na smuteční síň.
Umělecké památky Čech zmiňují, že po skončení třicetileté války zde byla kolem roku 1670 postavena kaple v přechodném stylu mezi renesancí a barokem. Nelze vyloučit, že nahradila válkou poškozenou starší stavbu. Po opětném přenesení hřbitova dále od města v 19. století zůstal původní areál zachován. Na přelomu 60. a 70. let 20. století 13.7. se objevují historické poznámky o místě a jeho proměnách.
Architektura kostela a okolí
Okna lodi i presbytáře mají segmentové záklenky. Ve západním průčelí je osazen osový hrotitý portál se zkosenou hranou (pozůstatek starší stavby?), nad ním je malé okénko, po jeho stranách niky s nápisovými deskami. Uvnitř by měl být oltář z roku 1688 (pokud "přežil" úpravu na smuteční síň). Hřbitov obklopuje kamenná zeď, podél silnice II/260 částečně zakrytá zvednutím nivelety komunikace. Od severu ji prolamuje renesanční brána půlkruhovitě sklenutá, s členitým štítkem a nástavci.
Kaple byla vybudována na hřbitově v údolí pod hradbou města a po přemístění hřbitova v 19. století zůstal původní areál zachován. Kaple v přechodném stylu mezi renesancí a barokem byla postavena kolem roku 1670, po skončení třicetileté války.
Současnost a záchrana památek
Zatímco bývalou faru zachránili před devastací chalupáři, kostel se postupně změnil v ruinu bez střechy. Po letech se střecha kostela v roce 2008 obnovila. Hřbitov, který dříve sloužil náboženské obci, byl opětovně prozkoumán v souvislosti s proměnou areálu a záchranou historických prvků.
V blízkosti se nachází parkoviště u restaurace Na růžku, autobusová zastávka na náměstí je asi 300 m, železniční stanice Úštěk asi 600 m daleko. Kostel a bývalá škola byly ústředními objekty evangelické komunity, která dnes připomíná mimo jiné historické propojení regionu s německou kulturní a náboženskou tradicí.
Současná role památek a kulturního dědictví
Žďár toho regionu a historie bývalých německých evangelických obcí se odráží ve stavu a využití kostela, kaple a hřbitova. Pozůstatky z 17. století a 19. století ukazují na dlouhou kontinuitu prolitou náboženskou tradicí v krajině. Kaple a kostel nadále připomínají architektonické a historické vrstvy regionu, i když jejich užití v současnosti bývá omezené a spíše památkové.
tags: #evangelicky #kostel #ustek