Gotická katedrála sv. Bartoloměje je skutečnou dominantou Plzně.
Plzeň, město piva a moderní architektury, se pyšní skvostem, který sahá hluboko do historie - katedrálou svatého Bartoloměje.
Tato majestátní gotická stavba, dominanta náměstí Republiky, se s výškou své věže tyčí do nebes a láká návštěvníky z dalekého okolí.
Není divu, že se stala inspirací pro tvůrce miniatur v parku Boheminium v Mariánských Lázních.
Příběh katedrály sv. Bartoloměje se začíná psát již ve 13. století, v dobách založení města Plzně.
Původní kostel, postavený na konci 13. století, byl záhy nahrazen stavbou, kterou známe dnes.
Gotické trojlodí s presbytářem a mohutnou věží se začalo budovat ve 14. a 15. století.
Patronát nad kostelem, původně královský, přešel v roce 1322 na řád německých rytířů, což se stalo impulsem pro zahájení velkorysé přestavby.
V roce 1993, s ustanovením plzeňského biskupství, se kostel sv. Bartoloměje ohromuje návštěvníky svou architektonickou propracovaností a množstvím uměleckých děl.
Nejvyšší kostelní věž v České republice, dosahující úctyhodných 102,26 metrů, nabízí z ochozu ve výšce 62 metrů dechberoucí výhledy na Plzeň a okolí.
Interiér katedrály se pyšní síťovou klenbou z 15. století, která se klene ve výšce 25 metrů.
Pozornost si zaslouží i Plzeňská Madona, gotická socha z doby kolem roku 1380, mistrovské dílo „krásného slohu“, umístěná uprostřed hlavního oltáře.
V katedrále se nachází i Šternberská kaple, pozdně gotická kaple z 70. let 15. století s unikátní klenbou s visutým svorníkem, která sloužila jako pohřební kaple rodu Šternberků.
Za zmínku stojí i vitrajovaná okna z konce 19. a 20. století.
Katedrála sv. Bartoloměje nabízí volné prohlídky v odpoledních hodinách ve všední dny i víkendy.
Pro zájemce o hlubší poznání historie a umění katedrály jsou k dispozici komentované prohlídky interiéru konající se pravidelně v úterý a v sobotu.
Milovníci výhledů by si neměli nechat ujít výstup na Plzeňskou věž, který je zpoplatněn.
Katedrála sv. Bartoloměje, se svou impozantní věží a gotickou elegancí, se stala jednou z ikonických modelů v parku Boheminium v Mariánských Lázních.
Miniatura katedrály, precizně zpracovaná do nejmenších detailů, umožňuje návštěvníkům parku obdivovat krásu této plzeňské dominanty v kompaktní podobě.
Více fotografií z parku Boheminium naleznete v albu na mém Zonerama profilu.
Dominantou náměstí Republiky v Plzni je zcela určitě katedrála sv. Bartoloměje.
Chrám je zřetelný již z dálky se svou téměř 103 m vysokou věží.
Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka.
První zmínka o katedrále sv. Bartoloměje pochází z 2. května 1307, kdy plzeňský měšťan Wolfram Zwilinger odkázal kostelu svou sušírnu a sladovnu.
Nejcennější a nejznámější uměleckou památkou kostela je starobylá milostná socha Panny Marie (tzv. Plzeňská Madona), stojící ve výklenku na hlavním oltáři.
Pochází z 2. pol. 14. století z tzv. „období krásných madon“.
Patří k nejvzácnějším gotickým památkám v ČR vůbec.
V nejvyšším patře věže jsou zavěšeny zvony a nad nimi umístěny velké hodiny.
Kostelní věž kostela sv. Bartoloměje měřící 102,6 m je nejvyšší kostelní věží v České republice.
Na ochozu věže ve výšce 62 m vede 299 schodů a za pěkného počasí bývá z ochozu vidět i 72 km vzdálená Šumava.
V katedrále slouží každodenní bohoslužby s hlavní farní mší svatou v neděli v 10.30.
