Rozlehlý areál kláštera je rozložen na skalní terase vysoko nad řekou Lužnicí na východním okraji historického jádra města. Jádrem kláštera je klášterní kostel Nanebevzetí P. Marie, pozdně gotické síňové dvoulodí s dlouhým obdélným trojboce uzavřeným presbytářem nesymetricky umístěným v prodloužení severní Lodi. K severnímu boku kostela se připojují budovy kláštera, jehož jádro tvoří čtvercový rajský dvůr, doprovázený na všech čtyřech stranách křížovou chodbou zaklenutou sklípkovými klenbami. Ve východním křídle konventu se nalézá kaple sv. Karla Boromejského a sklípkovými klenbami zaklenutá sakristie kostela a bývalá kapitulní síň.
Z jižní strany presbytáře se vstupuje na vyzděnou terasu s novogotickou hrobní kaplí Paarů s trojbokým závěr. Kolem kaple vybudováno schodiště, kterým se vstupuje do jižní části klášterní zahrady. Zahrada je založena na okraji skalní terasy a je rozdělena na menší terasy opěrnými zídkami, zděnými či kovovými ploty. Od kaple Paarů probíhá ploty a zdmi lemovaná cesta vedoucí k domu čp. 38 a k vjezdové bráně do Klášterní ulice. Severně od konventu probíhá vysoká ohradní zeď kopírující hranu skalní terasy, ukončená vyhlídkovým pavilonem.
Ohradní zeď prochází až k dochovanému úseku městských hradeb s dovnitř otevřenou čtyřbokou baštou, nad skalním srázem je k hradbě přistavěn drobný čtvercový objekt. Ohradní zeď pak probíhá podél celé západní strany areálu a odděluje klášter od Klášterní ulice. Vstup do zahrady zajišťuje klenutá brána. V ploše severní části zahrady je systém opěrných a tarasních zídek, nejvíce patrný v prostoru před vyhlídkovým altánem, jinak je zahrada bez architektury, zatravněná a parkově upravená.
Hned dva zajímavé rekordy drží mezi pražskými sakrálními stavbami tento novoměstský chrám. První si připisuje čtyřiatřicetimetrová výška jeho klenby - a to nikdy nebyl dostavěn do plánované rozlohy! Impozantní pohled se naskytne zejména z přilehlé Františkánské zahrady. Kaple sv. Antonína Paduánského - o Vánocích se tu instalují jesličky, obvykle týden před Štědrým dnem. Kaple sv. Jana Nepomuckého - 1. kaple Panny Marie Pasovské - zpovědnice.
Popisovaný klášter má však ještě bohatou historickou vrstvu. Hned po své korunovaci v roce 1347 založil Karel IV. klášter karmelitánů s kostelem, který měl být kostelem korunovačním. Proto měl gotický trojlodní kostel být po chrámu sv. Víta největším a nejvyšším a měl zabírat i prostor dnešního Jungmannova náměstí. Husitské války však přerušily úsilí stavitelů a do r. 1397 se podařilo vybudovat pouze vysoký chór.
Později objekt zpustl a zřítila se klenba kostela. Na počátku 17. st. dostali klášter s kostelem bosí františkáni, kteří stavby rychle obnovili, zbudovali nově zřícenou klenbu, nižší střechu a na západě vysokou průčelní stěnu s hudební kruchtou. V 18. st. postavili před kostelem klasicistní farní budovu s mohutným portálem. V nádvoří před vchodem do kostela stojí socha sv. Jana Nepomuckého a Petra z Alkantary z r. 1715 od Jana Oldřicha Mayera. Nad portálem je nová mozaika od Viktora Foerstera.
V interiéru kostela je 10 soch z 1. pol. 17. st., snad dílo Arnošta Heidelbergera. Hlavní raně barokní oltář od neznámého umělce z let 1649-51 je nejvyšší sloupový oltář v Praze, je vysoký 29 m. Obraz na oltáři připomíná legendu, která se pojí k založení baziliky Santa Maria Maggiore v Římě, podle níž byl kostel v Praze zasvěcen Panně Marii Sněžné.
Hustým sněžením v srpnu na pahorek Esquilino v Římě naznačila Panna Maria ve snu zakladatelům kostela - zbožným manželům i papeži Liberiovi, kde má být kostel založen. Obraz Zvěstování Panny Marie na oltáři je z r. 1724 od Václava Vavřince Reinera, na oltáři sv. Kateřiny je obraz Světice od Jiřího Viléma Neunherze. Pozoruhodná je na severní straně kaple sv. Michala s barokními oltáři a přilehlé kaple Panny Marie Pomocné a svatého Jana Nepomuckého, které uzavírají nádvoří před kostelem.
Na severní straně je zachovalý gotický portál vchodu na bývalý klášterní hřbitov, zdobený postavami Korunování Panny Marie, Karla IV. a jeho choti Blanky. V kryptách farního chrámu je pochováno 14 františkánů umučených pražskou lůzou. Dále se zmiňuje několik dalších historických detailů a souvislostí s kostelem, včetně významných vitráží a sochařských děl z různých období.
V témže duchu obsahuje text i zmínky o muralistických a vitrážových dílech v presbytáři a lodi kostela, včetně popisu motivů, barevných řešení a symboliky spojené s Pannou Marií a křesťanskou teologií. Vitraje v presbytáři a lodi kostela vyjadřují témata Duchu svatému, svatodušnímu světlu a Immaculatu.
Další kapitolu tvoří poznámky o modernistických doplňcích interiéru, vitrajích a jejich kontextu v rámci dominikánského řádu, a také zmínky o La Salette a dalších mariánských památkách spojených s Francií.
tags: #francouzsky #klaster #marie #panny