Unikátní dílo Hejčl/Sýkora představuje jednu z nejvýznamnějších oceňovaných prací české katolické biblistiky konce 19. století a první poloviny 20. století. Obrací se k Písmu svatému Starého a Nového zákona podlé latinského Vulgáty, přičemž zdůrazňuje výklad dle církevně schváleného výkladu a texty podle originálních jazyků. Díl I. obsahuje Knihy Starého zákona, Díl II. se dělí na část 1 a 2, které zahrnují Přísloví až 2. knihu Machabejskou a Nový Zákon; Díl III. pak pokrývá Isajáš až Machabejské knihy a další texty v několika částech. Význam tohoto vydání je v tom, že se snaží představit český překlad Písma svatého čistě podle Vulgáty se zřetelem k řeckému textu a nabízí podrobný úvod k každé knize.
Historie vydání se odvíjí od 19. století, kdy došlo k nahrazení Durychovy-Procházkové bible novým konsistorním vydáním tištěným v letech 1849-1851 a později 1857 s redakcemi P. Fr. Srdínka a P. Dr. Klementa Borového. Předmluva popisuje práci několika kněží vlastenců, kteří se rozhodli opět připravit českou Bibli pro lid, vycházející z Procházkovy bible. Unikátností předloženého vydání je, že jde o poslední katolické vydání Písma svatého čistě podle Vulgáty; Hejčl a Sýkora už dílčími kroky směřovali k textu v originálních jazycích.
Nové vydání v roce 1857 uvádí druhé vydání s redakcí P. Fr. Srdínka a P. Dr. Klementa Borového, a rozšiřuje záběr: Díl I. (Knihy Starého zákona, Mojžíšovy až Judit), Díl II. (Přísloví až 2. Machabejská), Díl III. (Isajáš - Machabejské knihy) a doplňkové apparatusy včetně rejstříků a poznámek. Význam tohoto studijního díla spočívá v poskytnutí českého překladatelského a výkladového rámce pro moderní katolíky, který je současně citlivý k původním řeckým a hebrejským pramenům.
V rámci dalších vydání se zmiňuje Díl I. - Knihy Starého zákona, a ve studijním vydání následuje Díl II. - Ester a Sirachovcova kniha; Díl III. zahrnuje Isajáš a ostatní prorocké knihy. Texty jsou doplněny podrobnými úvody a použití moderních technických postupů v OCR, a to s cílem zachovat věrnost textu i srozumitelnost pro čtenáře. Zásadní poznámkou je, že i když novější české překlady dnes vycházejí z řeckého textu a k Vulgátě jen přihlížejí, Hejčl-Sýkora se nadále drží dlouhodobé tradice vztažené k latinskému základovi a Vulgátě.
V předmluvách a souvisejících popisech se uvádí i kritika a srovnání s pozdějšími vydáními, včetně Perikopy čili Epištoly a Evangelia, a rozebírá se autorství a úpravy v souvislosti s dopisy Papežské biblické komise z roku 1934. Důraz je kladen na to, že česká konkordance a slovník k Písmu svatému dosud chybí, a proto je i nadále hodnotné udržovat jednotný textový rámec Hejčl-Sýkora jako text vhodný pro četbu laiků i studijní účely.
Současně z literatury vyplývá, že Bible česká studijní vydání zahrnuje Díl I až Díl III a že jeho materiály se průběžně aktualizují pro potřeby vzdělávacích institucí a duchovního života. Text zdůrazňuje, že česká slovní konkordance k Písmu svatému nemá zcela jasnou historii, avšak licenční a akademické zázemí litoměřické fakulty Cyrilometodějské bohoslovecké fakulty poskytuje důležité poznámky k výkladu Písma svatého.
V závěru lze říci, že Hejčl-Sýkora představuje důležité historické a teologické pouto mezi tradiční Vulgátou a moderní českou biblistikou, přičemž zůstává klíčovým referenčním bodem pro porozumění české katolické biblické tradici a jejího vývoje do současnosti.
| Název dílu | Rozsah a obsah |
|---|---|
| Díl I | Knihy Starého zákona. Mojžíšova až Judit |
| Díl II | Část 1: Přísloví až 2. Machabejská; Část 2: Nový Zákon |
| Díl III | Isajáš - Knihy Machabejské; doplňky a rejstříky |
Pro vizuální nástin vývoje české biblistiky lze zvážit obrazovou bestárku, která ukazuje klíčové etapy vývoje české Bible.
The Entire History of the Philistines in 1200–600 BC
Video lze doplnit krátkým přehledem o původu a významu Hejčla a Sýkory v kontextu české katolické tradice.