V roce 2025 oslavil DOX sedmnáct let své existence. Nabídl opět multižánrový program propojující výtvarné umění, performance, hudbu, literaturu i vzdělávání a zaznamenal nejvyšší návštěvnost od covidové pandemie - téměř 122 000 lidí.
Klíčovým projektem roku se stala výstava David Lynch: Up in Flames, která přilákala mimořádnou pozornost veřejnosti i médií. Během roku DOX uvedl 9 výstavních projektů, na čtyři desítky koncertů a divadelních performancí, letní filmové projekce a také 817 vzdělávacích programů pro veřejnost, školy i rodiny.
Podstatnou součástí programu byly také tři velké festivaly: literární festival FALL s účastí předních osobností z Česka i zahraničí, ART VR - nejrozsáhlejší přehlídku filmů ve virtuální realitě ve střední a východní Evropě, a FUK - největší český festival kreativního učení.
Dokumentární film DOX - Za uměním (53 minut) zachycuje cestu Centra současného umění DOX od jeho vzniku v roce 2008 až po současnost a sleduje, jak se tato instituce stala důležitým hlasem a bodem na mapě současné české kultury. Film režiséra Jana Látala otevírá příběh zakladatelů, nabízí pohled na vznik architektury DOXu a na příkladu několika výstavních projektů ukazuje filosofii instituce, její zaměření a hodnotovou orientaci.
Rok 2026 zahajuje DOX ve spolupráci s KVIFF Classics a kiny Ponrepo a Aero desetidenním programem David Lynch Week, který je věnovaný jednomu z nejvýraznějších umělců současnosti u příležitosti jeho nedožitých 80. narozenin. Od 16. do 25. 16.-18. 1. 17. 1. 20. 1. 1. 21. 1. | DOX | Výstavou David Lynch: Up in Flames s Otto M. 22. 1. 24. a 25. 1. do 8. 2. 3. - 23. 8.
Jako hlavní výstavní projekt letošního roku připravuje DOX od března do konce srpna výstavu HIT BY NEWS, která se zaměřuje na vztah umění a masmédií a způsob, kterým především tradiční tištěná média ovlivnila společnost v období posledních 100 let. Projekt představí díla několika set umělců, kteří ve své tvorbě pracovali či stále pracují s tištěnými médii.
Mezi vystavujícími umělci jsou například Georges Braque, Fernand Léger, Vladimir Majakovskij, Kazimir Malevič, Jean Arp, Joseph Beuys, Robert Capa, Man Ray, Henri Cartier-Bresson, Christo, Le Corbusier, Willem de Kooning, Alberto Giacometti, Robert Rauschenberg, Alexandr Rodčenko, Edward Ruscha, Gilbert & George, Andreas Gursky, David Hockney, Dennis Hopper, William Kentridge, Martin Kippenberger, Jannis Kounellis, Matthew Barney a další. O kurátorský výběr řady unikátních děl ze švýcarské sbírky manželů Nobelových, kteří se od 80. let soustavně věnují sběratelství „press artu“ a jejich umělecká sbírka nyní obsahuje přes 2 000 uměleckých děl zaměřených na tento dialog, se postará významný nezávislý kurátor Christoph Doswald. Vernisáž výstavy se uskuteční 5. 3. - 7.6.
V březnu bude zahájena i výstava s názvem GA-I-SU-RA, která je poctou dílu českého japanologa, překladatele, novináře, kaligrafa, fotografa a pedagoga Petra Geislera (1949-2009), který se zcela osobitým a svébytným způsobem zapsal do rozvoje vztahů mezi Českou republikou (bývalým Československem) a Japonskem. Výstava věnovaná Geislerově celoživotní tvorbě jej představí dosud v nejucelenější podobě - od jeho expresivních kaligrafií, které psal spontánně během volných chvil mezi prací, přes fotografické více-expozice z Japonska 80. let až po monumentální zápis buddhistické útry srdce, který kdysi zdobil stěnu pasáže v paláci Metro na Národní třídě v Praze.
4. - 16. 8. V dubnu zahájíme výstavu děl významného malíře Jiřího Petrboka (1962), které spojuje téma autoportrétu. Autoportréty Jiřího Petrboka se vyznačují výraznou expresivitou a narativní ambivalencí, v níž se autor často stylizuje do podoby groteskních, někdy až zneklidňujících postav. Jeho autoportréty pravidelně oscilují mezi osobním a obecně symbolickým, čímž odhalují nejen autorovu subjektivní identitu, ale i širší témata zranitelnosti, strachu či ironie. Kurátorem výstavy je Otto M.
6. - 8. 11. V červnu se samostatnou výstavou představí oceňovaná česká umělkyně mladší generace Radka Bodzewicz (1991). Pro prostor věže připravuje ve spolupráci s kurátorkou Michaelou Šilpochovou nový projekt zaměřený na spojení malířské tvorby s literárním tématem. Literární inspirace jsou pro tvorbu Radky Bodzewicz charakteristické (např. cykly Ztracený ráj či Božská komedie).
