Rekonstrukce centrální věžičky katedrály Notre-Dame, která se zřítila při požáru, bude vycházet z mezinárodního architektonického konkurzu.
Po schůzi francouzské vlády, která byla věnována výhradně pondělnímu neštěstí, to oznámil premiér Édouard Philippe.
Naznačil, že nová věž by nemusela být věrnou kopií té staré.
„Konkurz nám umožní rozhodnout, zda je potřeba věžičku rekonstruovat v identické podobě, nebo bude třeba katedrálu opatřit novou věžičkou přizpůsobenou technikám a výzvám naší doby,“ citovala Philippea televize BFM TV.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý v televizním projevu řekl, že chce, aby rekonstrukce gotické památky byla hotová do pěti let.
Podle premiéra představuje tento cíl „obrovskou výzvu“.
Premiér Philippe podle agentury AP dodal, že úřady zatím neprovedly žádný odhad celkové ceny rekonstrukce.
Takzvaný sanktusník, který se tyčil nad křížením centrální a příčné lodě, přidal na střechu v letech 1859 až 1860 architekt Eugéne Viollet-Le-Duc.
Věž dosahovala výšky třiadevadesáti metrů.
Při pondělním požáru shořela i střecha katedrály a zřítila se také část klenby.
Požár katedrály Notre-Dame v Paříži.
Na správu darů dohlédne zvláštní výbor.
Na obnovu katedrály se už za necelé dva dny od vypuknutí požáru shromáždily ve sbírkách stamiliony eur.
Premiér Philippe slíbil, že „každé euro půjde na rekonstrukci, na nic jiného“.
Na správu těchto prostředků má dohlédnout zvláštní výbor, vláda prý také do týdne předloží zákon, který rozvede „zejména záruky transparentnosti a dobré správy darů“.
Francouzský premiér také poděkoval pařížským hasičům, které označil za hrdiny.
V podvečer 15. dubna 2019 zachvátil Notre-Dame v Paříži ničivý požár, při kterém shořela téměř celá střecha a zřítila se i centrální sanktusová věž.
Právě ona, spolu s hranolovými věžemi v průčelí tvořila charakteristickou siluetu slavné gotické památky.
Necelých pět let po ničivém požáru řemeslníci dokončili dřevěnou konstrukci střechy nad hlavním oltářem.
„Natěžené dřevo jsme opracovávali v dílně a teď celou tu konstrukci vidíme přímo na katedrále Notre-Dame. Budeme na to vzpomínat. Je to působivé,“ popisuje Vincent Hamon, jeden z tesařů, kteří uplynulé měsíce strávili desítky metrů nad zemí a stavěli hustý krov katedrály.
Pracovali na základě středověkých výkresů a dodržovali staré postupy.
„Čtyři měsíce jsme sekerou otesávali dubové díly. Pracovali jsme osm až deset hodin denně. Občas i dvanáct hodin, když jsme potřebovali něco dokončit. Já mám sekeru z 15. století. Některé techniky a pracovní postupy se ve Francii skoro vytratily. Řemeslníci proto spoléhají na zkušenosti starších kolegů, kteří se je učili i v Česku.“
François Calame vzpomíná na českého tesaře Petra Růžičku, který se specializoval na rekonstrukce historických krovů.
„Od 80. let jsem ve Francii začal oživovat techniky opracovávání čerstvého dřeva pomocí sekery. Tyto postupy tady úplně zanikly. Stále se ale udržovaly v jiných zemích, jako třeba v Česku. Měl jsem to štěstí, že jsem mohl pracovat s českými mistry,“ tvrdí François.
„Doufáme, že při olympijských hrách se nad Paříží bude tyčit úzká věžička katedrály Notre-Dame. Rádi bychom taky do té doby sundali lešení ze střechy katedrály,“ upřesňuje Philippe Jost, který vede přestavbu katedrály Notre-Dame.
Jedna z nejslavnějších francouzských památek by se měla veřejnosti otevřít 8. Krátké info…
Sanktusní věž se nacházela nad křížením hlavní lodi a transeptu.
Byla vyrobena z dubového dřeva a potažena olověným pláštěm.
Hmota dřevěné konstrukce vážila asi 500 tun a olovo asi 250 tun.
Špička věže byla 96 metrů nad úrovní okolního náměstí.
Před katedrálou se nachází i tzv. nultý bod - Point zero, odkud se počítají veškeré vzdálenosti v Paříži.
Když tedy budete vidět značení x-tý kilometr, tak to je právě počítáno z tohoto místa.
Katedrála Notre-Dame de Paris se může pochlubit titulem nejnavštěvovanější památky ve Francii, počtem návštěvníků překoná dokonce i Eiffelovu věž.
bývá označována jako skutečné srdce Paříže.
Leží na ostrově Cité a ve 13. století byla založena.
Katedrála byla postavena na místě, kde ve 4. století stál galořímský chrám zasvěcený Jupiterovi a o několik století později dvě baziliky.
V polovině 12. století byl položen základní kámen, stavba samotná byla dokončena až o 182 let později v roce 1345.
Štíhlá špičatá věžička tyčící se uprostřed z chrámové lodi, tzv. sanktusník, vznikla až po rekonstrukci v 19. století.
Mnohých století vzrůstu a úpadku zanechala katedrála stopy a její původní vzhled se změnil.
Revolucionáři rozbili všech 28 vystavených soch judských králů, jelikož žili v domnění, že se jedná o krále francouzské.
Po revoluci byla katedrála v natolik zchátralém stavu, že se uvažovalo o jejím zbourání.
Zajímavostí je, že na konstrukci střechy byl spotřebován celý dubový les, přibližně 1300 stromů.
Zachránci katedrály Napoleon I. chopil se moci a zvrátil destrukci.
Sám se nakonec nechal v katedrále v roce 1804 korunovat císařem.
V tom roce vydal svůj nejslavnější román Chrám Matky Boží v Paříži, jehož děj se odehrává především v katedrále.
Hlavním architektem rekonstrukce byl Viollet-le-Duc, který v polovině 19. století zcela změnil vzhled katedrály.
Oficiálně jsou věže vysoké 69 metrů, avšak při detailním prozkoumání si lze všimnout, že novější z věží (severní věž) je větší.
Na úrovni rozetového okna je v mezipatře malá galerie obrazů a soch z dějin katedrály.
Třetí věží, která ale nepřežila požár v dubnu 2019, je tzv. sanktusník (zvonička).
Špička věže byla celých 93 metrů vysoká, ve spodní části věže bylo umístěno 12 soch apoštolů a na jejím vrcholu byl posazen kohout (korouhev), který obsahoval tři velmi cenné kousky - část trnové koruny, relikvie patronů Paříže, sv. Denise a sv. Celá.
Celá věž vážila zhruba 750 tun, neboť její dřevěný střed byl pokryt velkým množstvím olova.
Naštěstí sochy byly několik dní před požárem z věže demontovány z důvodu probíhající rekonstrukce.
Jednou ze zajímavostí katedrály a zároveň velkým lákadlem pro turisty jsou tzv. chiméry a chrliče na zdech a střeše katedrály.
