Financování Apoštolské církve: cesta k vlastnímu financování a vyrovnání s majetkem po roce 1989

Když se podíváme na téma financování Apoštolské církve, řeč často míří na téma restitučního vyrovnání a na to, zda stát poskytuje podporu a jakým způsobem. Dobrý den, prosím vás, není tohle nějaký hoax? Pokud je to pravda, tak to vedení Apoštolské církve - letniční hnutí- by zasloužilo Nobelovu cenu za ekonomiku, to jsou tedy manažeři!

Ke správnému porozumění je třeba vědět, že stát nedává nic ze svého ani z majetku občanů. Stát pouze vrací to, co si v roce 1949 „půjčil“ na dobu cca 65 let. Jde o obrovský majetek a z něho jen velmi drobně přispíval na platy. Fakticky příspěvek na platy duchovních neodpovídal ani úrokům, které by stát za takto vypůjčený majetek měl vyplatit. Tento majetek stát naprosto vytěžil, aniž by ho udržoval, a většina navrácených objektů je v kritickém stavu.

Restituční vyrovnání je tedy o tom, že malé církve získají nějaký majetek, který by jinak připadl Katolické církvi, a tím získají prostředky pro své budoucí přežití. Systém vyrovnání vychází z zákona 428/2012 Sb., který upravuje majetkové vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Stát vyplatí církvím náhradu za 44 % majetku v držení obcí, krajů nebo soukromníků finanční formou - ve výši 59 miliard Kč v průběhu 30 let, tedy 2 miliardy ročně; zároveň bude po dobu 17 let poskytován příspěvek na činnost církví. První tři roky z rozpočtu na mzdy duchovních a administrativy těchto církví plnou částkou jako doposud, tedy 1,5 miliardy ročně. Od 4. roku přechodné období dojde k majetkové odluce mezi zúčastněnými církvemi a státem. K úplné majetkové odluce dojde v roce 2030. Římskokatolická církev měla dostat 99 % finančních náhrad, ale část náhrad se zřekla ve prospěch menších církví, takže menší církve dostanou 80 % a zbylých 20 % si rozdělí ony.

V souvislosti s Apoštolskou církví se objevují otázky, zda si zaslouží zveřejněnou cenu za ekonomiku. Odpověď zní: to spíš bude možné vidět až po čase, zda dokáží prostředky využít. Odpověděl Martin Moldan, že „není známo, zda si Apoštolská církev zaslouží jakoukoli cenu za ekonomiku“, a že to bude možné posoudit až po uplynutí určité doby. V česko‑historickém kontextu se ukazuje, že státní politika a restituční mechanismy nebyly jednoduché a že jejich dopady byly rozsáhlé a bolavé.

Financování církví a náboženských společností bylo do roku 2012 založeno na zákoně č. 218/1949 Sb. a rozdílných pravidlech pro jednotlivé církve. Po nabytí účinnosti zákona č. 428/2012 Sb. začal nový model, kdy dotčené církve a náboženské společnosti mají nárok na finanční náhradu po 30 let a na přechodné příspěvky na činnost po dobu 17 let. Církve tedy postupně směřují k plné vlastní financovatelnosti, což je cílem uvedeného vyrovnání.

Praktický příklad z evangelických kruhů ukazuje, že některé sbory už od roku 2010 fungují bez státních dotací na platy duchovních a bez prostředků z restitucí a spolehají se na desátky, dary a misijní závazky. Třeba Diakonie Apoštolské církve je nezisková organizace poskytující podpůrné služby potřebným a stojí na práci dobrovolníků. Skladba financí českých církví je dnes různorodá: finance od věřících, výnosy hospodaření, granty a soukromé zdroje tvoří následující procenta, a část prostředků se alokuje na diakonické a rozvojové projekty.

