O četných poutních procesích svědčí postupné zvětšování malé kaple, zakončené ve druhé polovině 14. století. Z tohoto kostelíku, který měl původní věž dřevěnou, se zachovaly jen některé části. Změny, které přestál, lze dnes sledovat pouze z kusých kronikářských záznamů minulých staletí. Podle dosud zachovalého vyobrazení Panny Marie Štípské z roku 1730 měl pouze jednu věžičku se zvonkem. Vedle stála dřevěná zvonice se dvěma zvony s nečitelnými nápisy. Kostelík byl podle inventáře z roku 1738 klenutý, vymalovaný a měl dva oltáře. Milostná soška Panny Marie Štípské byla původně na bočním oltáři. Později byla přenesena na hlavní oltář, který měl za svatostánkem český nápis: Tento oltář darován jest z hradu Lukova od J. M. panny slečny Johanny Marie nynější paní Skrbenské L. P. 1697, 29. září.
O kostelíku rovněž málo vypovídají cizorodé prvky odlišných stavebních etap, které dodnes může na kostelíku nalézt. Nejstarší vzhled kostelíku se celkem shoduje s nynějším stavem, až na to, že pozdějšími úpravami (už po dobudování nynějšího poutního kostela v roce 1762, kdy při tomto kostele zanikla fara), bylo zbořeno kněžiště, odstraněny podpěry u rohů zdí a klenba byla sepnuta železnými svorníky (1807). Ve starém štípském kostele se zachovaly čtyři náhrobní kameny. Dva na jižní straně při vstupu do kostela náleží rodu Nekešů, jeden patří Janu Nekešovi mladšímu z Landeku a na Lukově, druhý jeho manželce Barboře Bítovské ze Slavíkovic a na Lukově, prarodičům Lukrecie Nekešovy z Landeku, mecenášce nového štípského kostela.
Největšího úpadku zažil starý štípský kostelík v dobách josefinských, kdy byl jako zbytečný zrušen patentem císaře Josefa II. V letech 1807 až 1907 sloužil kostelík jako hraběcí hrobka rodu Seilernů. Když si pak vybudovali novou hrobku na nově založeném hřbitově, postupně zanikl význam i známost starého štípského kostela, který byl dokonce předurčen ke zboření. V roce 1997 se začalo s rozsáhlou opravou starého štípského kostelíku. Byla provedena dokumentace dvou sond místně provedených, které pak byly prohlédnuty pracovníky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. Sondy měly dokumentovat přilehlý profil terénu a stav základového zdiva. Bylo provedeno zaměření budovy a fotodokumentace.
Provizorní krytina z hliníkových šablon byla v roce 1976 vyměněna za dřevěný šindel. V této době byl pravděpodobně také vyklizen půdní prostor. Interiér jeví známky zavlhnutí a zanedbané údržby. Z knihy J. Štípy. jsme porovnávali se současností. Kromě toho nás informuje, že v červnu 2008 si ji někteří lidé nestihli prohlédnout na výstavách, a tedy zůstala veřejnosti skryta. ŽÁci 7., 8. a 9. ročníku je finančně podpořen Evropskou unií (EU), resp. Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Projekt byl zahájen 1. a 12 základních škol a 1 víceleté gymnázium ze Zlínského kraje. Projekt bude ukončen 30. Všichni pedagogičtí pracovníci absolvovali vstupní seminář a spolu se žáky své školy průběžně absolvují internetový kurz. V rámci realizace projektu bude uspořádáno 5 tzv. Projekt zapadá do předmětů: Ekologie, Environmentální výchova, Zeměpis, Dějepis, Přírodopis, Biologie, Český jazyk, Základy spol. 23. března 1614 zemřela ve Vsetíně Lukrecie Valdštejnská, rozená Nekšová z Landeku.
aby její manžel, Albrecht z Valdštejna, vybudoval ve Štípě velký kostel, přenesl do něj sošku Panny Marie Štípské a při novém kostele aby nechal postavit také klášter. Na zaplacení všech výdajů odkázala Valdštejnovi celý svůj velký majetek. Albrecht začal přání své zemřelé ženy okamžitě plnit. a kameníky a příští rok (1616) se začalo stavět. V roce 1620 musely však být stavební práce zastaveny. Morava se totiž přidala ke vzbouřeným českým stavům, které od května 1618 bojovaly proti Habsburkům. Valdštejn se odstěhoval do Jičína a lukovské panství prodal. V té době byl kostel vystavěn až po klenbu a na zdech kláštera byly položeny stropní trámy. Další práce však na 124 let ustaly. na rozšíření starého kostelíku ve Štípě. Peníze však byly použity na dostavbu nového kostela. Po osmnácti letech byla barokní stavba dokončena. 29. září 1762 byl nový chrám benedikován, 30. září 1764 byla do něj ze starého kostelíku přenesena soška Panny Marie Štípské. Konečně 7. Konfiskace zvonů za II. Dne 16. 3. kostela zvony a odvezeny do Zlína. Ve Zlíně zvony převzal Dr. místní ředitel Grejcárek, se uchovávají na památku pro budoucí generace. Z pamětihodností pana Stanislava Taibla ze Štípy.
Mezi oběma letopočty, kdy byly pořízeny obě fotografie, leží téměř 90 roků. Rozdíly jsou velmi dobře patrné. Přibylo mnoho domů v ulici Lešenské, ale také kolem chodníku (v pravé části snímku). Značná část polí pod starou školou je přeměněna v zahrady se vzrostlými stromy. Stromy lesa vlevo na horizontu jsou mnohem vyšší. Chodník, který vidíme na fotografii, spojuje Kostelec a Štípu. se děti z Kostelce do školy dostaly. Kostelce a on také věnoval pozemek na stavbu chodníku. válkou byl celý chodník vybetonován. V 60. chodník dost poničen, proto byl v l. bylo instalováno veřejné osvětlení. V 80. Dnes již chodník nevede přes prázdné pole. Na jižní straně začala v 90. sítě. zoologickou zahradou a zámkem Lešná. K historii chodníku se váže jedna zajímavost.
tags: #historicke #fotky #kostel #stipa