Během nedělní bohoslužby je možné si pravidelně poslechnout Scholu od katedrály sv. Plzeňská katedrála prošla v letech 2018 - 2021 největší rekonstrukcí za 100 let - byly vyčištěné stěny a klenby v jižní lodi, rekonstrukcí prošly dvě kaple, vstup pod kůrem a vlastní kůr, severní loď i presbytář.
Do desítek restaurátorských ateliérů putovalo odhadem kolem stovky uměleckých děl - soch a obrazů z oltářů i stěn.
Věřící i turisté, kteří do katedrály po opravě přijdou, zaznamenají hlavně nové osvětlení, vyhřívané lavice, sociální zázemí a nově přístupné podkroví.
V tomto prostoru, odkud budou moci lidé nahlédnout do gotického krovu, bude umístěna nová expozice o historii katedrály a historii zvonů.
Také interiérové zdi, malby, obrazy i sochy budou výrazně čistší, jasnější a zářivější.
Dosud některé obrazy nebyly téměř čitelné, například barokní obraz svaté Anny byl tak tmavý, že nebyl vidět podpis umělce.
Při práci na kůru se zase pod podlahou objevily zbytky vzácných monumentálních renesančních maleb z 16. století.
V březnu 2026 začaly rozsáhlé opravy krovů a střechy.
Cena rekonstrukce by měla být 85 milionů.
Rekonstrukce bude trvat zhruba dva roky.
Po celou dobu rekonstrukce zůstane hlavní vstup do katedrály veřejnosti přístupný.
Vzniknout má i nová expozice Digitální návštěvník.
Nová expozice v prostorách půdy katedrály sv. Návštěvníci se v katedrály dostanou do dosud nepřístupných půdních prostor, kde je nyní nainstalována nová expozice.
Informační panely prozradí zajímavosti z historie této gotické perly i ze současnosti a náročné rekonstrukce.
Jedná se o obrovský prostor plný dřevěných trámů, arkád i zákoutí.
Půda se nachází nad chrámovou lodí.
Je zhruba 11 metrů vysoká a dalších 12 metrů je ke hřebeni krovu.
Nově zde objevíte expozici na téma katedrály a jejího vývoje nebo věže a zvonů, které byly pořízené před dvěma lety.
Kostel sv. Bartoloměje v Plzni byl postaven hned po založení města na konci 13. století.
Stavba, která se nám dochovala, byla postavena během 14. a 15. století.
Síťová klenba z druhé poloviny 15. století se klene ve výši 25 m.
Kostel je vybaven mnohými uměleckými díly a je výmluvnou pokladnicí historie města.
Roku 1993 bylo zřízeno plzeňské biskupství a prvním biskupem byl jmenován František Radkovský.
Kostel sv. Bartoloměje se stal katedrálou.
Starší hlavní oltář v čele presbytáře je novogotický a pořízen byl v roce 1883.
Uprostřed je Plzeňská Madona, nad ní patron kostela sv. Bartoloměj.
Ve spodní řadě jsou čtyři muži, evangelisté - sv. Jan, sv. Lukáš, sv. Matouš a sv. Marek.
O patro výš vedle sv. Bartoloměje jsou sv. Petr z Alkantary, sv. Ludmila, sv. Anežka Římská a sv. Roch.
U tohoto oltáře sloužili kněží bohoslužby zády k lidu až do roku 1964.
Nový hlavní oltář byl zhotoven spolu s ambonem ze světlé žuly v roce 2006.
Nová úprava byla doplněna porfyrovými lavicemi zvanými chórové.
V kostele najdeme více oltářů, protože se dříve mohly sloužit bohoslužby jen v ranních hodinách a samostatně, přičemž při kostele působilo více kněží.
Na konci 18. století bylo v kostele 33 oltářů, z nichž většina byla postupně odstraněna.
Vypodobnění příběhu ukřižování Ježíše Krista je zavěšeno ve vítězném oblouku.
Je gotické, pochází z poloviny 15. století.
Ve skupině s ním je vpravo Jan, u kříže klečí sv. Marie a vlevo je matka Panna Maria.
Nejvýznamnějším uměleckým dílem v kostele je kamenná gotická socha Panny Marie Plzeňské z doby kolem roku 1380, vytvořená v tzv. „krásném slohu“.
Můžete ji spatřit uprostřed hlavního oltáře.
