Financovani apostolske cirkve: ekonomicka proměna pražské arcidiecéze po znárodnění a restitucích

Od r. 2030 již nebude stát přispívat na osobní náklady zaměstnanců církve. Před církví tak stojí úkol nalézt ekonomické nástroje potřebné k tomu, aby po zmíněném datu dokázala stát na vlastních nohou. O tom, jak se tento záměr daří sledovat v pražské arcidiecézi, jsme si povídali s ekonomickým expertem ČBK RNDr.

Zákon umožnil navrácení nemovitého a movitého majetku, který patřil církvi v době znárodnění. Za znárodněný majetek, který již nebylo možné navrátit, stát poskytl finanční náhradu. Finanční náhrada se splácí ročně pod dobu 30 let a je zvyšována o inflaci. Současně stát postupně snižuje financování církví tak, že od r. finální částky se mění podle výše náhrad a výnosů z hospodaření církví.

Finanční analýzy ukazovaly, že pokud církev bude efektivně spravovat navrácený majetek a finanční náhradu, bude schopna v průběhu 30 let z navráceného majetku a investované finanční náhrady vygenerovat dostatek prostředků na to, aby byla schopna zabezpečit hlavní, tj. duchovní a pastorační činnost. Podmínkou uplatnění zákona byl podpis smlouvy mezi jednotlivými církvemi a státem. Vatikán souhlasil s podpisem za podmínky „aby vlastnictví zvláště Restituovaný majetek se dostal do správy církve, která dokázala lépe hospodařit s majetkem než stát.“

Hospodaření v posledních letech ukazuje, že zisky z vedlejší, tj. hospodářské činnosti, již jsou schopny pokrýt podstatnou část nákladů na provoz hlavní, tj. mzdové a správní náklady, a platby spojené s údržbou. Tímto zákonem však nebyly dotčeny státní příspěvky na činnost církve v jiných oblastech, např. charitu, školství, zdravotnictví, památky.

Podle mého názoru tento zákon byl zásadním přínosem pro společnost, kompenzoval majetkové křivdy z 50. let. V pražském arcibiskupství došlo v uplynulých letech k zásadní změně v ekonomické strategii. Po schválení restitucí všechna biskupství včetně Arcibiskupství pražského investovala především dle příležitostí, které se naskytly. Jednalo se především o investice do nemovitého majetku.

V průběhu času se mění hodnota a výnosnost jednotlivých typů investičních nástrojů, a to i v případě kdy se může z hlediska střednědobého vývoje zdát, že ceny a výnosy jsou stabilní. Při investování dále platí zásada, že výnosnost je přímo úměrná riziku, tj. Nemovitosti zahrnují mj.

Finanční investice zahrnují investice do veřejně obchodovatelných cenných papírů, dluhopisů, depozit a obdobných nástrojů, a to jak dlouhodobých, tak krátkodobých. Specifickým investičním nástrojem jsou investice do fotovoltaických elektráren. Zde však považuji za vhodné se zaměřit širé na obnovitelné zdroje vč. Jedním z pilířů hospodaření pražského arcibiskupství je nájemní bydlení. Vidíte zde nějaká rizika?

Investice do bytů na pronájem je konzervativní, tj. vysoké počáteční náklady v podobě kupní ceny, daní z převodu nemovitosti, nízké výnosy, výnosy z pronájmu nemovitostí jsou obvykle nižší než u jiných typů investic, nízká likvidita, tj. časová náročnost zpeněžení, riziko neobsazenosti nemovitosti vyžadují údržbu a opravy, které mohou být nákladné. Jako pronajímatel se můžete setkat s právními spory s nájemníky.

Takže pokud mám odpovědět na otázky, riziko vidím velmi malé a pokud ve světě vytvářejí složky církve portfolia investic, pak jsou v nich zahrnuty nemovitosti vč. Nicméně v investičním portfoliu musí být nemovitosti vč. nájemního bydlení zastoupeny v adekvátním procentu, které by mělo odpovídat charakteru a cílům správce portfolia.

Arcibiskupství řídí své majetkové záležitosti prostřednictvím svěřenského fondu a nadací. Mnozí takovouto strukturu hospodaření vnímají jako nepřehlednou. Co o tom soudíte? Cílem bylo oddělení důsledné oddělení hlavní, tj. duchovní a vedlejší, tj. Arcibiskupství pražské se rozhodlo strukturovat investiční majetek do entit, tak aby každá entita měla jasně definovaný účel, strukturu, a byly definovány odpovědnosti jednotlivých osob za vedení entity. Arcibiskupství pražské se rozhodlo k těmto účelům využít právní formy nadací a veřejně prospěšných svěřeneckých fondů.

Tyto struktury se ve světě používají stovky let, nadace ve všech oblastech světa, svěřenecké fondy spíše v anglosaských zemích, nadační fondy spíše v evropských zemích. V České republice se opět, zvláště Principem nadací je to, že je definován jejich účel a veškerý zisk z majetku vloženého do tzv. Arcibiskupství pražské založilo Nadaci Arietinum, jejíž účel je podpora hlavní činnosti církve (na prvním místě mzdy kněží, platy základního personálu, režie, údržba…).

Nadace sv. Alternativou ke svěřeneckému fondu by byl nadační fond, obě tyto struktury mají své právní i ekonomické výhody a nevýhody. Nadace a veřejně prospěšný svěřenecký fond generují finance na podporu hlavní, tj. duchovní a pastorační činnost. Tato struktura byla navržena renomovanými právními a auditorskými kancelářemi a byla schválena ve Vatikánu Kongregací pro klérus. Někteří lidé se domnívají, že by se církev neměla pouštět do hospodaření a měla by veškeré své prostředky vrhnout do pastorace a žít pak jen z dárců věřících.

Z hlediska ekonomiky a organizace je činnost církve rozdělena na hlavní, tj. duchovní a pastorační činnost a vedlejší, tj. hospodářskou činnost. Hlavní činnost je nevýdělečná a je financována z výnosů z hospodářské činnosti, tj. správy majetku. Pokud se na tento problém podíváme i z hlediska církevního práva, pak podle učení II. § 1. § 2.

1. Navrácený majetek a finanční náhrada jako základ finanční stability.
2. Investice do nemovitého majetku a obnovitelných zdrojů.
3. Správa majetku prostřednictvím nadací a svěřeneckých fondů.
4. Rizika a výhody nájemního bydlení v portfoliu.

tags: #financovani #apostolske #cirkve