Přijímá dnes v Praze opatskou benedikci z rukou kardinála Miloslava Vlka; Velmistr nejstaršího českého řádu, P. Jiří Kopejsko OCr, vystupuje jako klíčová postava současné liturgické a historické kontinuity řádu.
Pozadí a historické vyústění současného velení
V pořadí již 47. velmistra řádu byl jmenován vatikánskou Kongregací pro kněžstvo loni v listopadu na dobu 6 let; dosud působil jako farář a probošt jednoho z největších a nejstarších mariánských poutních míst v Čechách - Chlumu Svaté Maří.
Jiří Kopejsko se narodil 24.8.1939; vystudoval strojní průmyslovou školu a kněžské svěcení přijal po pětiletém studiu teologie v roce 1973.
Do noviciátu byl přijat 25.10.1990 velmistrem řádu P. Ladislavem Sirovým OCr; slavné sliby složil do rukou apoštolského delegáta, ostravsko-opavského biskupa Františka Lobkowicze.
Až do listopadu loňského roku byl P. Kopejsko prvním konsultorem řádu; křížovníci s červenou hvězdou založila sv. Anežka Přemyslovna v roce 1233 jako špitální bratrstvo, které papež Řehoř IX. povýšil bulou Omnipotens Deus na samostatný řeholní řád s regulí sv. Augustina.
Chlum Svaté Maří a jeho význam pro řád
Poutní místo Chlum Svaté Maří (Maria Kulm) patří k nejvýznamnějším barokním souborům v Čechách; v jeho čele stojí výstavba nového poutního chrámu podle plánů Kryštofa Dientzenhofera a Braunbocka, jejichž dílo se vyvíjelo od roku 1687 až po dokončení hlavní lodě v 18. století.
V 17. století došlo k rekonstrukci a rozšíření areálu: vzniklo nové proboštství, školní budova a ambit se šesti kaplemi; největší rozkvět poutí nastal ve druhé polovině 18. století, kdy Chlum patřil k nejnavštěvovanějším místům v Čechách.
Po 19. století následovaly změny: generální opravy, rozšíření areálu a významné umělecké zásahy; v období 19. a 20. století řád pokračoval v různorodých stavebních a uměleckých projektech, včetně přestavby kláštera u Karlova mostu dokončené v roce 1912.
Současná role Kopejska v řádu a jeho činnostech
Jako velmistr a současný vedoucí duchovní správy řádu je Kopejsko spojován s kontinuitou tradičního hospitálního a duchovního odkazu Anežky České; jeho působení zahrnuje péči o víru věřících, pastorační činnost a vedení bohoslužeb v pražských kostelích.
Řád křižovníků s červenou hvězdou, založený ve středověku, se ve své současné podobě opírá o dědictví špitální péče a liturgicko-kulturního zapojení do českého i středoevropského prostoru; Kopejsko je vnímán jako jeden z nositelů tohoto dvojího dědictví.
V posledních letech se z Chlumu Svaté Maří přesunula pozornost k významným poutím a duchovním programům; v rámci regionálních i pražských aktivit řádu nadále probíhají mše a veřejné akce pod vedením velmistra.
Historické souvislosti a současné proměny řádu
Řád křižovníků s červenou hvězdou je významnou součástí středoevropského kulturního a duchovního prostoru; jeho historie zahrnuje období renesance, baroka i 20. století, s perzekucí za druhé světové války a následnou tím, že zůstal jádrem liturgické a charitativní činnosti v Čechách a okolí.
Mezi klíčové postavy řádu patřili velmistři arcibiskupové Harrach a Waldstein, dále další významní řeholníci, kteří ovlivnili nejen architekturu a umění, ale i školství a sociální služby v regionu.
Aktuální program a nadcházející akce
Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie na Chlumu Svaté Maří bude hostit v Den poutníků řadu tradičních programů, včetně liturgických událostí, katechezí a svědectví o Anežce České; programy se konají ve spolupráci s biskupskými představiteli a misionáři z různých částí světa.
Dispozice a harmonogram poutních dnů včetně svěcení, koncertů a divadelních představení představují důležitý prvek udržování kultury a zázemí pro věřící i historické návštěvníky regionu.