Z podzimního programu se návštěvníci mohou těšit například na výstavu Pod kůží andělů, která poprvé v Česku představí tvorbu legendárního anglického hudebníka a básníka Davida Tibeta. Tibet (1960), vůdčí osobnost projektu Current 93, patří k nejvlivnějším tvůrcům na pomezí hudby, literatury a výtvarného umění posledních dekád. Od 80. let rozvíjí osobitou mysticko-apokalyptickou poetiku, v níž se mísí křesťanská ikonografie, gnostické motivy a osobní vize. Jeho výtvarná tvorba - kresby, malby i rukopisné iluminace - nese charakteristický, dětsky naivní, ale zároveň znepokojivý rukopis, často inspirovaný jeho texty a snovými obrazy. Tibet je rovněž básník a překladatel, autor básnických sbírek i memoárů, a prostřednictvím vlastního vydavatelství Durtro zásadně přispěl k dokumentaci a šíření experimentální hudby a literatury, čímž ovlivnil celou subkulturu. Je známý svou rozsáhlou spoluprací s umělci z různých hudebních (např. Nick Cave, Rose McDowall nebo Marc Almond) i literárních světů (např. Thomas Ligotti). Bude se jednat o jeho zatím nejrozsáhlejší výstavu. Kurátorem výstavy je Otto M.
1. 10. 2026 - 11. 4. Na říjen připravujeme výstavní projekt ARGUS A MEDUSA, který si klade otázku, proč a jak jeden z nejslavnějších obrazů moderních dějin umění - Vor Medúzy francouzského malíře Théodora Géricaulta (1819), který byl inspirován skutečnou katastrofickou událostí a ve své době způsobil naprostou senzaci - nepřestává fascinovat umělce napříč kontinenty, staletími i uměleckými žánry a inspiruje i některé současné spisovatele. I to je důvod, proč bude výstava volně provázána s podzimním literárním festivalem FALL. Kurátorkou výstavy je Michaela Šilpochová ve spolupráci s Leošem Válkou a Otto M.
Vlajkovou lodí literárního programu v DOXu je festival FALL (zkratka pro Festival of Art, Literature and Learning) pod dramaturgickým a kurátorským vedením jeho zakladatelky, umělecké ředitelky DOXu Michaely Šilpochové. Širším dlouhodobým rámcem festivalu je téma empatie v digitální době, protože právě literatura je jedním z nástrojů rozvíjení empatie. I proto má festival kromě čtyřdenní části pro veřejnost - letos v termínu 1.-4. 10. - také pětidenní vzdělávací část pro školy a odbornou veřejnost (29. 9. - 5. Domovem festivalu, který v roce 2025 představil přes 40 hostů a přilákal přes 2 500 návštěvníků, je vzducholoď Gulliver, na jejíž palubě se letos představí řada mezinárodních i českých osobností. Motto letošního ročníku zní NADĚJE JE STAV MYSLI (citace Václava Havla a připomínka jeho nedožitých 90.
Vzdělávání je od vzniku Centra DOX nedílnou součástí jeho programu. S ohledem na společenský vývoj stále narůstá potřeba rozvíjet kritické myšlení, empatii, kreativitu a v osobní rovině také učit schopnost porozumět současnému umění a skrze něj sobě samým. I v tomto roce připravujeme nové workshopy k připravovaným výstavám. Obzvláště očekávaná je v souvislosti nejen s mediální výchovou výstava HIT BY NEWS a např. V rámci dlouhodobého projektu ÚHEL POHLEDU bude v květnu 2026 uvedena jeho čtvrtá část s tématem Odolnost, připravená kurátory Karolínou Voleskou, Terezou Dvořákovou a Jiřím Raitermanem. Odolnost je opět problémem/pojmem, který vyplynul z poptávky studentů.
I v roce 2026 budeme součástí Festivalu umění a kreativity ve vzdělávání FUK (2.-15. listopadu 2026), který je určen pedagogům, rodičům, dětem, ale i kulturním profesionálům a odborné veřejnosti. Těšíme se také na semifinálová kola mezinárodní umělecké platformy Máš umělecké střevo?. Během celého roku se DOX zapojí do řady dalších vzdělávacích konferencí, workshopů a programů pro pedagogy. Program živého umění v Centru současného umění DOX pod vedením Viliama Dočolomanského je již nedílnou součástí celkové dramaturgie instituce. Základní dramaturgickou linií programu živého umění v Centru DOX je dlouhodobá podpora původní autorské tvorby etablovaných současných umělců, jejichž práce se vyznačuje výrazným scénickým rukopisem, často na hranicích žánrů, důrazem na tělesnost, hudebnost a výraznou výpovědní naléhavost. Program pro rok 2026 akcentuje témata proměny mezilidských vztahů, identity, samoty a digitální existence v době technologií a umělé inteligence.
