Naše dnešní Farnost Čelákovice vznikla postupným sloučením původních farností Čelákovice, Nehvizdy, Mochov, Přerov nad Labem, Vyšehořovice, Semice a Vykáň. Historie obce a čelákovické farnosti sahá až k roku 1352 a od té doby se mimo Čelákovice nazývala také Čelakovicium a Čelakowitz. V dnešní době je v čelákovické farnosti živé společenství a to nejen přímo v Čelákovicích, ale i v Nehvizdech a pravidelné bohoslužby se slouží i Mochově, Přerově nad Labem a Vyšehořovicích. Mimo to jsou příležitostně slouzeny mše sv. i v dalších kostelích a kaplích na území farnosti, ale také se pořádají farní dny, různá setkání, poutě, přednášky apod. Farnost se také věnuje pomoci druhým a mimo jiné spolupracuje i s místní Charitou, účastní se programu Adopce na dálku a v rámci svých možností přispívá do různých dobročinných sbírek.
Rozsah farnosti a její architektura
Dnešní území farnosti pokrývá obce a jejich části Čelákovice, Císařská Kuchyně, Horoušany, Káraný, Mochov, Nehvizdy, Přerov nad Labem, Semice, Vykáň a Vyšehořovice. Nejstarší písemná zpráva o Čelákovicích je z roku 1290, kdy zde stál kostel a u něho tehdy ještě dřevěná tvrz. Původní románský kostel pochází z počátku 13. století. V průběhu husitských válek byl pobořen a vypálen. Brzy nato byl opraven a stal se kostelem církve podobojí a následně luteránským. Roku 1620 přešel do katolických rukou. Během třicetileté války byl kostel císařskými i švédskými vojsky opětovně poničen a vydrancován. K obnově došlo až kolem roku 1653. V letech 1712-1713 prošel kostel přestavbou a byl rozšířen o nový presbytář, sakristii a přisíň. Při dalších úpravách v polovině 18. století proběhla v interiérech kostela barokní přestavba. Kostel je jednolodní s presbytářem s trojicí absid, čtvercovou sakristií, předsíní a přisazenou hranolovou zdí. Kazatelna z roku 1582 je renesanční se znakem Kautských z Kostelce. Kolem kostela býval hřbitov dodnes obehnán zdí s branou na jižní straně, v areálu je dále barokní márnice, kamenný kříž, náhrobní kameny a zbytky kapličky sv. Václava původně stojící v Čelákovicích.
Jednoduchá obdélníková cihlová kaple z r. 1898 v městské části Jiřina s obloukovitými okny, zastřešena sedlovou střechou a se zvoničkou s jehlancovou stříškou zakončenou křížkem. Latinský trojlistý litinový kříž s korpusem Ježíše Krista byl z jejího průčelí zcizen r. 1992 a v r. 1993 byla kaple vykradena. Kaple je v majetku města. V době svého stoletého výročí byla v r. 1998 na náklady města opravena a v r. Kaple sv. První zmínka o této vísce se datuje do roku 1178 a najdeme ji v záznamech vyšehradské kapituly. Zděná kaple je z r. 1833 s plochostropou obdélnou lodí, krytou sedlovou střechou a s křížem osazeným na vrcholu východního štítu na místě zvoničky. Na západní straně přiléhá k lodi užší zvonice krytá jehlancovou střechou s lucernou, završenou cibulovitou kopulí s makovicí a křížem. Roku 1917 byl ze zvonice zrekvírován starý zvon pro válečné účely a dne 16. 1. 1926 byl nahrazen zvonem nově ulitým firmou Matoušek a spol. v Brně. Na jižní straně věže, v úrovni prvního patra, byly obnoveny sluneční hodiny. Kaple je přístupná pouze na Štědrý den a Nový rok. Kapli, která je v majetku města Čelákovic, nově vysvětil čelákovický kněz P. Richard Scheuch dne 11. 8. Kaple sv. Kaple sv. Václava na kamenném soklu je ze 17. st. obdélníkového tvaru s valbovou střechou, v přední části s mohutnou hranolovou věží se zvonicí osazenou zvonem a zakončenou makovicí a vrcholovým křížem.
