Klášterní areál Kladrub leží na návrší nad řekou Úhlavkou, jihovýchodně od městečka Kladruby, a patří k nejvýznamnějším barokním památkám Plzeňského kraje. Klášter byl založen roku 1115 knížetem Vladislavem I. a jeho strategické umístění bylo spojeno s Norimberskou obchodní stezkou, která vedla z okolí Norimberku až k Baltu. V 14. století patřil k nejbohatším klášterům českého království a jeho areál skrývá stavebně historicky cenné objekty, z nichž některé jsou po staletích velmi dobře dochované.
První architektonické a politické fáze
Hlavní určující stavební fáze je vrcholně barokní a je spojována s Janem Blažejem Santinim a Kiliánem Ignácem Dientzenhoferem. Geniální architektonické dílo představuje barokně-gotická přestavba kostela Nanebevzetí Panny Marie, u nějž byla zachována podstatná část jedné z našich největších románských bazilik. Monumentální pozdě románská trojlodní bazilika byla dokončena v roce 1233 a vysvěcena za přítomnosti krále Václava I. U kláštera se rozvíjeli také další projekty, jako byla volba nové opatské garnitury a osudy vnitřních prostorů.
Baroko a Santini‑Aichel
Opat Maurus Fintzgut zahájil rozsáhlou přestavbu chrámu pod vedením Santiniho-Aichela. Při realizaci využil původní románské trojlodí a částečně zachoval románské pilíře mezilodních arkád. Původní trojboký závěr chrámu byl přestavěn na trojlistý; západní průčelí a kopule nad křížením mu dodávají gotický charakter. Interiér chrámu se vyznačuje hvězdicovitými výsečemi žebrových klení a dramatickou hrou světla, která dotváří náboženskou jednotu prostoru. Zvuk barokních varhan od Jacoba Burkhardta dokládá akustickou výjimečnost chrámového interiéru.
Chrámové zařízení, hlavní oltář, kazatelna a chórové lavice vznikly podle Santiniho návrhu v duchu gotického slohu. Oltářní výzdoba, spolu s náhrobkem zakladatele Vladislava I., je dílem tehdejších i mladších českých i bavorských mistrů, včetně Asamových fresek ve dvou dílech a kopulové jednotě s kruhovým členěním prostoru. Asamové přispěli velkým počtem fresek a výzdobou chóru a západní části kostela, kde působily i rokokové oltáře Jindřicha Webera.
Konvent a jeho výzdoba
Opat Maurus Fintzgut měl původně v úmyslu postavit nový konvent v trojúhelníkovém půdorysu, ale tento plán nebyl realizován. Následně byl využit projekt Kiliána Ignáce Dientzenhofera na čtyřkřídlý palácový objekt jižněji, a výzdoba pokračovala ve 2. polovině 18. století. Pozdější zásahy po zrušení císařem Josefem II. v roce 1785 a po převodech objektů do soukromých rukou měly devastující charakter; novobarokní či moderní úpravy zasahovaly většinu interiérů a konvent byl adaptován na pivovar či knihovnu, což výrazně změnilo původní podobu areálu.
Starý konvent a venkovní prostory se postupně stávaly součástí pivovarnictví a další interiérové změny ničí historické detaily. Po druhé světové válce ztratil klášter část svého původního významu a v době po roce 1945 prošel areál různými formami státního využití, až do začátku 70. let, kdy klášter přešel pod správu Národního památkového ústavu a začaly rozsáhlé záchranné práce.
Současnost a projekty záchrany
V 70. letech 20. století došlo k zásadnímu posunu, když klášter přešel pod správu Krajského střediska státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni (dnešní NPÚ). Předcházely mu rozsáhlé statické zajištění jednotlivých budov a opravy krovových konstrukcí a střešních plášťů, které byly základem záchrany fyzické podstaty staveb. Byla provedena náročná obnova vnějšího pláště klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a cílem projektu je pokračovat v záchraně a obnově celého komplexu. Prioritou je oprava objektů se zhoršeným stavebně technickým stavem, který je místy na hranici havárie.
Projekt „Klášter Kladruby - Život v řádu“ zahrnuje stavební obnovu části exteriérů a interiérů Nového konventu a Starého konventu, která přinese dvě nové prohlídkové trasy a zpřístupní dosud uzavřené části areálu. První prohlídkový okruh „Klášter“ přiblíží návštěvníkům život mnichů v barokním klášteře, jejich ubytování, stravování, duchovní život, práci i odpočinek. Druhý okruh „Zámecká knihovna“ prezentuje působení Windischgrätzů v Kladrubech a umožní zpřístupnění prostor pro výstavy a konference. Do interiérů bude zavedena nová elektroinstalace, vodovod, kanalizace, zabezpečovací a protipožární signalizace a klimatizační měřicí jednotky. Rajský dvůr Starého konventu bude vyzdoben 84 druhy rostlin a 540 kusy růží. Celkové výdaje projektu činí 164 874 197,63 Kč včetně výzvy; projektantem je Ing. arch. kurátorky expozic Mgr. Stanislava Beránková a PhDr. Ludmila Ourodová, Ph.D.; odborný památkový garant: Ing. arch. a koordinátor BOZP: Ing. archeodohled: Mgr.
Historie a význam kláštera pro Evropu
Klášter v Kladrubech byl založen roku 1115 a v 14. století patřil k nejbohatším v Čechách. Původní románskou baziliku přestavěl Santini-Aichel ve stylu barokní gotiky v letech 1712-1726; dokončení chrámu a výstavba nového konventu proběhla podle plánů Dientzenhofera a byla završena kolem roku 1770. Po zrušení kláštera Josefem II. v roce 1785 ztratil ústřední roli, avšak dochovalo se mnoho děl, které svědčí o časech vrcholného baroka, o proměnách interiérů a o vlivu šlechtických rodů Windischgrätzů a jejich pivovarnictví a knihovny. Počátky moderního využití areálu sahají do 70. let 20. století, kdy vznikla snaha o záchranu a zpřístupnění veřejnosti.
Významní umělci a dovednosti v chrámu
Vedle Santiniho-Aichela se na výzdobě podíleli i další významní umělci, mezi nimiž byli Cosmas Damian Asam (fresky v hlavní lodi, 1726) a bratři Asamové, kteří zanechali na klášterech v Čechách a Bavorsku výrazný rukopis baroka. Z západní části kostela stojí dva rokokové oltáře Jindřicha Webera, a dále oltáře sv. Scholastiky a sv. Marie Magdalény, ozdobené sochami z dílny Karla Legáta. Obraz sv. Marie Magdalény pochází z 17. století a pravděpodobně patří do okruhu císaře Rudolfa II.
Interiéry dokládají soustředění gotických a barokních prvků do jediné výjimečné architektonické kompozice, která do sebe harmonicky začleňuje nejenom architekturu, ale i sochařskou a malířskou výzdobu. Z těchto důvodů Kladruby patří mezi nejvýznamnější barokní památky České republiky a svědčí o evropském kontextu klášterního života a kultury baroka.
