Hradiště bylo v 9. a 10. století významným sídelním centrem Velkomoravské říše a právě v místech kostela sv. Hippolyta a křížovnického kláštera vznikla na konci 9. století jedna z nejstarších sakrálních staveb v českých zemích - rotunda s podkovovitou apsidou a pohřebištěm v okolí. Z zasvěcení kostela je patrné, že svůj podíl na založení měli patrně benediktínští mnichové z opatství sv. Hippolyta ve Východní marce (dnešní St. Pölten v Dolním Rakousku).
Kostel přečkal zánik velkomoravské státnosti a sloužil ještě prvním přemyslovským držitelům Znojma v 11. století, kdy při kostele vzniklo světské proboštství. Roku 1240 daroval český král Václav I. Hradiště křížovníkům s červenou hvězdou, v jejichž držení je kostel s klášterem dodnes. Na konci 13. století postavili křížovníci na velkomoravských základech nový gotický kostel s klášterem. K další přestavbě klášterního areálu došlo po třicetileté válce. Kostel dostal svoji současnou barokně-klasicistní podobu po polovině 18. století.
Z velké vzdálenosti dobře viditelná dominanta kostela sv. Hippolyta s klášterem na Hradišti skrývá mistrovskou fresku Nalezení sv. Kříže od malíře F. A. Poznejte historii a umělecké bohatství kostela sv. První církevní stavba ve Znojmě, rotunda sv. Hippolyta a křížovnického kláštera, byla vznikla na konci 9. století. Český král Václav I. v kostele sv. Hippolyta je možné najít mistrovskou fresku Nalezení sv. Kříže, kterou namaloval F. A. Současná podoba kostela sv. Hippolyta je barokně-klasicistní, což je výsledek přestavby po polovině 18. století.
Na založení kostela sv. Hippolyta měli pravděpodobně podíl benediktínští mnichové z opatství sv. Hippolyta ve Východní marce. Znojmo - Hradiště představuje důležitý bod v cestě mezi Velkomoravskou říší a raným českým státem, s klášterem, který dodnes připomíná propojení sakrální architektury a světského sídla v jedné z nejstarších sakrálních staveb v českých zemích.
Celý areál vznikl na konci 9. století a stal se součástí života tehdejší kultury a církevní správy Znojma. Původní rotunda s podkovovitou apsidou byla jádrem, kolem kterého se vyvíjel klášter a světské proboštství, a později byl tento prostor postupně přestavěn a rozšířen do současné barokně-klasicistní podoby.
Různé vrstvy historie Hradiště ukazují, jak se církev a klášter dokázaly přizpůsobit změnám politických režimů a zachovat sídlo i zázemí pro správu a duchovní život až do středověku. Znojemské Hradiště tedy není jen místem náboženského kultu, ale i svědkem raně středověké státnosti, kde se prolínají architektonické epochy a umělecká díla, která zůstávají významná i pro dnešní návštěvníky.
