Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě je hlavním kostelem českých zemí, dominující stavební složkou Hradu a symbolem české státnosti.
Je to třetí chrám zasvěcený těmto světcům na stejném místě a slouží zároveň jako pokladnice národního umění, úložisti relikvií světců a klenotnice korunovačních insignií.
Počátky a raná slohová výstavba
Na počátku stál preromanický kostel rotunda, založený kolem roku 925 knížetem Václavem, který pro něj získal ostatky svatého Víta.
Poškození rotundy vedlo k výstavbě trojlodní románské baziliky sv. Víta, Vojtěcha a Panny Marie na místě starší stavby kolem roku 1060 za podpory knížete Spytihněva II. a Vratislava II.
Stavbu gotického chrámu zahájil císař Karel IV. spolu s prvním vedoucím ateliérem Matyášem z Arrasu; ten rozvíjel chrámový půdorys a založil kapli sv. Václava a Svatováclavskou kapli.
Hlavní architektura a průběh výstavby
Po Matyášově smrti vedl stavbu mistr Petr Parléř, který dokončil chórový systém s ringem kaplí, včetně kaple sv. Václava a Zlaté brány.
Chór byl dokončen roku 1385, zbytek západního trojlodí a věž zkompletovaly další generace, přičemž výstavba byla přerušována husitskými válkami a znovu zahájena až ve 2. polovině 19. století.
V 19. století zahájila Jednota pro dostavění chrámu sv. Víta rekonstrukční práce pod vedením Josefa Mockera; dokončení dostavby a slavnostní vysvěcení proběhly v roce 1929.
Současná podoba a významné prostory
Triforium s 21 bustami z parléřovské hutě zdobí po obou stranách chóru hlavní loď, kde se nachází královské mauzoleum a hrobky panovníků v podzemí i kryptě.
V kapli sv. Václava je položena unikátní Svatováclavská kaple s hvězdovou klenbou; v kapli se nachází hrob svatého Václava a bohatá výzdoba z období gotiky.
Do západní části troslilo královské oratoře a barokně upravené ochozy; kaple sv. Vojtěcha a další boční kaple doplňují interiér a poskytují prostor pro liturgii i expozice.
Korunovační klenoty, poklady a muzea
Korunovační klenoty jsou uloženy v Korunní komoře (kaple sv. Kříže a korunní komora); do ní vedou dveře z kaple sv. Václava a schodiště do krypt.
V kapli sv. Václava a v chóru se nacházejí náhrobky prvních biskupů, arcibiskupů a panovníků; v hlavní lodi je monumentalní renesanční královská oratoř.
Historické kapitoly a vlastnictví
Katedrála funguje jako státní i církevní instituce - správa Pražského hradu zajišťuje provoz a stavební údržbu, Metropolitní kapitula pak liturgický provoz a správu mobiliáře.
V 20. století proběhly významné právní spory o vlastnictví mezi státem a církví; k ukončení sporů došlo v roce 2010 dohodou, která potvrdila zvláštní režim správy a vlastnictví mobiliáře.
Kultura, umění a návštěvy
Na výzdobě západní části katedrály se podílela řada významných umělců, včetně Františka Kysely, Maxe Švabinského, Alfonsa Muchy a dalších; fresky a nástěnné malby doplňují bohatou ikonografii kaplí.
Již od středověku je chrám místem korunovací českých králů a královen, uložením královských a církevních klenotů a symbolem spojení národa s jeho duchovní tradicí.
Návštěvy a praktické informace
Pro vstup do katedrály platí pravidla areálu Pražského hradu; návštěvníci s úmyslem modlitby a rozjímání mají právo být vpuštěni bez vstupného, avšak s ohledem na provoz liturgií.
Návštěvní doba a prohlídky bývají upravovány v závislosti na bohoslužbách a činnostech v rámci královského komplexu.
Výstup na Velkou Jižní Vež Katedrály svatého Víta a Výstava Okna Svatovítské katedrály
Vedlejší poznámky a čtení
Hlavní a největší pražský chrám je považován za duchovní symbol českého státu a je spojen s korunovacemi, hrobkami panovníků a bohatou ikonografií světců a české šlechty.