Ve Skalné se na konci listopadu uskuteční třídenní cyklus přednášek, věnovaných 40. výročí nejsilnějšího zemětřesného roje v západních Čechách. Velká ničivá zemětřesení Česku nehrozí, přesto se západní Čechy řadí k seismicky nejaktivnějším regionům země. Právě zde se pravidelně objevují takzvané zemětřesné roje. Jejich výzkumu se vědci z Geofyzikálního ústavu Akademie věd věnují už od roku 1962.
Čtěte také: Město Skalná leží přímo v centru těchto jevů. V okolí Karlovarského kraje je rozmístěno 25 seismických stanic tvořících síť WEBNET, která otřesy nepřetržitě monitoruje. Třídenní program věnovaný výročí roje z let 1985/86 Geofyzikální ústav Akademie věd a Geofyzikální muzeum ve Skalné připravily sérii přednášek, které připomenou čtyři desetiletí od nejsilnějších otřesů na Chebsku. Akce proběhne od 25. do 27. listopadu v sále společnosti LB Minerals. Pozvánka na přednášky ve Skalné|foto:Geofyzikální muzeum ve Skalné
Přednášky pro školy i veřejnost. Dopolední část bude určena školám a doplní ji ukázky geofyzikálních měření a pokusů. Odpolední program je otevřen veřejnosti. Návštěvníci si mohou vybrat například přednášku o zemětřesných rojích v Čechách, islandských sopkách, geofyzikálních metodách nebo o tom, co vědci zjistili za 40 let od nejsilnějších otřesů na Chebsku. Účast je zdarma, školní skupiny se ale musí registrovat do 21.
Historie a mechanismy zemětřesení na Chebsku a Sokolovsku. Zemětřesení existují v západních Čechách od pradávna. Nejstarší záznamy jsou až ze středověku. „Zvýšené množství slabších záchvěvů půdy pozorujeme zhruba čtyři dny," sdělil seismolog Josef Horálek z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze. „Stále byly hodnoty magnituda kolem 1 až 1,5 stupně, v pátek ráno jsme ale naměřili hodnotu 2,1. To předznamenává nárůst aktivity a může znamenat počátek nového zemětřesného roje," poznamenal seismolog. Přesně říci, jestli přijdou silnější záchvěvy půdy, ale nelze v tuto chvíli přesně říci. Zemětřesení je složitý proces, který je třeba i nadále pozorovat.
Podle odborníků to může být předzvěst nového seismického roje. Velké katastrofy se však nemusí podle vědců lidé bát. Seismické roje nejsou v západočeské oblasti nijak katastrofické a ani v budoucnu se neočekává, že by magnitudo přesáhlo hodnotu pěti stupňů. Seismické roje jsou zde pozorovány již od středověku, ale přesnější údaje o počtu otřesů a intenzitě byly zaznamenány až v posledních 200 letech. „Zemětřesný roj je postupné šíření trhliny na tektonickém zlomu. Víme, že tektonické napětí v zemské kůře v této oblasti je velké a že fluida, což je odborný výraz pro vodu a plyny pod vysokým tlakem, značně snižují pevnost horniny,“ vysvětluje Josef Horálek. „Směs vody a plynu postupně tlačí na horniny okolo tektonického zlomu. Pokud tlak překročí určitý práh pevnosti, hornina praskne a dojde k posuvu bloku. Tím vznikne otřes. Za normálních okolností je hornina suchá. Proto sebou trhne pouze jednou, a vytvoří například zemětřesení o síle pěti stupňů Richterovy stupnice neboli magnituda.
Další zajímavosti o mechanismu zemětřesení. Z místa vzniku - hypocentra - se zemětřesné vlny šíří horninami do všech stran. Nejrychlejší jsou vlny podélné - pronikají sedm až devět kilometrů za sekundu. Po nich následují asi jeden a půl krát pomalejší vlny příčné. Seismickou aktivitu v západním výběžku našeho území sleduje dvacet dva stanic Geofyzikálního ústavu naší Akademie věd. Jedenáct z nich automaticky odesílá zaznamenané hodnoty do datového centra, které se nachází přímo ve věži televizního vysílače Zelená hora nedaleko Chebu. Jedna ze stanic je umístěna v betonové skruži přímo u paty vysílače. V datovém centru na vysílači se naměřená data předzpracují a posílají se prostřednictvím internetu do Geofyzikálního ústavu v Praze.
Návštěva terénu a význam konkrétních míst. Zastavujeme asi tři kilometry na severozápad od Chebu. Toto nenápadné návrší je známé jako Komorní hůrka. Ve skutečnosti je to naše nejmladší sopka. Soptila ještě docela nedávno - před dvěma sty tisíci lety. Stejně jako podobně stará Železná hůrka nedaleko Lázní Kynžvart. O původ obou vrchů se zajímali a přeli přírodovědci už v polovině 19. století. Patřil mezi ně i sám Johann Wolfgang Goethe, který oba vrchy vícekrát navštívil a prohlížel. Sopečná činnost na Chebsku a Sokolovsku před statisíci lety nám zanechala až do dneška pozůstatky v podobě minerálních pramenů a výronů oxidu uhličitého.
Co je tedy jejím zdrojem, její hnací silou? Ten původce se právě objevuje před vámi. Je to téměř kolmé křížení dvou zlomových systémů: Ohárecký rift sledující tok Ohře a Mariánsko-Lázeňský zlom, který běží kolmo na něj. Z mnoha tisíců zaznamenaných otřesů seismologové lokalizovali ohniska. Ta se shlukují v několika zónách v hloubce od šesti do patnácti kilometrů pod povrchem. Ohnisko nejintenzivnějších otřesů, ležící v oblasti Nového Kostela, se nachází asi dvanáct kilometrů pod povrchem. Tam probíhá přechodová zóna mezi křehkou a plastickou částí svrchní zemské kůry.
Praxe a budoucí výhled. Milan Kraus, obyvatel Nového Kostela: První je šlupka, jo. Bomba, jo. A potom nic. V západních Čechách se v posledních dvaceti letech odehrálo více než třicet tisíc zemětřesení. Seismologové o nich mnohé vědí, přesto zůstávají záhady. Josef Horálek dodává, že „přesná predikce je prakticky nemožná“. Podle jeho zkušeností lze očekávat silnější otřesy pouze na základě zvýšené aktivity, avšak s jistotou říci, kdy to přijde, nelze. Zajímavostí je, že se seismická energie uvolňuje severně od Nového Kostela, spíše v blízkosti Lubů. V podobné oblasti jsme zaznamenali už otřesy z roku 2017 a 2018.
Na závěr. Roj v západních Čechách je dynamickou a stále studovanou součástí geologické minulosti regionu. Seismické roje nejsou v této oblasti zvyklé vyvolávat katastrofy a očekávaný magnituda v budoucnu zůstává pod pěti stupni. Geofyzikální ústav AV ČR a Geofyzikální muzeum ve Skalné nadále sledují a dokumentují aktivitu, poskytují data a přednášky pro zájemce ze školy i veřejnosti.
tags: #geofyzikalni #ustav #kostel #na #chebsku