Vstupní antifona - srov. statečně přemáhat zlo a konat dobro. Nyní - praví Hospodin - obraťte se ke mně celým svým srdcem, v postu, nářku a pláči! Roztrhněte svá srdce, a ne (pouze) šaty, a obraťte se k Hospodinu, svému Bohu, neboť je dobrotivý a milosrdný, shovívavý a plný lásky, slituje se v neštěstí. Kdo ví, zda se neobrátí a neodpustí, nezanechá po sobě požehnání: obětní dar a úlitbu pro Hospodina, vašeho Boha? Na Siónu zatrubte na polnici, nařiďte půst, svolejte shromáždění, svolejte lid, zasvěťte obec, sezvěte starce, shromážděte děti i kojence; ženich ať vyjde ze svého pokoje, nevěsta ze své ložnice!
Smiřte se s Bohem! (Bratři!) Jsme Kristovi vyslanci, jako by skrze nás napomínal Bůh. Kristovým jménem vyzýváme: Smiřte se s Bohem! S tím, který byl bez hříchu, jednal kvůli nám jako s největším hříšníkem, abychom my skrze něho byli spravedliví u Boga. Jako (Boží) spolupracovníci vás proto napomínáme, abyste nepřijali milost Boží nadarmo!
Zpěv před evangeliem - srov. Ježíš řekl svým učedníkům: „Dejte si pozor, abyste nekonali dobré skutky okázale před lidmi, jinak nemáte odplatu u svého Otce v nebesích. Když tedy dáváš almužnu, nevytrubuj před sebou, jak to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby je lidé velebili. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když však dáváš almužnu ty, ať neví tvoje levice, co dělá tvoje pravice, aby tvoje almužna zůstala skrytá, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti se rádi stavějí k modlitbě v synagogách a na rozích ulic, aby je lidé viděli. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali. Když se však modlíš ty, vejdi do své komůrky, zavři dveře a modli se k svému Otci, který je ve skrytosti, a tvůj Otec, který vidí i to, co je skryté, ti odplatí. A když se postíte, nedělejte ztrápený obličej jako pokrytci. Ti totiž dělají svůj obličej nevzhledným, aby lidem ukazovali, že se postí. Amen, pravím vám: Ti už svou odplatu dostali.
A v rámci modlitby a pokání nás prosí modlitby o vytrvalost, o odpuštění a o požehnání pro svět. Bratři a sestry, v této době příhodné, v tomto dni spásy vzývejme Pána slitovného a odpouštějícího: Pane, smiluj se. Uč svou Církev a všechny věřící, jak se mají modlit, postit a být milosrdní. Žehnej katechumenům, kteří o Velikonocích přijmou iniciační svátosti, aby je časem příprav provedla tvá milost a naše modlitby. Posiluj všechny, které voláš k pokání, aby tvou milost nepřijali nadarmo. Dej, aby ve svátosti smíření zakusil každý tvé odpuštění a nekonečné milosrdenství. Rozpomeň se na ty, které trápí hlad a žízeň, aby dostali pokrm a nápoj v pravý čas. Pomáhej všem lidem odpírat si zvláště to, co působí nejednotu, rozbroje a války. Zachraň všechny zemřelé, aby poslední slovo neměla smrt, ale tvé vítězství nad ní. neboť ty žiješ a kraluješ na věky věků.
Popeleční středa má původ v římské liturgii. Východní liturgie takový den neznají. Půst začíná v pondělí po 1. neděli v době postní. Při reformě římské liturgie po posledním koncilu se uvažovalo o zrušení Popeleční středy a přesunutí začátku postní doby na neděli. Římská stationální bohoslužba Popeleční středy u sv. Sabiny, které předcházelo žehnání popela u sv. Anastasie je známa již ve 2. pol. 5. stol. Popelem byli žehnání kajícníci, kteří na začátku postní doby zahajovali, často mnohaleté, kanonické pokání. Vymizením praxe kanonického pokání koncem 1. tisíciletí došlo k rozšíření označování popelem na všechny účastníky liturgie. Označování popelem je vnímáno jako znamení pokání, tj. ochoty obrácení. Prof. Richter interpretuje popel i jako znamení očištění. Nověji je jako znamení postu užíváno označení olejem: „když se postíš, potři svou hlavu olejem a svou tvář umyj, abys neukázal lidem, že se postíš, ale svému Otci…“ (Mt 16,17), tak, jak je obsaženo v dnešním evangeliu.