V katedrále je mnoho vyobrazení svatých.
Za zvláštní pozornost stojí gotická socha sv. Václava z doby po roce 1500, Panna Maria Bolestná ze stejné doby a např. i obraz svatého Jana.
Šternberská kaple je v boční pravé lodi katedrály, kterou postavil Hans Spiess ve slohu pozdní gotiky, jenž pro krále Vladislava II. přestavoval hrad Křivoklát.
Poslední pohřeb Šternberků, Bohunky Šternberkové z Lobkowicz, se zde konal v roce 1605.
Od té doby kaple sloužila pro církevní obřady lidí na okraji společnosti, např.
V roce 1870 se zřítila část štítu kostela a probořila klenbu.
Nová klenba s visutým svorníkem byla postavena na začátku 20. století.
Nejstarší zmínka o varhanách v kostele sv. Bartoloměje pochází z roku 1462.
Dnešní varhany byly pořízeny v roce 1894 v pražské dílně varhanáře Petra, elektrifikovány a přestavěny byly v roce 1923.
Fasády kostela jsou také zdobeny mnoha výtvarnými díly.
Hlavní portál byl doplněn barokními sochami ukřižovaného Ježíše s Pannou Marií a sv. Janem, nad nimi je sv. Za presbytářem je gotická, tzv. Olivetská hora, skupina soch modlícího se Ježíše Krista s třemi spícími apoštoly.
Nad nimi jsou znaky českého krále a řádu německých rytířů.
Skutečnou dominantou Plzně je gotická katedrála sv. Bartoloměje.
Pyšní se nejvyšší kostelní věží v České republice (102,26 m).
Po překonání necelých třech set schodů se vám z jejího ochozu otevře nádherný výhled na město i do celého kraje.
Za dobrého počasí jsou vidět nejen vrcholky Šumavy a Českého lesa, ale i Alp.
Vystoupat na její ochoz můžete každý den v době od 10.00 do 18.30.
Stavba chrámu zasvěceného plzeňskému patronovi sv. Bartoloměji započala spolu se založením města (1295) a byla dokončena počátkem 16. století.
Z plánovaných dvou věží, severní a jižní, nebyla druhá nikdy dostavěna.
V roce 1993, kdy papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni biskupství, se chrám sv. Bartoloměje stal katedrálou.
Katedrála svatého Bartoloměje je gotický trojlodní chrám na náměstí Republiky v Plzni a od roku 1993 sídelní kostel plzeňského biskupa.
Její věž měří 102,26 metru a je nejvyšší kostelní věží v České republice.
Stavba dnešního chrámu začala po roce 1342, od roku 1995 patří mezi národní kulturní památky.
Katedrála stojí uprostřed náměstí Republiky - na místě, kam středověká města chrámy obvykle nestavěla.
Plzeň byla založena krátce po roce 1295 jako královské město na zelené louce a její půdorys patří k nejpravidelnějším ve střední Evropě: čtvercová síť ulic, uprostřed obrovské obdélné náměstí o rozloze zhruba 139 × 193 metrů.
Do tohoto rastru byl chrám vsazen ne u okraje, ale doprostřed - jako kotva celého města.
Kdo dnes vystoupí na náměstí od kterékoli ze čtyř stran, uvidí katedrálu z osy ulice.
Celý půdorys Plzně je vlastně nasměrovaný k jednomu bodu.
Výhled na Plzeň
Ta poloha měla praktický důvod i důsledek.
Kostel stál v místě, kudy denně procházeli všichni obyvatelé i kupci; farní chrám tak byl zároveň orientačním bodem, tržním centrem a symbolem královské moci.
Zároveň to znamenalo, že stavitelé neměli kolem sebe volnou plochu - dodnes proto k chrámu z bezprostřední blízkosti přiléhá dlažba náměstí a fotografovat celou stavbu najednou je z úrovně země takřka nemožné.
Výjimečnost katedrály stojí na třech pilířích.
Zaprvé je to výška: severní věž se 102,26 metru překonává všechny ostatní kostelní věže v Česku, včetně věží katedrály svatého Víta na Pražském hradě.
