Nejdůležitějším předpokladem pro dobrou zpověď je výchova svědomí k osobnímu, samostatnému rozhodování. Ať naše první otázka nezní: "Co je zakázáno?", ale ptejme se především: "K jakému životnímu úkolu mě Bůh stvořil? Jak má můj život podle Boží vůle vypadat?" Při sebepoznání porovnávejme svůj život se životem a učením Ježíše Krista, v němž se Bůh zjevil: takový je a toto chce Ježíš - takový jsem a toto chci já; v této situaci by Ježíš jednal takto - já v ní jednám takto. Následující otázky v zrcadlech svědomí nemohou nahradit osobní zkoumání vlastního svědomí. Nemohou zahrnout všechno; pouze radí a připomínají všeobecné zásady.
Klíčové oblasti zpytování svědomí
1. V jednoho Boha věřiti budeš. Bůh je láska. Miloval mě dřív, než já jsem ho znal, a chce, abych i já ho měl rád.
- Nebyl jsem lhostejný ve víře? Nezapíral jsem svou víru? Nepodléhal jsem pochybnostem? Staral jsem se o přiměřené vzdělání ve věcech víry? Nevěřil jsem pověrám? Nepodléhal jsem zoufalství? Nezanedbával jsem denní modlitbu?
2. Nemluvil jsem lehkovážně nebo posměšně o Bohu a věcech víry? Neurážel jsem Boha v hněvu nebo v zoufalství? Nevyslovoval jsem zbytečně jméno Boží a jména svatých? Neklel jsem?
- 3. V Kristu se stal Bůh člověkem, aby se v něm člověk mohl spojit s Bohem. Čím důvěrnější je tedy náš vztah ke Kristu, tím blíž jsme Bohu. Nevynechal jsem svou vinou nedělní a sváteční bohoslužby? Nepřicházel jsem do kostela pozdě? Účastnil jsem se bohoslužeb vždy pozorně? Nevyhýbal jsem se z lhostejnosti přijímání eucharistického Krista? Neporušil jsem nedělní klid a zotavení zbytečnou těžkou prací?
4. "Cokoli jste udělali pro jednoho z těchto mých nejposlednějších bratří, pro mne jste udělali" (Mt 25,40). Zvláštní místo mezi bližními zaujímají manželé, děti, rodiče, sourozenci a spolupracovníci. Povinnosti k rodičům a spolupracovníkům zahrnují laskavost, pomoc, vedení ke křesťanskému životu a úctu k autoritám.
- Nebyl jsem k rodičům nelaskavý, drzý, nevděčný? Poskytoval jsem jim ochotně svou pomoc? Věnoval jsem denně potřebný čas svým dětem? Nezanedbával jsem jejich výchovu ke skromnosti, kázni a sebeovládání? Byl jsem při ukládání trestů umírněný a spravedlivý? Seznamoval jsem je se zásadami víry?
- Respektoval jsem autoritu představených? Pamatoval jsem, že při vší úctě je třeba více poslouchat Boha než lidi?
Etické zásady a praktické otázky zpytování
5. Proti životu hřeší nejen vrah, ale každý, kdo se hněvá, hádá, ubližuje. Sebevláda je plodem duševního tréninku, je nutná k vnitřní a vnější svobodě člověka. Zhodnoťte, zda jste:
- Nevydával svůj život lehkomyslně do nebezpečí? Nepoškozoval jsem svoje zdraví alkoholem, drogami, přepínáním sil? Zachoval jsem postní předpisy? Nevydal jsem do nebezpečí život a zdraví bližních? Neřídil jsem dopravní prostředek pod vlivem alkoholu? Netrápil jsem okolí náladovostí nebo mstivostí?
- Nebyl jsem v hádkách, sporech, rvačkách? Neubližoval jsem nadávkami, vyhrožováním? Nezavdíval jsem křivdu? Uměl jsem odpuštit?
- Respektoval jsem důstojnost partnera v manželství? Nezaváděl jsem žárlivost?
6. Celé lidské tělo je krásné Boží dílo, je dobré. Pudový život však musí být ovládán duchem. Vztah manželů je základ pro sdílení života a lásky; jsem schopen myslet, mluvit a jednání o tělesném s láskou a respektem?
