Ačkoli má Česká republika pověst ateistického státu, najdete zde jednu z nejhezčích sbírek katedrál, chrámů a kostelů ve střední Evropě. Vybrali jsme ikonické katedrály a chrámy Česka, prozkoumali jejich architekturu i historii. Katedrály byly buďto zakládány přímo nebo vznikly povýšením z původně farního nebo klášterního kostela na katedrálu. Především v období středověku byly stavěny jako drahé projekty. Někteří lidé dokonce bránili jejich výstavbě ze strachu z neúměrného daňového zatížení. Z církevního hlediska je v zemi tolik katedrálních chrámů, kolik je biskupství.
Čtyři klasické gotické katedrály a jejich význam
U nás najdete pouze čtyři takovéto katedrály: Chrám sv. Víta v Praze, Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně, Chrám Panny Marie v Sedlci a Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Kromě těchto staveb jsme do našeho výčtu zařadili ještě další architektonicky zajímavé svatostánky, kterými se může naše země pyšnit. V architektuře je jako katedrála označován typ vícelodního gotického kostela, zpravidla trojlodí či pětilodí s chórem kolem presbytáře. Chrám svatého Víta … je gotiky chlouba? Kdo by neznal slavnou píseň od Václava Neckáře a tuto ikonickou stavbu. Chrám svatého Víta byl prvním katedrálním chrámem v Čechách. Sídelní kostel hlavy církve se nachází uprostřed areálu Pražského hradu na třetím nádvoří.
Původně první románská rotunda byla založena v 10. století knížetem Václavem. A protože brzy nestačila pojmout všechny věřící, kteří putovali za svatými ostatky, byla přestavěna na biskupskou a arcibiskupskou baziliku. Za vlády krále Jana Lucemburského a kralevice Karla byl poté položen základní kámen k nové gotické katedrále. Stavbu vedli vynikající stavitelé Matyáš z Arassu a poté Petr Parléř. K novogotické dostavbě došlo až v letech 1873-1899. Výstavba chrámu výrazně ovlivnila vývoj gotické architektury ve střední Evropě. Objevily se tu zcela přetvořené prvky, a to v interiéru i exteriéru. Jedním z nich je skeletové točité schodiště nebo tvarově bohatý systém vnějších opěrných oblouků a pilířů. Dnes jsou zde uloženy umělecká díla nejstarších dob až po dnes.
Katedrála sv. Václava je dominantou hanácké metropole Olomouce. Najdete ji v areálu olomouckého hradu. Katedrála byla založena již na počátku 12. století jako knížecí románská basilika. Na přelomu 13. a 14. století byla přestavěna do podoby románsko-gotické katedrály. Nejvýraznější proměnou prošla stavba na konci 19. století, kdy byla přestavěna do podoby novogotické katedrální stavby s výrazným západním dvouvěžím a stometrovou věží na jihu. V interiéru katedrály najdete renesanční kaple i největší zvon na Moravě. Od roku 2018 má tento zvon nové srdce, které váží 330 kilogramů. Věž katedrály sv. Václava je nejvyšší novogotickou věží v České republice.
Chrám svaté Barbory - unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury. Z architektonického hlediska se jedná o pětilodní gotickou katedrálu. Chrám je zasvěcen panně Barboře, patronce všech, kdo mají nebezpečné povolání, zejména horníků. Právě horníci se nejvýrazněji zasloužili o rozkvět středověké Kutné Hory i stavbu katedrály. Počátky stavby chrámu sahají do druhé poloviny 14. století a jsou spojeny s věhlasnou parleřovskou hutí. Na její činnost navázala řada dalších proslulých stavitelů, mezi nimi i Benedikt Ried, jenž je autorem tzv. empory či krouženého zaklenutí hlavního prostoru chrámu. Když v kutnohorských dolech došlo v 16. století stříbro, byla stavba ukončena. Následující staletí proběhla řada rekonstrukcí a výměna inventáře. Nynější podoba chrámu pochází z přelomu 19. a 20. století, kdy proběhla jeho celková regotizace. Chrám svaté Barbory je bohatou galerií vzácných gotických fresek i kamenického umění.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory je spolu s historickým centrem Kutné Hory pod ochranou UNESCO. Na přelomu 13. a 14. století byla vystavena gotická pětilodní bazilika s katedrálním polygonálním chórem a věncem kaplí. Díky dostatku finančních prostředků byla stavba chrámu dokončena po třiceti letech. Husitské války vyvolaly vypálení chrámu; opravy se dočkaly až na počátku 18. století. V roce 1700 došlo k obnově chrámu; architektem první etapy byl Pavel Ignác Bayer z Jihlavy, pokračovatelem byl Jan Blažej Santini - Aichel, který do stavby zakomponoval českou placku a samonosné točité schodiště. Od roku 2009 je katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti. V chrámu najdete vzácné umělecké památky, například obrazy P. Brandla či J. Sedlecká.
Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech je jedním z významných barokně-gotických památek. Klášter založený roku 1115 se nachází nedaleko Stříbra; dominantou je barokně gotický kostel, který přestavěl Jan Blažej Santini - Aichel ve stylu barokní gotiky. Následovala výstavba Nového konventu podle projektu Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Pozdější zásahy do kláštera po zrušení císařem Josefem II. a po předání rodině Windischgrätz měly devastační charakter. Až v roce 1968 přešel klášter do správy Národního památkového ústavu. Na území kláštera se dnes nachází několik lokalit, které slouží jako zimoviště několika druhům netopýrů. Na Svatý Kopeček, na jehož vrcholu stojí bazilika Navštívení Panny Marie, míří ročně tisíce obdivovatelů barokní krásy i poutníků.
Druhy gotiky a jejich rozšíření v Čechách
Gotická architektura se dělí do tří fází: raná gotika, vrcholná gotika a pozdní gotika ( jagellonská). Do našich zemí pronikal gotický sloh díky řádu cisterciáků. Nejvýznamnější rozmach nastal za vlády Karla IV. a Václava IV.; Karel IV. položil základní kámen katedrály sv. Víta v roce 1344 a povolal Matyáše z Arrasu, na jehož smrti stavbu převzal Petr Parléř. V průběhu času se gotika prosazovala i v dalších městech jako Kutná Hora či Olomouc, a to díky působení mistrů a stavební činnosti, která vytvářela bohatý sochařský a malířský program.
V souvislosti s historií katedrál je třeba zmínit i hudební a liturgické doprovody. Nové varhany pro katedrálu sv. Víta vznikly mezi lety 2020-2022 ve Španělsku, v dílně Gerharda Grenzinga, a inaugurace proběhla 15. června 2026. Přední část varhan, nazvanou prospekt, ozdobilo 180 zhruba metr dlouhých křišťálů ze sklárny Ajeto v Lindavě. Instalace byla spojena s oslavou a galakoncertem, který byl televizně přenášen.
Průřez návštěvou
Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem. Její jižní věž šplhá do výšky 96,6 metru. V katedrále je pohřbeno pět světců a mnoho českých knížat, králů, arcibiskupů a dalších významných osobností. Bezplatná zóna umožňuje návštěvníkům prohlídky interiéru bez vstupenky; placené prohlídky spravuje Správa Pražského hradu. Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha je často považována za centrum českého státu a duchovní symbol země.
Kutná Hora nabízí kromě Chrámu svaté Barbory také chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci. Sedlce spolu se světoznámou Kostnicí tvoří ucelený komplex nejstarší části Kutné Hory. Tato místa ukazují, jak gotika pronikala do jednotlivých regionů a jak se promítala do rozmanitých stavebních řešení, od severofrancouzské gotiky po německé prvky.
Představování a interpretace
Co je vlastně katedrála? Z hlediska církevní terminologie se tímto pojmem označuje sídelní kostel biskupa či arcibiskupa. Slovo pochází z latinského cathedra. Označení biskupského kostela se však různí: katedrála se používá ve Francii, Španělsku a Anglii, dóm v Německu a Itálii. Nás bude více zajímat architektonická terminologie: katedrála je typ vícelodního kostela s chórovým ochozem a kaplemi, obklopujícími hlavní loď. Na území České republiky se dochovaly čtyři katedrály: svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze, svatého Bartoloměje v Kolíně, Sedlce u Kutné Hory a chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, z nichž každá odráží klíčové epochy gotiky a proměn architektury.
- Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha - Pražský hrad, gotická sídelní katedrála s bohatým kulturním a historickým významem, pestrá sochařská výzdoba a významná role v dějinách české státnosti.
- Katedrála sv. Bárory - Kutná Hora, pětilodní gotická architektura s empory a bohatou kamennou výzdobou, propojení s dolovým průmyslem regionu.
- Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele - Sedlec u Kutné Hory, kombinace severofrancouzské gotiky s německými prvky, obnovená Santiniho dílem, současná podoba z 19. století.
- Kostel sv. Bartoloměje - Kolín, trojlodní katedrální prostor s věžími a chrámovým chórem, významná stavba pro období vlády Přemysla Otakara II. a Karla IV., pozdější úpravy.
V samotném kontextu české gotiky hraje důležitou roli také klášterní architektura a její proměny v čase. Například klášter v Kladrubech a jeho bazilika Nanebevzetí Panny Marie představují významný příklad barokně-gotické syntézy a Santiniho vlivu na českou gotiku. Větší prostor pro interpretaci nacházíme v souvislostech s sociálně-historickými kontexty, jako byly husitské války, rozkvět hornických oblastí Kutné Hory a rozvíjející se městská architektura v době Karla IV. a Václava IV.