Zadruhé je to umělecký obsah - Plzeňská madona patří do úzké skupiny šesti soch chráněných jako národní kulturní památka „Soubor gotických soch z období krásného slohu“.
A zatřetí je to kontinuita: chrám slouží bohoslužbám nepřetržitě víc než sedm století a v roce 1993 byl povýšen na katedrálu, aniž by k tomu potřeboval jedinou stavební úpravu.
Chrám je zasvěcen svatému Bartolomějovi, jednomu z dvanácti apoštolů, který podle tradice zemřel mučednickou smrtí stažením z kůže.
Právě proto ho gotické i barokní umění zobrazuje s nožem - a nezřídka s vlastní kůží přehozenou přes ruku.
Historie: od farního kostela k sídlu plzeňského biskupa
Historie katedrály svatého Bartoloměje se táhne od konce 13. století do roku 1993, kdy se z farního kostela stalo biskupské sídlo.
Mezi těmi dvěma body leží dvě stě let stavění, spor o faru s řádem německých rytířů, husitské obléhání, dva požáry a jedna zničující vichřice.
Založení a spor o faru (1295-1342)
Nejstarší dochovaná zmínka pochází z roku 1307, kdy měšťan Wolfram Zwinillinger odkázal sladovnu a sušírnu „svatému Bartoloměji“ s podmínkou, že za jeho duši budou slouženy mše.
Zajímavé je, že se v listině nemluví o kostele, ale o patronovi - z toho historici usuzují, že svatyně už existovala, jen ještě neměla podobu, kterou by bylo nutné popisovat.
Kostel byl zpočátku pouhou filiálkou chrámu Všech svatých v obci Malice (dnes plzeňská čtvrť Roudná).
Patronátní právo držel český král, ale v roce 1310 je Jindřich Korutanský udělil řádu německých rytířů.
Ještě téhož roku byl ovšem z českých zemí vyhnán, takže se řád svého práva neodvážil ujmout.
Teprve v roce 1322 si je vymohl od Jana Lucemburského - a rozhořel se spor o faru mezi Bartolomějem a Všemi svatými.
Skončil roku 1342 ve prospěch německých rytířů.
Právě rok 1342 je klíčový.
Získání fary znamenalo, že se z Bartoloměje stal plnoprávný farní kostel, a to zjevně vytvořilo předpoklad - právní i finanční - pro zahájení stavby nové, mnohem větší budovy.
Řád německých rytířů zůstal patronem až do roku 1546, kdy patronátní právo přešlo na město Plzeň.
Stavba trojlodí a nedokončená jižní věž
Stavba dnešního chrámu začala po roce 1342 presbytářem, tedy kněžištěm na východní straně.
Ten je vůči rozměrům kostela nápadně krátký - a není to chyba proporcí, ale důsledek pozdější přestavby: původní presbytář sahal až k první dvojici sloupů v lodích a při stavbě trojlodí ho museli ubourat.
Budování síňového trojlodí odstartovalo po roce 1360.
Postup byl netypický: nejdřív se založilo dvouvěžové západní průčelí a stavba pak postupovala směrem k už stojícímu presbytáři.
Z plánovaných dvou věží - severní a jižní - byla nakonec dokončena jen ta severní.
Na jižní straně dnes vidíte pouze mohutný, useknutý blok zdiva, jehož opěrné pilíře končí těsně pod římsou, zatímco u severní věže pokračují do plné výšky.
Do počátku husitských válek stály stěny trojlodí v plné výšce a severní věž zhruba po římsu.
Chrám tehdy zastřešoval jen vysoký stanový krov s věžičkou pro menší zvony - což ovšem stačilo k tomu, aby se v něm dalo sloužit dávno před dokončením.
Nedokončená loď fungovala jako kostel, zatímco kameníci pokračovali o pár metrů dál.
Po husitských válkách se stavělo znovu.
Na počátku 15. století přibyly boční portály, po roce 1476 bylo trojlodí zaklenuto síťovou klenbou na válcových sloupech.
Architekt - za nějž je považován mistr Erhard Bauer z Eichstättu - se tím odchýlil od původního plánu s hranolovými pilíři.