- Mezi manželi: pečoval jsem o to, aby intimní život byl společně prožitou radostí a prohloubením lásky? Nebyl jsem sobecký?
7. Bůh řekl lidem: "Podmaňte si zemi" (Gen 1:28). Neokrádl jsem nic? Vrátil jsem nebo nahradil nepoctivě získaný majetek? Plním závazky vůči druhým? Nebyl jsem lakomý?
Rovnováha mezi pravdou, čestností a odpovědností
8. Bůh je pravda. Bez upřímnosti a čestnosti není nikdo řádným křesťanem, není možné ani normální soužití lidí. Nelhal jsem? Nepodváděl jsem? Nesnažil jsem se někoho oklamat svou přetvářkou? Byla má modlitba opravdovým rozhovorem s Bohem, anebo jen prázdným zvykem?
A tak chci povzbudit všechny, aby na růstu k ideálu čistého srdce opravdu systematicky pracovali. Mohu nabídnout jednu pomůcku, která je už staletími osvědčená a účinná: zpytování svědomí každý večer. Je celá řada způsobů, jak konat večerní zpytování svědomí. Kratičce vzpomenu na všechny pěkné okamžiky, díky kterým stálo za to žít - které byly Božím darem. Při tomto bodu zpytování je dobré vzpomenout i na problematické chvíle, které se mi podařilo díky Boží pomoci ustát. Vzpomenu na chvíle, kdy jsem udělal něco z lásky pro druhé a pro Pána. Vzpomenu na okamžiky, kdy jsem svolil ke hříchu anebo nevyužil šanci vykonat dobro, které jsem vykonat mohl a měl. Vzbudím lítost - pokud možno dokonalou a nadpřirozenou lítost (tedy z lásky k Pánu Bohu).
V každodenním životě jde o to, aby zpytování svědomí vedlo k větší vnímavosti k Boží blízkosti a k chápání šancí, které Bůh dává. Pravidelné zpytování vede k větší vděčnosti a otevřenosti vůči Boží milosti. Občas je vhodné vzít větší časový prostor a probrat si několik dní - třeba před svatostánkem. Zaručuji, že pravidelné zpytování pomáhá měnit život k lepšímu a blížit k ideálu čistého srdce.
Historie a praktické vzory zpytování
Slavná je i odpověď Church of the Newman na otázku, co je třeba dělat, abychom dosáhli věčného života. Z rámce textů a citací lze vyčitovat inspiraci pro dnešní praxi večerního zpytování svědomí a pro osobní růst ve víře.
Velmi užitečnou metodou je 5 kroků sv. Ignáce: krok první - vděčnost; druhý - prosba; třetí - zpytování svědomí; čtvrtý - odpuštění; pátý - nastavení cílů pro následující den. Zkusme si každý večer najít chvíli pro zpytování svědomí. Pro každého křesťana je potřeba uvědomění si vlastní hříšnosti.
Podněty pro zpytování svědomí se týkají nejen jednotlivých přikázání, ale i širšího rámce života víry, modlitby, účasti na liturgii, postojů k bližním, spravedlnosti a službě ve farnosti. Zpytování svědomí tedy může být jak každodenní modlitbou, tak hlubší revizí životní cesty, která vede k pokání a lepším činům.
Pět tipů pro dobrou zpověď
1) Co vše jsem schopen investovat? 2) Se vším, co znamená, má, dokáže,... 3) podpora velkorysosti a víry v partnera. 4) Zamyslet se nad intimními setkáními a jejich významem v manželství. 5) Odpouštění a smíření ve světle Božího slova. 6) Životní směr a naděje na věčný život. 7) Věnování prostředků a darů pro dobro společnosti. 8) Zodpovědnost za majetek a spravování zdrojů. 9) Etické závazky vůči bližním a spravedlnost v rodině. 10) Odpuštění a budování porozumění ve vztazích. 11) Zkušenost se zvládáním hříchu a snaha o nápravu. 12) Závazek k duchovnímu životu, modlitbě a službě Bohu.
Podrobné otázky lze vyjádřit i v tabulkové podobě pro přehlednost a srozumitelnost; v ní lze citovat konkrétní body z textu a přizpůsobit je konkrétním okolnostem čtenáře.