Gotika, nový stavební a umělecký sloh, se dostal do Čech ve 13. století (asi sto let po tom, co vznikl ve Francii). Znalost gotické architektury k nám přinesli mniši cisterciáci, zkušení stavitelé. Cisterciácké kláštery, například Zlatá Koruna či Vyšší Brod, svědčí dodnes o jejich mistrovství. Nejprve gotickou stavbou na našem území byl chrám sv. Vít, Porta Coeli, Chrám sv. Barbory v Kutné Hoře a Katedrála sv. Zvláštními poznámkami jsou i první gotické stavby v Praze Na Františku, které nechala zbudovat svatá Anežka. V některých částech kláštera se můžeme setkat ještě s prvky předchozího románského slohu.
Brzy se i u nás začaly objevovat světské stavby v gotickém slohu, především hrady. Nechával je stavět panovník, ale záhy i významní šlechtici. Pod hrady vznikala podhradí, jejichž obyvatelé se starali o výživu i potřeby pánů a hradní posádky. Tehdy byl postaven například Bezděz či Zvíkov, ale i desítky dalších. Chudší šlechtici si jako svá sídla stavěli tvrze, většinou ve vsích. Také ve městech vznikala celá řada gotických staveb - kostelů, radnic i měšťanských domů.
K největšímu rozmachu gotické kultury v Čechách došlo za vlády Karla IV. Král povolal do Prahy francouzského stavitele Matyáše z Arrasu, aby na Pražském hradě vystavěl monumentální katedrálu - chrám sv. Víta. Po Matyášově smrti se pokračování stavby ujal teprve třicettřináctiletý německý mistr Petr Parléř. Stavba katedrály trvala i několik století, a katedrálu Sv. Václava a další velké stavby v Karlových IV. době dotvářel Parléřův kruh. Nové Město pražské s výstavnou radnicí, četnými kostely a kláštery, věže Karlova mostu, hrad Karlštejn se skvostně vyzdobenou kaplí sv. Kříže. (od Mistra Theodorika = dvorní malíř Karla IV. viz dále).
I mimo okruh panovníka však vzniklo množství kostelů ve městech i kostelíčků v nejzapadlejších vískách, klášterních budov, hradů, prostých tvrzí, paláců i měšťanských domů. Čilá stavební činnost pokračovala i za Karla IV. syna Václava IV. Už proto, že řada velkých staveb nebyla dosud dokončena. Husitská revoluce znamenala konec stavebního ruchu. V neklidných dobách válek neměl nikdo na nové stavby prostředky ani chuť. Ustala i práce na rozestavěných dílech, a tak z mnohých nám dodnes zůstala jen torza (například chrám P. Marie Sněžné v Praze).
K novému rozkvětu stavitelství došlo až v období pozdní gotiky za vlády Jagellonců ve druhé polovině 15. století. Sochařská tvorba české gotiky zahrnuje mnoho kamenných soch, sloužících většinou jako výzdoba staveb, řezby ze dřeva i sochy lité z kovu. Znovu se tu setkáváme s Parléřovou stavební hutí, protože při stavbě katedrál i jiných významných staveb se soustřeďovali nejlepší umělci všech potřebných oborů - vedle zedníků a tesařů i sochaři, malíři, zlatníci a další. Sám Parléř vytvořil pro katedrálu řadu kamenných podobizen - samotného panovníka, jeho manželky a dalších osobností včetně své vlastní.
Zvláštní místo má v okruhu parleřovské hutě z kovu ulitá jezdecká socha sv. Častým námětem gotických soch (převážně řezaných ze dřeva) bývaly piety, zobrazující Pannu Marii s Kristem sejmutým z kříže, a madony - představující Pannu Marii s novorozeným Ježíškem. Za Václava IV. se v Čechách v sochařství a částečně i v malířství zrodil takzvaný krásný sloh. Štíhlé postavy, jemné rysy tváří, oduševnělost i nádhera rouch - to vše dalo novému stylu oprávnění k tomuto pojmenování. Gotické malířství nám zanechalo nejen mnoho nástěnných maleb, ale také deskové malby. Byly malovány temperou na dřevěných deskách. Tempery byly rychleschnoucí, neprůsvitné barvy, spojované většinou vaječným pojidlem. Daly se rozpouštět vodou. Malba na plátně a olejovými barvami dosud nebyla známa. Stejně jako u většiny sochařských děl, ani gotické mistry malíře neznáme většinou jménem. Označujeme je proto podle jejich děl. Tak se obdivujeme tvorbě Mistra třeboňského oltáře, Mistra vyšebrodského oltáře a dalších. Největším umělcem doby Karlovy byl Mistr Theodorik, pracující na Karlštejně.
Gotika = stavební a umělecký sloh, který vznikl ve Francii, do Čech se dostává zhruba ve 13. století. Největší rozmach prožila česká gotika za vlády Karla IV. - v architektuře, malířství i sochařství. Nejznámějšími památkami u nás jsou např. chrám sv. Víta, Porta Coeli, chrám sv. Barbory a katedrála sv. Víta. Významnými náměty soch a obrazů byly piety a madony. Nejznámějším sochařem v Čechách byl Petr Parléř.
| Období | Charakteristika | Příklady |
|---|---|---|
| počátek gotiky | převzetí od cisterciáků, rané kostely | Na Františku, sv. Víta (počátek), kláštery |
| vrchol gotiky za Karla IV. | monumentální stavby, Parléřova díla | Katedrála sv. Víta, Karlštejn, Nové Město s radnicí |
| pozdní gotika | krásný sloh, štíhlé figury | Mistr Theodorik, Mistr vyšebrodský oltář |
Tagy: gotika, gotické stavebnictví, Karel IV., Parléř, Čechy, Praha, chrám sv. Víta, Karlštejn, Zlatá Koruna, Vyšší Brod, Kostely a kláštery, sochařství, malířství, krásný sloh, piety, madony.
