Svátky svatých apoštolů Šimona Kananejského (Horlivce) a Judy Tadeáše jsou připomínány 28. října a spojují legendu o jejich misií s historickým původem pražského kostela svatého Šimona a Judy. Svátek dvou apoštolů je zároveň dnem, kdy se v českém prostředí často připomíná jejich společná misie v Persii a dalších regionech a jejich mučednická smrt. V Praze se však jejich jméno pojí i s klášterním komplexem a barokními poklady uvnitř chrámu, který dnes slouží jako koncertní síň a součást hlavního města.
Kostel svatého Šimona a Judy: zázemí špitálu a protestantského chrámu
Kostel stojí na rohu Dušní ulice a U Milosrdných v Praze 1, na pomezí Starého Města a Josefova. Na místě býval špitál s kaplí, kterou roku 1354 vysvětil arcibiskup Arnošt z Pardubic. Zasvěcení apoštolům Šimonovi a Judovi je tedy starší než samotná stavba; Jednota bratrská jej vybudovala v letech 1615-1620 jako svůj staroměstský sbor a chrám. Vysvěcen byl 14. června 1620, krátce před bitvou na Bílé hoře.
Po bitvě na Bílé hoře byl kostel konfiskován císařem Ferdinandem II. a darován Milosrdným bratřím, Hospitálskému řádu svatého Jana z Boha, kteří zde zřídili konvent a špitál. Barokní přestavba po roce 1720 a nový fasádní štít spolu s interiérovými prvky vznikaly v duchu vrcholného baroka a roku 1720 sem přišly i varhany Andrease Wambessera. Od roku 1950 jsou bratři vykázáni, a od 1993 kostel slouží jako koncertní síň FOK.
Interiérové poklady a varhany, které hrají historickou hudbu
Hlavní oltář od Josefa Hagera (1773) s iluzivní retábou tvoří s kryptou pod presbytářem působivou součást barokního prostoru. Krása interiéru je doprovázena bočními oltáři z 18. století a rokokovou kazatelnou Františka Ignáce Weisse. Varhany, postavené Andreasem Wambesserem v roce 1720, jsou dosud funkční a po rekonstrukci Vladimírem Šlajchem z roku 1999 je chrám díky nim domácím domovem koncertů staré hudby. Mozart a Haydn spončně navštívili chrám a zahráli na těchto varhanách podle pamětní desky na jižní stěně.
Historie kláštera a nemocnice Na Františku
Milostný řád milosrdných bratří převzal areál po Bílé hoře a do roku 1950 zde vznikl špitál a klášter; špitál se stal nejstarší nepřetržitě fungující nemocnicí v Praze. Kostel a klášter tvoří konzistentní celek, který v průběhu staletí proměňoval svůj účel, ale nikdy neztratil spojení s péčí o nemocné a hudebním kulturním dědictvím.
Interiéry byly po rozsáhlé barokní úpravě 1720-1721 vyzdobeny díly Brokoffa a Hagera. Krypta pod presbytářem byla prohloubena roku 1747; malíř Josef Hager vytvořil iluzivní retáb hlavního oltáře, který nad rámec skutečné architektury působí jako malířská architektura. Obraz na hlavním oltáři zobrazuje svaté Šimona a Judy a datuje se do let 1725-1726, případně 1731.
Patronát a poutní hodnoty svatých Šimona a Judy
Šimon Kananejský, zvaný Horlivec, je patronem řemeslníků jako jsou barvíři, koželuhové, dřevorubci, řezbáři, tkalci a zedníci. Jeho atributem je pila, což souvisí s legendou o jeho mučednické smrti v perském Suaniru. Juda Tadeáš je spojován s otevřeným srdcem a je považován za patrona beznadějných případů; jeho hlavní atributy zahrnují kyj, knihu nebo svitek, loďku a desku s obrazem Krista. Společná mise Jude a Šimona vedla podle tradic k jejich mučednické smrti v Persii; jejich ostatky jsou uloženy ve svatopetrské bazilice v Římě.
Pražské konkrétnosti a součástí dnešního života
V Praze kostel svatého Šimona a Judy zůstává jedním z nejvýznamnějších prostor pro hudbu staré a komorní; kapacity 400 míst a blízkost k historickému centru města činí z místa vyhledávanou scénu pro koncerty. Mimo chrám se nachází Nedaleké Anežino opatství a řada spojení s Klinicemi a nemocnicí Na Františku, která historicky tvoří součást komplexu s kostelem.
Kde najít a jak se dostat
Kostel se nachází na Dušní ulici a U Milosrdných v Praze 1. Nejbližší metro Staroměstská (A) a tramvaje Dlouhá třída a Právnická fakulta. Parkování v centru je omezené, návštěvníci koncertů preferují MHD.
Historie místa a jeho bohaté propojení s špitálem a nemocnicí Na Františku ukazují kontinuitu péče o nemocné od před rokem 1354 až po současnost; kostel a klášter byly kdysi centrem široké sítě pozdně gotických a barokních staveb v srdci Prahy.
Krátký souhrn
Hranice mezi duchovním místem a hudební zkušeností se v tomto kostele prolínají s historií špitálu a nemoci; od prostřídání konfiskací po barokní přestavbu, od varhan pojmenovaných podle Wambessera až po vynikající reprodukci a provoz varhan v dnešních koncertních večerech. Když se poslechnou klávesy, slyší se znovu odkaz na Mozartovu a Haydnovu vazbu k Praze a na to, jak tato dvojice vyzdvihla genius loci města skrze hudbu, která zní v sále chrámu.