Chrám svaté Barbory v Kutné Hoře je unikátní dílo vrcholné a pozdně gotické architektury s originální trojicí stanových střech.
Podle historických pramenů měla velkolepá stavba dosahovat dvojnásobku dnešní délky.
Gotická pětilodní katedrála byla založena jako hornický chrám, což dokládá i její zasvěcení patronce havířů svaté Barboře.
Stavba byla zahájena roku 1388 Petrem Parléřem, který stavěl i Pražskou katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha.
Kutnohorská katedrála byla stavěná po vzoru francouzských chrámů.
Velikost katedrály také odrážela tehdejší mocenské napětí mezi Prahou a Kutnou Horou.
V polovině 16. století, když se v kutnohorských dolech vytěžilo stříbro, musela být stavba provizorně ukončena.
Nakonec bylo v 19. a 20. století postaveno neogotické průčelí a tím výstavba po 500 letech skončila.
Stavba staroměstského farního kostela Matky Boží před Týnem (lidově Týnský chrám) započala v polovině 14. století v důsledku snahy staroměstských měšťanů vyrovnat se ambiciózním kostelům, které vznikaly pod patronací Karla IV. na nedávno založeném Novém Městě.
Kostel byl postaven na místě staršího raně gotického kostela v sousedství tzv. Týna, původně opevněného kupeckého dvora, kde cizí kupci přijíždějící do Prahy museli skládat své zboží a platit za něj clo.
Stavbu vedla katedrální huť Matyáše z Arrasu a následně Petra Parléře.
Po vypuknutí husitských válek v roce 1419 získali rozestavěný, ale již vysvěcený, kostel husité a po návratu arcibiskupa Jana Rokycany do Prahy v roce 1448 sloužil jako hlavní chrám utrakvistické (kališnické) církve.
Dokončen byl v letech 1457-1511, kdy byla zaklenuta hlavní chrámová loď, postaven západní štít a dokončeny obě věže.
Chrám má podobu trojlodní baziliky s dvojicí mohutných, 80 m vysokých, věží v západním průčelí.
Uprostřed bohatě zdobeného gotického štítu je umístěn zlatý barokní reliéf Madony s Jezulátkem (původně byl kalich).
Mimořádně cenné sochařské dílo představuje gotický reliéf se třemi pašijovými scénami v tympanonu severního portálu.
Hlavní loď byla původně sklenuta až 31 m vysokou gotickou křížovou klenbou, tu však po požáru v roce 1679 nahradila nižší klenba barokní.
K baroku náleží také převážná část vybavení chrámového interiéru včetně hlavního oltáře s obrazem Nanebevzetí Panny Marie, jedním z vrcholných děl malíře Karla Škréty.
Z gotické výbavy se zachovaly především gotická cínová křtitelnice z roku 1414 (nejstarší v Praze), kamenná kazatelna a bohatě zdobený baldachýn od Matěje Rejska.
Cenné jsou také sochy Kalvárie a Týnské madony od Mistra týnské Kalvárie.
Kostel sv. Naše dnešní procházka za významnými pražskými památkami bude směřovat opět na Staré Město.
Vydáme-li se severně od Dlouhé třídy, anebo západní stranou od třídy Revoluční, dovedou nás naše kroky do tak zvané Haštalské čtvrti.
Tento název však není zcela oficiální, neboť pojmenování vzniklo díky tomu, že se zde nachází farní osada kostela svatého Haštala.
Dominantou Haštalského náměstí je čtyřicet metrů vysoká hranolová věž, přiléhající právě ke gotickému kostelu, pocházející ze čtrnáctého století.
Později v letech 1689-1695 se kostelu dostalo významné barokní úpravy.
Další unikát však nalezneme až v jeho interiéru.
Byla zde totiž postavena dvoulodní síň se štíhlými pilíři a žebrovou klenbou.
Tento stavební prvek je označován za nejušlechtilejší projev pražské gotické architektury.
Po nějakou dobu spadal kostel ke špitálu Anežského kláštera, který se nacházel v nedaleké blízkosti.
O založení kostela se vedly mnohé spekulace.
Patrně byl však založen řádem německých rytířů.
Dříve, tedy v místech současného náměstí, kostel obklopoval hřbitov.
Ten zanikl až v roce 1832.
V důsledku požáru, který památku zachvátil v roce 1689, došlo k barokizaci kostela.
Barokizaci se nevyhnul ani interiér, který si z této doby zachoval nádherné vybavení, jako například oltář sv. Anny s obrazem od J. P. Molitora, dále pak sousoší Kalvárie od F. M. Brokoffa z roku 1716.
Nutno samozřejmě zmínit další velice významný prvek, čímž jsou zbytky gotických nástěnných maleb z konce 14.