V souvislosti s naším tématem lze připomenout i koncepci cesty jako metafory i praktického fungování společnosti. Slovo cesta se používá nejen k popisu dopravních tras, ale i životních směrů a principů, které formují chování lidí a institucí. Podobně jako cesty, které spojují místa a umožňují pohyb, i finanční toky a smlouvy mezi státem a církvemi spojují historické kapitoly a vyústí v budoucí finanční soběstačnost.

Klíčové momenty a konkrétní údaje z vyrovnání

• Stát vyplatí náhradu za 44 % majetku v držení obcí, krajů nebo soukromníků: 59 mld. Kč v průběhu 30 let.
• V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi na základě zákona a vyplácí se vždy k 31. prosinci daného roku.
• Po roce 2013 nastává postupná majetková odluka s cílem úplného oddělení státu a církví do roku 2030.
• Římskokatolická církev původně měla dostat 99 % náhrad; nakonec se 80 % rozdělí menším církvím a 20 % zůstane pro menší subjekty.
• Do roku 2013 se na mzdy duchovních a administrativy poskytovala plná částka ze státního rozpočtu; od té doby se postupně vyvažují nároky a odpovědnosti.
• V čele vyrovnání stojí smlouva mezi Českou republikou a Apoštolskou církví, která vymezuje práva a povinnosti obou stran a ukotvuje splátky a podmínky.

Historie ukazuje, že představitelé státu po roce 1989 různě kličkovali se snahou zkomplikovat život církvím; jedním z důsledků byla nutnost vyřešit financování prostřednictvím nového modelu. Každá církev tedy musí zhodnotit, jak bude nadále financovat provoz, včetně platů duchovních, tech­ni­ckých profesí a provozních nákladů.

Pro Apoštolskou církev existují konkrétní smlouvy a texty, které vymezují nároky a splátky v rámci restitučního vyrovnání a které mohou být předmětem veřejné diskuze a interpretací. Není však pochyb o tom, že model financování náleží k širšímu tématu reformy financování církví a přechodu na vlastní zdroje po roce 2015.

Praktické zkušenosti s financováním a transparentností

ČCE uvádí, že její financování je vícezdrojové a podílí se na něm financování od věřících, výnosy hospodaření, granty a soukromé zdroje. V letech 2013-2015 činily roční příjmy 83,0 mil. Kč, v roce 2023 dosahovaly 630 mil. Kč příjmů, z nichž 77 % tvořily poskytnuté prostředky a vlastní hospodářská činnost. Zlom v hospodaření nastal ve směřování k investičním fondům a nemovitostem, které mají generovat výnosy a nahradit část dřívějších příspěvků ze státu.

Vypovídají o tom i konkrétní čísla: zisky z investic a zhodnocení fondů, část vyvedená na diakonické a rozvojové projekty, a podíl vnitro-církevního hospodaření. Řízení financí a transparentnost se ukazují jako klíčové prvky pro důvěru věřících a pro schopnost církve fungovat bez státní podpory.

1. Detailní mapu finančních toků v rámci ČCE a propojení s externími subjekty lze sledovat ve výroční zprávě za rok 2023.
2. Diakonické a rozvojové projekty definované zákonem se financují z části náhrad a z části interních zdrojů.
3. Každý sbor řeší otázku, zda zůstat závislý na státních prostředcích, nebo přejít k plně vlastnímu financování.

V závěru lze konstatovat, že financování Apoštolské církve a dalších církví v ČR zůstává důležitým tématem veřejné diskuse a jeho vývoj do budoucna bude záviset na efektivním využití prostředků a na schopnosti církví vybudovat udržitelný model samofinancování.

Esenciální definice a kulturní kontext

Slovo cesta má v tomto kontextu nejen doslovný význam dopravních tras, ale i metaforický význam životního směru a politického či ekonomického rozhodování. Cesty spojují lidi a umožňují pohyb, podobně jako finanční toky spojují státní rozpočet a církevní organizace. Cesta tedy reprezentuje svobodu a dynamiku, která je nezbytná pro fungování společnosti a pro redistrubuci prostředků mezi institucemi.

tags: #financovani #apostolske #cirkve