Čeští archeologové se v Izraeli podíleli na odkrytí zbytků starověkého chrámu, o kterém neexistují písemné zmínky. Je podobný takzvanému Šalomounovu chrámu, o kterém se píše v Bibli a který měl ležet zhruba sedm kilometrů od lokality Tel Moca, kde vědci objevili základy historické stavby. Jedná se o jedinou budovu svého druhu v oblasti Jižního Kanaánu z doby železné, tedy období desátého až šestého století před naším letopočtem. Lokalita Tel Moca leží nedaleko Jeruzaléma a výzkum se zde koná od roku 2019 v projektu, jehož se účastní badatelé z Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Univerzity v Tel Avivu a Univerzity v Osnabrücku. Nyní se jim podařilo odkrýt ojedinělou strukturu.
„Je to chrám, který odpovídá takzvanému prvnímu, nebo také Šalamounovu chrámu, který je znám pouze z biblických textů. A je to první chrám a jediný chrám, který byl odkryt v oblasti jižního Kanaánu,“ popisují zástupci pražské univerzity. Podle vědců je objev důkazem, že biblické příběhy mohou mít věcný základ, ale lišit se svým popisem. Základy totiž archeologové odkryli asi sedm kilometrů od dnešního centra Jeruzaléma, kde měl stát podle Bible v 9. a 8. století před naším letopočtem Šalamounův chrám.
Svatyně v lokalitě Tel Moca ale podle archeologů prokazatelně fungovala jako náboženské centrum ve stejné době, a je proto nepravděpodobné, že by sedm kilometrů daleko paralelně existoval svatostánek popisovaný v Bibli. O chrámu v Tel Moce se ale Bible nezmiňuje. Nad místem objevu vede nyní most dálnice, která spojuje pobřeží Izraele s Jeruzalémem. Kromě základů chrámu jsou tam zbytky nádvoří a odpadních jam, popela u oltáře či obětního stolu. V blízkosti stavby se nacházela starověká sila. Vědci zatím nemají jasno, jak souvisela s funkcí svatostánku. Některé stavební prvky podle nich naznačují, že v místech možná byla dříve ještě starší svatyně.
Výzkum pokračuje a jeho dosavadní poznatky
Dál budou archeologové zkoumat také funkci řady nalezených sošek z konce 10. či začátku 9. století před naším letopočtem. Jde podle nich o nejstarší nalezené sošky tohoto typu v Judsku, za nejvýznamnější z nich považují zobrazení koníka. Na některých stavebních kamenech zůstala také zobrazení starších božstev. „Ukazuje nám to, že pohled, který jsme dosud měli na judský kult, se bude postupně měnit. Doposud jsme pracovali s teorií, že tento chrám byl zasvěcen Hospodinu, ale můžeme říct, že není vyloučeno, že na počátku té doby železné byla ve svatyni uctívána i starší božstva,“ řekl člen expedice David Rafael Moulis.
Dalšího zkoumání se budou účastnit vedle archeologů také odborníci na starověké texty a ikonografii. V blízkosti Tel Moca byly objeveny i zvláštně tvarované kameny a artefakty, které vyvolávají širokou diskuzi o tom, zda šlo o jahvistický chrám. „Podle ní se jedná o nohy sochy boha Baala, který mohl být v chrámu uctíván,“ uvedla profesorka Tallay Ornan z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Debata o ikonografii trvá - zda jde o jasné jahvistické kulturní prvky, nebo zda popis odpovídá složitější historické realitě.
Historický kontext a polemiky kolem data vzniku chrámu
Podle vetší části badatelů by se chrám mohl vztahovat ke konci 10. století př. n. l., což je období, kdy podle biblických popisů vzniklo Judské království. Někteří však soudí, že Judské království vzniklo až ve druhé polovině 9. století př. n. l., a že chrám z Moce by mohl být spíše součástí širšího, paralelního náboženského centra. „Nemáme dost nálezů k tomu, abychom mohli jednoznačně říct, komu byl chrám určen v jeho počátečních letech,“ uvádí se v debatě.
V Jeruzalémě se podle biblických textů stavěl ve 10. století př. n. l. Šalomounův chrám, ačkoli v Moca se nacházejí důkazy o svatyni obdobné dispozice. Zatímco Jeruzalém bylo politickým a duchovním centrem, Tel Moca mohla sloužit i jako administrativní hospodářské centrum. Otázka, zda byly chrámové komplexy ve městech Judského království jen dočasné či trvalé, zůstává předmětem diskusí.
Geografie a výhled do budoucna
Jde o lokalitu zhruba šest kilometrů severozápadně od centra Jeruzaléma, kde při stavbě dálnice mezi Jeruzalémem a Tel Avivem archeologové v roce 2012 odhalili pozůstatky chrámu a dalšího osídlení z doby pravděpodobně okolo 10. století př. n. l. Oblast Tel Moca je tedy nadále klíčová pro pochopení náboženského a hospodářského života Judského království. Výzkum pokračuje a je plánováno odkrytí dalších částí lokality až do roku 2023.
„Jedná se o skutečně senzační nález, neboť v Izraeli se dosud nenašla žádná svatyně, která by svými rozměry a dispozicí natolik odpovídala popisu tzv. Prvního chrámu,“ říkají badatelé. Bible navíc uvádí, že takový chrám měl existovat jen jeden, a to v Jeruzalémě na Chrámové hoře. Terénní výzkum probíhá a bude pokračovat, odkrývat se budou další části lokality.