Kostel sv. Turista
Průvodce Prague City Line - Praha 1 - historické centrum (velikost souboru: 6,8 MiB)Aktualizováno: 14.10.2018 - Tištěný průvodce ve formátu PDF + nově se SLEVOVými KUPÓNY vás provede historickým centrem Prahy 1.
Asi nikde jinde nenajdete takovou koncentraci historických památek a míst, kde na vás dýchá historie a romantika dávno zašlých časů.
Vstupte do světa pražských pověstí a setkejte se tváří v tvář s duchy a přízraky staré Prahy!
Sekce: Kostely a kláštery
Pražské památky | 1 komentář
Památky: Kostel sv. Nejznámější církevní stavbou v Paříži je gotická katedrála Notre-Dame.
V minulosti jí hrozilo zbourání, ale život jí zachránila svatba Napoleona I. a román Victora Huga.
Před několika lety, v roce 2019, ji zachvátil devastující požár.
Jeden z nejstarších a nejvýznamnějších středověkých hradů českých králů se pyšní zachovalou gotickou hradní kaplí.
Do současné podoby ji nechal vybudovat Vladislav Jagellonský.
Máme zde jasný důkaz, že gotika byla opravdu barevná, a ne ponurá, šedá a smutná.
Jednou z mála církevních staveb, která byla postavena za komunistického režimu, je kostel sv. Josefa v Senetářově na Blanensku.
Vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let v moderním stylu inspirovaném francouzským archmatekt Le Corbusierem.
Jak to bylo možné?
V naší republice není známějšího pomníku, než je Myslbekův svatý Václav na Václavském náměstí.
Gotický sloh vznikl ve Francii.
Název vznikl v období renesance v Itálii.
Tato tvorba byla mylně označeno jako tvorba „Gótů“.
Tímto slohem se stavělo v Evropě od 13. do 16.
U nás začíná kolem roku 1230.
Stavělo se z kamene, pískovce, cihel a používaly se barevné vitráže.
Stavby působily vznosným dojmem, byly jakoby krajkované.
Základy měly hlubší, klenební systém měl lepší statické vlastnosti.
Klenby byly vysoké, lehké, žebrované s větším rozpětím.
U katedrál se používaly vnější opěrné oblouky a opěrné pilíře.
Všechny části staveb byly konstruovány tak, aby umožňovaly co nejrychlejší odtok dešťové vody a to, co nejdále od stavby.
Okna byla velká, aby propouštěla co nejvíce světla.
Tím bylo nutné je zasklit.
Ploché sklo se ještě nevyrábělo a tak se menší kusy zasklívaly do olověných lišt.
Bývalo různě barevné a skládaly se z něho barevné obrazy.
I když byla olověná síť pružná, musela se ztužovat, tj. Stavěly se pevnosti, obytné domy, radnice, města.
Raná gotika - portál Staronové synagogy Vrcholná gotika - chrám Sv. Gotické domy mají úzká průčelí se štíty a arkýři.
Na náměstích a trzích jsou spojované podloubími.
Jedním z nejvýznamnějších pražských sakrálních staveb je gotický trojlodní kostel Panny Marie před Týnem.
Se svými dvěma vysokými věžemi v průčelí je jednou ze základních dominantd historického jádra města.
Původně románský, poté raně gotický kostel byl radikálně přestavěn v poslední třetině 14. a na počátku 15. století.
Vrchní část věží a výrazný průčelní štít mezi nimi ozdobený jehlanci a korunovaný gotickým kamenným křížem byly dokončeny až v druhé polovině 15. a počátkem 16. století.
Výška věží, z nichž jižní je viditelně širší, je 80 m.
Jsou tak po věžích svatovítských nejvyšší v Praze.
Stejně jako mnoho jiných pražských věží, ani ty týnské se nevyhnuly zásahu blesku.
Ten udeřil do severní věže 29. července 1819 v půl páté odpoledne.
Chytilo i osm věžiček okolo krovu a oheň se dostal až ke zvonu, který jím byl zničen.
Věž byla provizorně opravena v roce 1825, ve své vrchní části až o deset let později.
Vinou požáru a válečných rekvizic visí ve věžích pouze dva zvony.
V jižní, královna mezi pražskými zvony, zvon jménem Marie, mistrovské dílo kovolijce Tomáše Jaroše z roku 1553 o váze 6 450 kg.
Severní věž se dočkala zvonu, zasvěceného Pietě a sv. Anežce České v roce 1992.
Odlit byl v rodinné dílně Manoušků na Zbraslavi a váží 960 kg.
Cesta nahoru do věží vyžaduje odvahu.
Vede jižní věží po stu osmdesáti devíti schodech, v první polovině točitých kamenných, dále dřevěných.
Ještě výše je možné se dostat po žebříku.
Do severní věže se dá vstoupit přejitím kamenné pavlače mezi věžemi.
Odtud je nádherný výhled nejen do prostoru Staroměstského náměstí.