Alžběta Tichá, výrazná osobnost současného pohybového a cirkusového umění, dlouhodobě propojuje závěsnou akrobacií, tanec, fyzické divadlo a technologie. Její sólová inscenace Frekvence je intimní fyzickou výpovědí o vztahu těla, mysli a technologií. Srdeční tep performerky, snímaný v reálném čase, se stává součástí zvukové a světelné kompozice a rovnocenným scénickým partnerem. Slovenský performer a tvůrce Andrej Štepita, dlouhodobě spjatý se souborem Farma v jeskyni a iniciátor festivalu Tanečno, rozvíjí komorní projekt reflektující napětí mezi fyzickou přítomností a digitální existencí. Site and Self tematizuje digitální samotu, zprostředkované vztahy a otázku, jakým způsobem se lidské tělo a jeho paměť vztahují k virtuálním světům, algoritmům a digitálním „společníkům“.
Viktor Černický se pohybuje na pomezí tance, fyzického divadla, cirkusu a výtvarného umění. Mezinárodně úspěšná inscenace PLI patří k jeho nejvýraznjším projektům. Minimalistická fyzická studie rovnováhy, vytrvalosti a práce s prostorem byla uvedena na řadě prestižních zahraničních scén včetně Théâtre de la Ville v Paříži. Mezinárodní soubor Farma v jeskyni je jedním z klíčových pilířů programu živého umění DOXu. V roce 2026 uvede soubor trojici výrazných inscenací, které propojují fyzické divadlo, živou hudbu a silnou společenskou výpověď. Imerzivní projekt All Is Good in Heaven (leden 2026), vzniklý v dialogu s výstavou David Lynch: Up in Flames, promění galerii po zavírací době v živý performativní prostor, v němž si diváci sami utvářejí průběh zážitku. Pohybová satira Český hrdina (leden 2026) s nadhledem i naléhavostí reflektuje manipulaci, dezinformace a polarizaci společnosti prostřednictvím precizní fyzické partitury a minimalistické scénografie.
30. 6. - 25. 8. Funguje v Americe presumpce neviny? O tom se na vlastní kůži přesvědčí Michael Gallagher, hlavní postava filmu Bez zlého úmyslu, když v novinách objeví smyšlený článek, který ho obviňuje ze zločinu. 25. 8. Nebyli jste s námi offline? Román Apeirogon Columa McCanna je kniha o síle příběhu. Chimamanda Ngozi Adichie je jedním z nejdominantnějších hlasů mezi současnými africkými autorkami. Diskusní večer ve vzducholodi Gulliver, na němž se představili autoři současné běloruské beletrie a poezie Dmitrij Strocev, Eva Vežnavec, Andrej Chadanovič a Illja Sin. O práci, životě a nových projektech s francouzským režisérem a hudebníkem Franckem Vigrouxem promluvil Viliam Dočolomanský. S inspirativním umělcem se potkejte nejdřív doma a 8. a 9.
Z kolika teček se dá stvořit údolí poznání, hvězdná obloha nad nekonečnou pouští, labyrint uliček starého města nebo opuštěný ostrov? Polský spisovatel, jehož knihy jsou nejen v Česku bestsellery. Mariusz Szczygieł představí v online rozhovoru s Josefem Pazderkou svou poslední knihu literárních reportáží a fejetonů Není. Pro Evu Jiřičnou je typická architektonická všestrannost. Irský spisovatel a nositel Man Bookerovy ceny John Banville se vrací do Prahy, do které se opakovaně vydává i ve svých knihách. Podle nejrůznějších ukazatelů se nám žije nejlépe v historii. Celosvětově jsou lidé zdravější a dožívají se vyššího věku. Evropa je po divokém 20. století jedním z pilířů svobody a demokracie. Přesto jsme frustrovaní a máme pocit, že svět kolem nás se rozpadá. Stavíme kolem sebe zdi, toužíme po silných lídrech a společnost se rozděluje. Znamená to, že lépe už bylo? Potřebujeme najít spasitele? To bude téma další Veřejné debaty Plusu. Debatu budeme vysílat živě 29. ledna od 18:30 z Centra současného umění DOX v rámci probíhající výstavy „Vítejte v těžkých časech“. Hosté i publikum se tak de facto stanou její součástí. Hosty debaty budou diplomatka Magda Vášáryová, generál Petr Pavel, herečka Martha Issová, psychiatr Cyril Höschl a publicistka Saša Uhlová. Podle Petra Pavla bychom měli věřit, že žijeme v dostatečně dobrých časech. Myslíte si, že nás zdi chrání, nebo rozdělují? Proč volíme silné lídry? A potřebujeme vůbec společnost spojovat? Nenechte si ujít tuto příležitost a zúčastněte se i vy vysílání z výstavy. Veřejná debata Plusu na téma Lépe už bylo?!
