Orientovaný kostel situovaný na návrší na kraji vsi, ve východní části hřbitova. Zdivo lodi a boční stěny presbytáře ze 14. století. Obdélná loď přechází ústupkem do užšího, třemi stranami osmiúhelníka uzavřeného presbytáře. Na jižní straně lodi je předsíň a věž, na jižní straně presbytáře vnější přístěnné schodiště a na severní straně presbytáře patrová sakristie s oratoří, k ní přiléhá přístavek schodiště a depozitu s pultovou střechou.
Hmotové uspořádání a konstrukční prvky
Kostel má hladce omítnuté fasády, věž je členěna římsami. Loď má sedlovou, presbytář a sakristie valbovou střechu. Střechy jsou kryté plechem. Kolem celé stavby, kromě věže, obíhá lunetová římsa. Západní průčelí lodi má v přízemí a v patře po dvou hrotitých oknech; ukončeno je trojúhelným štítem s dvojicí obdélných okének. Severní fasáda lodi má dole jedno segmentové a nahoře tři hrotitá okna.
Čtvercová předsíň v koutě mezi jižní stranou lodi a západní stranou věže je sklenutá půlkruhovou valenou klenbou a zastřešená plechovou pultovou střechou, vstup portálem s lomeným obloukem. V jižní stěně lodi dvě okna po stranách věže, jižní částečně skryto schodištěm, pod ním lomený portál vstupu do lodi.
Věž má čtvercový půdorys a je dvoupatrová, po obvodu profilovaný kamenný sokl. Na jižní straně věže je lomený portál profilovaný střídáním dole se přetínajících oblounů a rovných plošek. Nad portálem je kamenná deska se znaky Hanibala z Valdštejna a jeho ženy Kateřiny Berkové z Dubé a nápisem, připomínajícím zásluhy, datovanými do r. 1598. Na desku profilovaná římsa. Vysoko nad deskou je okénko v podobě klíčové střílny, stejná okénka jsou i na bocích věže. V prvním patře věže jsou čtvercová, ve druhém hrotitá zvuková okna, oboje se zkosenými ostěními. Věž je ukončena dvojitou cibulovou střechou se šestibokou lucernou.
Přístěnné schodiště na jižní straně presbytáře je podklenuté valenou půlkruhovou klenbou. V nice pod schody je hrotitý portálek se zkoseným ostěním s výžlabkem. Jižní fasáda presbytáře má ozdobné barokní okno segmentového typu. Ve všech závěrových stěnách presbytáře je po jednom hrotitém okně s klínovým vyžlabeným ostěním.
Obdélná sakristie s oratoří v patře má na východní straně dole vysoké ozdobné okno s motivy kýlových oblouků a s přetínavými pruty a nahoře hrotité okno jako v presbytáři. Severní strana sakristie má dvě okenní osy s hrotitými okny.
Materiály a historické souvislosti
Stavba vyznačuje přechod mezi středověkou gotikou a následnými renesančními prvky, přičemž dominačním prvkem zůstává gotická dispozice s lodi, presbytářem a věží. Zdivo lodi a boční stěny presbytáře pocházejí z 14. století, což svědčí o dlouhé kontinuitě sakrální architektury na tomto místě.
Portály a okna s ostěními s ornamenty ukazují na proměny stylů v průběhu času, zejména na oblastní variaci zdobených prvků na fasádě. Nápisová deska a znaky na věži připomínají historické osobnosti a jejich zásluhy z konce 16. století, což dokládá kontinuitu paměťové funkce kostela.
Detailní architektonické charakteristiky
- Loď: obdélný tvar s osmiúhelným presbytářem, sedlová střecha.
- Presbytář a sakristie: valbová střecha, chození po schodištích a oratoř v patře.
- Věž: čtvercový půdorys, dvoupatrová, špičatá okna v různých patrech, dvojitá cibulová střecha a lucerna.
- Fasády: hladce omítnuté, severní a západní průčelí s charakteristickými okny a štíty.
- Plechové krytiny střech a lunetová římsa kolem stavby.
- Historické nápisy a znaky na korunních architektonických prvcích a portálech.
Vizuální doprovod a další materiály
Pro lepší pochopení prostorového řešení a architektonických detailů navazují vizuální prvky na hlavní rysy stavby a její období.
Vysvětlení gotické architektury
Kostel zůstává cenným příkladem regionální gotiky s pozdně renesančními doteky, jejichž kombinační efekt vytváří unikátní architektonickou skladbu na návrší při hřbitově a v ostře ohraničeném prostoru okolo věže.