1. čtení z proroka Joela (Jl 2, 1-2.12-17) vybízející k obrácení a postu je obsaženo již ve Würsburgském Comes (v rozahu Jl 2, 12-19), popisujícím římskou praxi v 7. století. V katolických kostelech lidé v tento den dostávají na čelo znamení kříže, které jim uděluje kněz popelem ze spálených ratolestí posvěcených na Květnou neděli předchozího roku. Pro dospělé je tento den také dnem přísného postu - nejedí maso a neměli by se přejídat. Mohou si tím více uvědomit, že tak jako pro tělo je potřeba jídlo, aby bylo zdravé a správně fungovalo, tak je pro duši potřeba obrátit se k Bohu, aby byla zdravá a plná života. Evangelium přepsné pro děti - podle Mt 6, 1-6. - P. - v dalším díle P. Popeleční středa je významným milníkem v liturgickém kalendáři, kdy věřící vstupují do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Datum Popeleční středy je pohyblivé a odvíjí se od data Velikonoc. V liturgickém kalendáři je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. Datum Popeleční středy i Velikonoc naleznete v dynamickém liturgickém kalendáři. Na Popeleční středu se věřícím na čelo uděluje znamení kříže popelem s formulí: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš“ (Gn 3,19), nebo „Obraťte se a věřte evangeliu“ (Mk 1,15). Přijetí popelce je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se zlého jednání (hříchu). Tento symbol je převzatý z biblické tradice. Symbolicky se tak naznačuje stav člověka, který vyznává před Bohem svůj mnohdy špatný život a vyjadřuje vůli vnitřně se obrátit s nadějí, že mu Bůh odpustí. Popel, symbol smrti a nicotnosti, se získává ze spálených palmových a olivových ratolestí. Začátek postní doby byl v průběhu dějin přesunut ze 6. na Popeleční středu. Na Popeleční středu se po čtení evangelia žehná popel a přítomným se jím dělá na čele znamení kříže. Popel symbolizuje obrácení. Popele se dříve užívalo i jako čisticího prostředku. Toto znamení nás vybízí, abychom vstoupili do postní doby vědomě a prožívali ji jako čas vnitřního očišťování. Na počátku postní doby bývá vedena postní obnova. Cítím, jak je pro lidi důležité, aby dostali názorné znamení, které jim připomene jejich pomíjivou přirozenost, jež se jednou promění v prach, a které je vyzve k obrácení. Požehnaný popel tak proniká do jejich podvědomé touhy po novém začátku a po tom, aby bylo z jejich nitra vypáleno vše, co jim brání skutečně žít. Ježíšova výzva k obrácení a k pokání na Popeleční středu nemíří především na vnější skutky, nýbrž na obrácení srdce, na vnitřní pokání a obnovu. Bez toho by vnější kající skutky zůstaly neplodné a lživé. Vnitřní obrácení motivuje k tomu, aby se takový postoj projevil i navenek. Toto obrácení není výsledkem jen duchovní gymnastiky, ale působením samého Boha v životě člověka. Bůh nám dává sílu a možnost začít znovu. Vnitřní pokání křesťana může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby. Vedle klasických forem se dnes rozšiřuje např. ekologický půst - omezení zbytečných jízd autem, půst od věcí, které zabírají mnohé časové kapacity, jako např. půst od počítače či sociálních sítí.
5. 3. S Popeleční středou
S Popeleční středou, která letos připadá na 5. března, vstupujeme do postní doby - období ztišení, pokory a duchovní přípravy na Velikonoce. Tento den nás vede k hlubšímu zamyšlení nad vlastním životem a k rozhodnutí obrátit se zpět k Bohu. Hlavním symbolem Popeleční středy je udílení popelce - znamení kříže z posvěceného popela na čelo věřících. Doprovází ho slova: „Prach jsi a v prach se obrátíš." (Gn 3,19) nebo „Obraťte se a věřte evangeliu." (Mk 1,15). Tento úkon nám připomíná pomíjivost našeho pozemského života, ale zároveň nás volá k obrácení a důvěře v Boží milosrdenství. Popel, který se při obřadu používá, pochází ze spálených ratolestí z Květné neděle předchozího roku. Tento cyklus symbolizuje, že všechno v našem životě je spojeno s Kristovým křížem - triumf i pokání, sláva i oběť. Popeleční středa zahajuje čtyřicetidenní půst, inspirovaný Ježíšovým pobytem na poušti (Mt 4,1-11). Církev nás v tomto období zvlášť vybízí k modlitbě, postu a almužně, tedy k prohloubení vztahu s Bohem, zdrženlivosti od zbytečných věcí a pomoci potřebným.
Samotná Popeleční středa je dnem přísného postu, což znamená zdržet se masa a omezit množství jídla (pro dospělé mezi 18 a 60 lety). Nejde však jen o vnější skutek, ale o postoj srdce - půst je pozváním k hlubšímu spojení s Bohem. Popeleční středa je významným milníkem v liturgickém kalendáři, kdy věřící vstupují do čtyřicetidenního postního období, které je přípravou na oslavu Velikonoc. Datum Popeleční středy i Velikonoc naleznete v dynamickém liturgickém kalendáři. Po počátku postní doby bývá vedena postní obnova a věřící jsou vybízeni k osobnímu ztišení, hlubšímu prožívání svátostí, smíření a skutkům lásky. Ať nás Popeleční středa vede k opravdovému rozhodnutí obrátit se ke Kristu a připravit se na radostné prožití velikonočního tajemství.
Datum Popeleční středy je pohyblivé a odvíjí se od data Velikonoc. V liturgickém kalendáři je to středa, která předchází první neděli postní a označuje začátek postní doby. 8 Popeleční středa a Velikonoce naleznete v dynamickém liturgickém kalendáři. Přijmutí popelce je znamením pomíjivosti člověka a odhodlání zříci se zlého jednání (hříchu). Tento symbol je převzatý z biblické tradice. Popel symbolizuje obrácení a začíná postní období, které je časem milosti a proměny.
1. 3. Postní doba není jen obdobím odříkání, ale především časem milosti a proměny. Bůh nás zve, abychom se mu přiblížili a nechali se jím uzdravit. Každý věřící je proto volán k osobnímu ztišení, hlubšímu prožívání svátostí, smíření a skutkům lásky. Ať nás Popeleční středa vede k opravdovému rozhodnutí obrátit se ke Kristu a připravit se na radostné prožití velikonočního tajemství.
tags: #liturgicky #tyden #popelecni #streda