Horní město Hora Svaté Kateřiny leží v Krušných horách na státní hranici mezi ČR a SRN v okrese Most. Osada v místě byla již kolem roku 1350. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1480. V letech 1528, 1555, 1606, 1654, 1720, 1757 a 1758 je zmiňována jako městečko. Od roku 1528 byla Hora Svaté Kateřiny svobodným horním městem. Hlavním rudním dolem byl důl Mikuláš na stejnojmenné žíle. Zrudnění této žíly představovalo jemnozrnnou směs sulfidů. Mezi minerály zde převažoval sfalerit, dále se zde vyskytoval chalkopyrit a arsenopyrit a v menším množství také pyrit, galenit a tetraedrit. Díky průzkumu štoly Mikuláš v letech 1998-2004 byly nalezeny vzorky rudy, z jaké bylo v 16. až 18. století.
Dlouhodobě byl Hora Svaté Kateřiny součástí Žateckého kraje od roku 1654. V roce 1850 byla okresním městem. V roce 1868 byla součásti politického okresu Most. V letech 1938-1945 byla jako součást Sudet připojena k Německé říši.
Na městském vrchu se nachází původní úmysl zakladatelů o pravoúhlou dispozici ulic, který se kvůli složitému terénu nepodařilo dodržet. Také kostel byl vystavěn na vrchu mimo náměstí na místě prvního hřbitova. Nejstarší kostel pravděpodobně vznikl někdy okolo poloviny 16. století, čemuž nasvědčují kostelní účty z let 1566-1590 obsahující doklady o rozšíření starého hřbitova. Nový, evangelický, byl potom vystavěn v letech 1607-1611, kdy byl posvěcen. Katolickým se stal roku 1627 na základě Obnoveného zřízení zemského a podléhal jezuitskému kolegiu v Chomutově. Poslední evangelický farář odešel roku 1628 do saského Seiffenu, kde o šest let později zemřel. Svou dnešní barokní podobu kostel získal za působení faráře Karla Janka. 6.11.
Hřbitov a kostel jsou klíčovými místy, která odhalením jednotlivých architektonických vrstev mapují proměny města a jeho náboženské vyznání v různých období.
V historickém kontextu Hora Svaté Kateřiny představovala důležitý hornický a správní bod na hranici s Německem, s bohatou historií spojenou s rozvojem dolů, osídlením a proměnami náboženské praxe.
Skutek roku 2016: Podlipnické kostely
Chronologie klíčových momentů
- 1350 - vznik osady na místě
- 1480 - první písemná zmínka o obci
- 1528 - svobodné horní město
- 1528-1758 - zmínky jako městečko v různých letech
- 1607-1611 - výstavba nového evangelického kostela
- 1627 - katolické přijetí kostela po Obnoveném zřízení zemském
- 1628 - odchod evangelického faráře do Seiffenu
- 1654 - zařazení do Žateckého kraje
- 1850 - okresní město
- 1868 - součást politického okresu Most
- 1938-1945 - připojení k Německé říši jako součást Sudet
Geografie a urbanismus
Původní záměr založit pravoúhlou dispozici ulic nebyl vzhledem k terénu dodržen. Kostel byl postaven na vrchu mimo náměstí, na místě prvního hřbitova, což ilustruje vztah města k terénu a náboženským institucím.
Náboženské stavby a hřbitov
Nejstarší kostel pravděpodobně vznikl okolo poloviny 16. století; potvrzují to účty z let 1566-1590 o rozšíření starého hřbitova. Nový evangelický kostel byl posvěcen v letech 1607-1611. Katolická farnost vznikla roku 1627 na základě Obnoveného zřízení zemského a podléhala jezuitskému kolegiu v Chomutově. Poslední evangelický farář odešel roku 1628 do Seiffenu, kde o šest let později zemřel. Svou dnešní barokní podobu kostel získal díky působení faráře Karla Janka.