Chrámový komplex a další kaple
Filiální Kostel Sv. Nejstarší částí kostela sv. Václava je románská loď. Kostel byl raně goticky upraven koncem 13. století, v 16. století byla přistavěna předsíň a zvonice. Další úpravy následovaly v barokním stylu a naposledy byla v 19. století přistavěna sakristie. Kostel je jednolodní stavba s pětibokým presbytářem, od západu stojí raně gotická hranolová věž s odlehčenou nástavbou ze 16. století a od severu čtvercová sakristie. Od jihu stojí renesanční hranolová zvonice s barokně upraveným patrem, přízemí přístupné z hlavní lodě profilovaným ostěním má podklenuto křížovou hřebínkovou klenbou. Loď kostela je plochostropá, presbyterium je zaklenuto křížovou žebrovou klenbou sbíhající do konzol s figurálními motivy. Socha sv. Filiální Kostel Sv. Kostel postavený uprostřed obce v letech 1681-1682 v barokním slohu, 1865 přestavěný do neorománské podoby, nově postavena loď a přistavena věž s hodinami. Kostel je jednolodní, obdélníkový, s věží nad průčelím, s hodinami na protější straně zakončen polokruhovým užším presbytářem, který se dochoval z původní stavby. Součástí areálu je dále hřbitov s márnicí a ohradní zdí s pilířovou bránou. Mobiliář je původním vybavením kostela z doby jeho výstavby v letech 1681-82. Hlavní oltář je z 1. čtvrtiny 18. století, barokní sloupový portál. Oltáře sv. Václava a Panny Marie portálové z konce 17. století. Kaple Sv. Kaplička sv. Vojtěcha nad studánkou je drobná stavba, která byla postavena na začátku 19. století v polích na hranici mezi středočeskými obcemi Přerov nad Labem a Mochov. Pod kapličkou je umístěna klenutá studánka. Podle přerovské pověsti u tohoto pramene odpočíval druhý pražský biskup sv. Vojtěch při svých cestách z Libice nad Cidlinou do Prahy. V roce 2007 provedl restaurátor Josef Červinka celkovou obnovu stavby včetně výmalby obrazu světce. Na jaře 2006 byla obnovena cesta ke kapličce a osázeny ovocnými stromy, kaplička byla doplněná čtveřicí lip srdčitých.
Filiální Kostel Sv. Jádro kostela bylo vystavěno ve 13. století, ve 14. století byla přistavěna loď kostela a presbytář. Nynější areálu tvoří jednolodní neomítaný kostel s polygonálním presbytářem s opěráky zdobenými kraby a plastickými motivy, v ose je okno se čtyřlistou kružbou, s trojboce uzavřenou kaplí sv. Markéty a přiléhající omítanou hranolovou zvonicí. Vstup do sakristie je gotickým portálem s heraldickým reliéfem na tympánu. Hlavní oltář pochází z roku 1695 a je rámový a akantový. Další oltář je na jižní straně lodi a je barokní, rámový a vysvěcený Panně Marii, z počátku 18. století. Kazatelna je rokoková s ornamentem a výzdobami. V podvěží je figurální náhrobní kámen z roku 1603. Na vnějšku je náhrobník z roku 1785, který byl zrekonstruován v roce 1937. Areál je vymezen ohradní zdí s barokní bránou z roku 1777, vně ohrazení, stojí dřevěná zvonička. Filiální Kostel Sv. Areál kostela sv. Martina představuje hodnotný architektonický i urbanistický celek. Roku 1178 daroval kníže Soběslav Vyšehořovické popluží vyšehradské kapitule. Torzo románsko-gotického kostela bylo postaveno snad právě vyšehradskou kapitulou pravděpodobně v roce 1280. Podle listiny nalezené roku 1769 byl roku 1329 kostel znovu vysvěcen, pravděpodobně jako důsledek nějakých stavebních úprav. Sanktuárium v severní stěně presbyteria dokládá další stavení zásahy i v době po polovině 14. století, tehdy byla snad postavena věž. Po r. 1761 byl kostel částečně zbořen. Dochován je čtvercový klenutý závěr s architektonickými články a torzo márnice a renesanční zvonice z počátku 16.st.