Spolupráce a interdisciplinarita
Ve výzkumu Tel Moca se setkává více profesí: archeologové, teologové i odborníci na starověké texty a ikonografii spolu tvoří tým. Podle vedoucího expedice z Univerzity v Tel Avivu Odeda Lipšicse se na výzkumu podílí více teologů než samotných archeologů a účastníci zdůrazňují, že terénní výzkum je pro porozumění biblickým textům nezbytný. Dodávají, že práce na místě propojuje svět hmotné kultury a starověkých textů a že spolupráce různých oborů přináší vzdělání oběma stranám.
„Když se ptáte pěti mých kolegů, dostanete pět různých odpovědí,“ směje se jeden z komentářů, které ilustrují širokou odbornou diskusi o interpretaci nálezů. I z hlediska současného sebepojetí novodobého státu Izrael je to citlivé téma, zvláště vzhledem ke statusu Chrámové hory. Archeologické lokality nejsou prozkoumány do detailu a některé nálezy mohou být politicky ožehavé. Přesto je cílem výzkumu prezentovat výsledky opatrně a bez zbytečného senzacionalismu.
Vedoucí českého týmu Filip Čapek z Evangelické fakulty UK zdůrazňuje: „Tady je rozdíl deseti až patnácti stupňů a je to tady zcela komfortní. Most nad námi stál několik miliard, takže je to asi nejdražší zastiňovací síť v celém Izraeli.“ Odborníci na tyto vykopávky často využívají i dobrovolníky a amatéry, kteří pomáhají s dokumentací a tříděním nalezeného materiálu.
Historická paralela a současná symbolika
Na Západní zdi Jeruzaléma, která je jedním z nejposvátnějších míst pro židy, se stala i symbolická a turistická atrakce - a zároveň místo politického kontestu. Zdi a památné lokality jsou spojeny s otázkami národní identity a náboženské kontinuity, což se projevuje i v debatách o tom, zda Tel Moca skutečně představuje důkazy o existenci chrámu popisovaného v Bibli.
V rámci článků a diskusí se objevují názory, že chrám v Moce může posilovat narativ o existenci jediného Chrámu na Chrámové hoře, ale zároveň mohou existovat další svatyně, které souvisí s širší judskou religiozitou. Vědecká komunita nadále zvažuje různé modely vzniku a fungování chrámového komplexu, včetně možnosti, že šlo o Jahvistický chrám nebo o komplex, který zahrnoval i původně starší kultové prvky.
„Nabízí se, že šlo o jahvistický chrám, tedy určený Hospodinu,“ poznamenávají badatelé, avšak realitu datování a historického kontextu nelze jednoznačně potvrdit. Podobně jako v Jeruzalémě i v Moce lze vytvářet scénáře, ve kterých starší a mladší božstva či kultovní praktiky koexistovaly či se postupně měnily.
Obraz nové archeologie v kontextu Starého zákona
Výzkum Tel Moca nabízí rozšíření tradičních interpretací o tom, jak vypadaly a fungovaly svatyně v Judském království. Z nálezů v Jeruzalémě i mimo něj víme, že ještě v 9. století př. n. l. existovaly rozmanité kultické artefakty, které mohou svědčit o více božstevných či ikonografických reprezentacích.
Domníváme se, že Chrám v Moce by mohl být součástí souběžného systému bohoslužeb, kde Jeruzalém sloužil jako politické a náboženské centrum a Moce jako hospodářské či administrativní centrum. Tato hypotéza vyžaduje další důkazy, ale odkrývá dynamiku regionálního náboženského života v době železné.
V závěru dosavadního výzkumu stojí za to sledovat sdílenou práci teologů a archeologů, protože propojení textů a kamenné kultury umožňuje novou interpretaci biblických popisů a historických souvislostí. Otevřená otázka zůstává, zda byl chrám ve Moces skutečně Jahvistický chrám či zda šlo o širší kultovní komplex, který se během staletí vyvíjel.
Směřování výzkumu a praktické poznámky
Budoucí práce bude zahrnovat podrobnější zkoumání identifikace ikonografických prvků, datování stavebních fází a porovnání s dalšími regionálními náboženskými místy. Důraz bude kladen na transparentní komunikaci výsledků a pečlivé uvádění kontextu, aby byly výsledky přínosné pro širší porozumění starověkému Judsku a biblickým textům.
Stavba a rozměry chrámu, které nyní vyplývají z objevu, ukazují, že chrám měl délku 24 metrů a šířku 13 metrů. Chrám postavili ve svahu, takže jeho část odplavila voda do údolí. V místě navíc až do 20. století se dochovala řada stavebních prvků a keramika z doby železné, která doplňuje obraz každodenního života v okolí chrámu.
Celkově je odkrytý komplex v Tel Moce místem, kde se střetává náboženská a hospodářská činnost: na nádvoří probíhaly oběti a v jeho bezprostřední blízkosti stály zřejmě administrativní budovy. Dávají dohromady obraz lokality, která má zásadní význam pro chápání širšího kontextu Judského království a kulturního vývoje v Jižním Kanaánu.
tags: #holkaust #chram #v #jeruzaleme