Ve stejné době se od stavby jižní věže definitivně upustilo: dvouvěžové průčelí se už příčilo estetickému vkusu doby.
Nedokončená věž tak není nedodělkem z nedostatku peněz, ale vědomým rozhodnutím.
V sedmdesátých a osmdesátých letech 15. století přibyla k jižní straně presbytáře Šternberská kaple a spolu s ní i předsíň jižního portálu - jejich zdobné detaily jsou natolik shodné, že se předpokládá stejná stavební huť.
Požáry, vichřice a regotizace Josefa Mockera
Rozsáhlý požár roku 1525 zničil krov kostela a nejspíš i věž.
Původní stanová střecha byla proto v roce 1528 nahrazena střechou sedlovou - v podobě, jakou vidíte dnes.
Během první třetiny 16. století přibyla ještě severní předsíň, řešená prostěji než jižní.
Roku 1580 dostaly střechy renesanční vikýře.
Pak přišlo tři sta let bez podstatných stavebních zásahů; měnil se prakticky jen vnitřní mobiliář.
Ve druhé polovině 18. století byla rozšířena kruchta.
A 6. února 1835 uhodil do severní věže blesk a věž vzplála.
O dva roky později ji stavitel František Filous nově zastřešil - ovšem jen zjednodušenou kopií původní pozdně gotické střechy.
Paradoxem dějin je, že právě díky téhle „levnější“ variantě je dnes věž nejvyšší kostelní věží v Česku.
Roku 1870 se při vichřici zřítil východní štít na presbytář a Šternberskou kapli a strhl klenbu i s visutým svorníkem.
Následnou opravu v letech 1879-1883 vedl nejznámější český regotizátor, architekt Josef Mocker.
Kromě obnovy klenby presbytáře odstranil barokní hlavní oltář a nahradil jej vlastním novogotickým návrhem, ze střech dal sejmout renesanční vikýře a z interiéru vyklidil zhruba 24 převážně barokních oltářů.
Mockerův zásah je dodnes předmětem sporů - o jeho přístupu se víc dozvíte v našem textu o novogotice 19. století.
Devatenácté století chtělo gotickou památku „očistit“ zpět do ideálního středověkého stavu, což v praxi znamenalo nenávratnou likvidaci pozdějších vrstev.
Na druhou stranu Mocker chrám staticky zachránil a jeho hlavní oltář se stal důstojným rámem pro Plzeňskou madonu.
V letech 1914-1920 restauroval kostel i Šternberskou kapli architekt Kamil Hilbert, muž, který dokončoval svatovítskou katedrálu v Praze.
Velká oprava proběhla ještě v roce 1987 (statické zajištění věže a střešní plášť) a poslední celková obnova všech částí stavby včetně restaurování uměleckých děl se odehrála v letech 2018 až 2021, financovaná z evropských fondů v rámci IROP.
V roce 2021 bylo dokončeno také generální restaurování třímanuálových varhan.
Rok 1993: kostel se stává katedrálou
Katedrálou se plzeňský chrám stal 31. května 1993, kdy papež Jan Pavel II. zřídil plzeňskou diecézi a arciděkanský kostel svatého Bartoloměje určil za sídelní kostel nového biskupa.
Do té doby spadala západní část Čech pod pražskou arcidiecézi.
Povýšení nebylo náhodné. Plzeňský arciděkan měl už dávno před tím zvláštní výsadu: na území Plzně směl nosit biskupskou mitru.
Kostel si navíc i po kodifikaci římského ritu papežem Piem V. v roce 1570 podržel několik liturgických zvláštností, zřejmě zbytků starších domácích zvyklostí - a o ty se v raném novověku občas vedly spory.
V roce 1995 byla katedrála zapsána mezi národní kulturní památky, nejvyšší kategorii památkové ochrany v Česku.
A 17. listopadu 2014 se do velké věže vrátily zvony - až na jeden jsou nové, ulité v Nizozemsku za přispění zbraslavského zvonaře Rudolfa Manouška mladšího.
Zvonový soubor tak po desetiletích znovu zní nad náměstím v plné síle.
Nejvyšší kostelní věž v Česku: 102,26 metru a 299 schodů
Věž katedrály svatého Bartoloměje měří 102,26 metru a je nejvyšší kostelní věží v České republice.