Barokní jednolodní kostel sv. Filiální Kostel Sv. Barokní kostel sv. Máří Magdalény v Semicích vybudován r. 1731 F. A. Šporkem na místě staršího gotického kostela, zmiňovaného již r. 1352. Původní stavba byla poničena za třicetileté války Švédy a proto byla nahrazena podle datace nad portálem právě r. 1731. Jednolodní stavba, patrně podle plánů T. Haffeneckera, má obdélníkový tvar s zrcadlovou klenbu, na západě k ní přiléhá jednopatrová hranolová věž s okosenými rohy a završená helmicí. Na protější straně od věže je půlkruhově zakončený presbytář se sakristií. Uvnitř se nachází rokokový hlavní oltář s obrazem sv. Máří Magdalény s anděly, patrně z r. 1735 od A. F. Müllera. Ve stejném stylu jsou zhotoveny i soudobé boční oltáře. Další texty a detaily se týkají semického areálu.
Praktické pokyny pro zájemce: Farnost Čelákovice je součástí diecéze a slouží věřícím v regionu prostřednictvím pravidelných mší svatých, nedělních bohoslužeb a poutních slavností. Na programu farnosti jsou různé termíny mší svatých, připomínky Panny Marie a další liturgické akce, které často reagují na místní tradice a potřeby komunity. Následuje souhrn klíčových dnů a událostí v rámci farnosti s uvedením tradičních časů a lokalit. Pravidelné bohoslužby a místní rozvrh: Mše svaté v Čelákovicích a Přerově nad Labem, doprovázené sobotními slavnostmi Panny Marie a speciálními termíny v průběhu podzimu. Přerov n. L. je zmíněný jako významné místo pro mše svaté s pravidelným rytmem v průběhu října a listopadu. Tato pravidelnost poskytuje věřícím stabilní rámec pro modlitbu a duchovní růst. Další důležitá data zahrnují sobotní památky Panny Marie, které se objevují pravidelně na začátku a na konci měsíců, a slouží jako příležitost k společnému modlitebnímu životu, svědectví víry a setkání rodin.
Poutě, slavnosti a kontakt s komunitou
Poutní a slavnostní akce spojené s Pannou Marií hrají významnou roli v duchovním životě farnosti. Sobotní památky Panny Marie poskytují pravidelné příležitosti k modlitbě rušné komunity a vzájemnému sdílení víry. Tyto dny často doprovází společná modlitba růžence, svědectví a sdílení eucharistie. Termíny a místa poutních slavností se střídají mezi Čelákovicemi a Přerovem nad Labem, čímž vzniká dynamická síť duchovních setkání napříč regionem. Důležité je sledovat místní kalendáře, které reflektují liturgické roční období a místní tradice.
Následuje souhrn klíčových dnů a událostí v rámci farnosti s uvedením tradičních časů a lokalit. Farnost pracuje v rámci liturgického roku, který určuje tempo akcí od října do listopadu a navazuje na pravidelné mše a poutě. Komunikace s věřícími probíhá prostřednictvím kostelních záznamů, které zahrnují datumy mší svatých zejména v Čelákovicích a Přerově nad Labem a sdílení informací o dalších sobotních památkách Panny Marie. Ve farnosti je důležitá spolupráce s místní komunitou, zapojení mladých i rodin do liturgie a rozvoje duchovní kultury. Tímto způsobem se vytváří stabilní prostředí pro modlitbu, vzdělávání a vzájemnou podporu mezi věřícími.
Praktické pokyny pro zájemce
Sledujte místní kostelní plakáty a online kalendáře farnosti Čelákovice a Přerov nad Labem pro časy mší a poutí. Věnujte pozornost sobotním památkám Panny Marie, které často vyžadují zvláštní program nebo modlitební zahájení. V rámci Russie a půl ročního cyklu myslete na účast na společné modlitbě růžence a sdílení zkušeností víry.