Na vyhlídkový ochoz vede 299 schodů a v době svého vzniku byla druhou nejvyšší věží v celé Evropě.
Právě ona dělá z plzeňského chrámu stavbu, kterou uvidíte z okolních kopců.
Ta výška má konkrétní historii.
Původní pozdně gotická střecha věže shořela po zásahu bleskem v únoru 1835 a stavitel František Filous ji o dva roky později nahradil zjednodušenou kopií.
Nová jehla vyšla vyšší než původní silueta - a Plzeň se tím dostala na první místo mezi českými kostelními věžemi, kde vydržela dodnes.
Pro srovnání uvádíme, jak si plzeňská věž stojí mezi nejvyššími kostelními věžemi v Česku:
- Katedrála sv. Bartoloměje, Plzeň, 102,26 m
- Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno, 84 m
- Katedrála sv. Víta, Praha, 96,6 m
- Chrám sv. Barbory, Kutná Hora, 70 m
Stavba a vyhlídka: výstup po 299 schodech není nijak dramatický - nachází se zhruba 60 metrů nad dlažbou náměstí, a z ochozu je vidět celý plzeňský rastr ulic, soutok čtyř řek a široké okolí.
Detailní portrét města, jeho pivovaru a řek najdete v našem článku Plzeň: město piva, gotické katedrály a čtyř řek.
Obkladovým materiálem celé stavby jsou tesané pískovcové kvádry z lomů severně od historického jádra.
Pískovec je měkký a snadno tesatelný, což gotickým kameníkům dovolilo bohaté kružby a kraby - ale zároveň citlivý na déšť a mráz, což je hlavní důvod, proč se katedrála musela v posledních dvou stoletích opakovaně restaurovat.
Plzeňská madona: nejcennější poklad katedrály
Plzeňská madona je polychromovaná opuková socha Panny Marie z doby kolem let 1380-1384, vysoká 134 centimetrů, a tvoří střed hlavního oltáře katedrály.
Patří k nejvzácnějším gotickým památkám v Čechách a je jednou z šesti soch chráněných jako národní kulturní památka „Soubor gotických soch z období krásného slohu“.
Přesné datum vzniku neznáme. Uvádí se rozmezí 1380-1384, případně „kolem roku 1390“ - první varianta je pravděpodobnější, protože 12. únor 1384 je zmiňován jako den instalace sochy v kostele svatého Bartoloměje.
Autor je neznámý; badatelé jej označují podle jiného díla jako Mistra Krumlovské madony a řadí ho k předním představitelům krásného slohu.
Plzeňská madona patří k jeho raným pracím.
Co dělá „krásnou madonu“ krásnou
Krásné madony jsou svébytný český typ gotické plastiky, který vznikal ve druhé polovině 14. století za vlády Václava IV.
Poznáváte je podle esovitého prohnutí těla, bohatě členěné draperie a idealizované, ale smyslové tváře.
Realismus v detailu - u Plzeňské madony je učebnicovým příkladem vtlačení prstů matky do tělíčka dítěte.
Přesně dítě je na plzeňské soše mimořádné a v kontextu evropského sochařství jde o živé zobrazení.
Technicky je Plzeňská madona jedním z nejlépe dochovaných děl krásného slohu.
Jediným citelným zásahem byla úprava na přelomu dvacátých a třicátých let 20. století.
Skutečnou dominantou Plzně je gotická katedrála sv. Bartoloměje.
Pyšní se nejvyšší kostelní věží v České republice (102,26 m).
Po překonání necelých tří set schodů se vám z jejího ochozu otevře nádherný výhled na město i do celého kraje.
Stavba chrámu zasvěceného plzeňskému patronovi sv. Bartoloměji započala spolu se založením města (1295) a byla dokončena počátkem 16. století.
Z plánovaných dvou věží, severní a jižní, nebyla druhá nikdy dostavěna.
V roce 1993, kdy papež Jan Pavel II. zřídil v Plzni biskupství, se chrám sv. Bartoloměje stal katedrálou.
tags: #goticka #katedrala #svateho #bartolomeje