Kostel sv. Šimona a Judy stojí na místě bývalého špitálu a kaple. V 18. století byl upraven do stylu vrcholného baroka a byly nainstalovány varhany, nástroj s výtečným zvukem, na který hrály tak významné osobnosti, jako Wolfgang Amadeus Mozart či Joseph Haydn. Dnes je kostel spravován Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy a konají se tu koncerty různých hudebních těles, včetně festivalu Pražské jaro.
V průběhu staletí bylo Staré Město pražské ohrožováno pravidelně velkou vodou. Povodně a záplavy, které řeka Vltava přinášela, zmírnila až úprava nábřeží, díky níž se také kostel sv. Šimona a Judy mohl cítit bezpečněji. Již v polovině 14. století vznikl na tomto místě špitál a spolu s ním i nepostradatelná kaple svatých Šimona a Judy Tadeáše. Ta byla sice později přestavěna na kostelík, který přešel do rukou německých luteránů, ale zároveň v jeho těsném sousedství vybudoval Václav Vilém z Roupova svatyni pro české bratry.
Po Bílé hoře byl kostel jako konfiskát darován císařem Ferdinandem II. milosrdným bratřím řádu svatého Jana Božího. Bratři začali ihned budovat konvent, rozšiřovat špitál a upravili také kostel, včetně přistavěné zvonice. Jednolodní stavba působí uvnitř jako bohatý barokní interiér zejména díky nádherné iluzivní malbě presbyteria a hlavního oltáře, kterou provedl Josef Hager. Za pozornost stojí i obraz s námětem sv. Augustina z dílny Václava Vavřince Reinera umístěný na hlavním oltáři.
Historie a hudební odkaz
Kostel prošel úpravou do vrcholného baroka a stal se významným hudebním centrem. Varhany, jejichž zvuk bývá popsán jako výtečný, hostily významné osobnosti a dodnes doprovázejí koncerty souborů i jednotlivců. Dnes je kostel spravován Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy, který pořádá tradiční i mimořádné koncerty. Vstupenky na koncerty hudebního uskupení a dalších pořadatelů, včetně festivalu Pražské jaro, bývají k dispozici prostřednictvím oficiálních stránek či prodejních míst festivalu.
V kostele sv. Šimona a Judy se konají koncerty nejen Symfonického orchestru hl. m. Prahy, ale i dalších hudebních těles, které obohacují kulturní život Prahy. Festival Pražské jaro, známý svým širokým spektrem děl a interpretů, pravidelně zahrnuje tuto památku do festivalového programu.
Architektura a výzdoba
Jednolodní stavba působí uvnitř jako bohatý barokní interiér zejména díky nádherné iluzivní malbě presbyteria a hlavního oltáře, kterou provedl Josef Hager.
Současnost a návštěvníci
Dnes je kostel aktivně využíván pro hudební produkce a kulturní akce. Vstupenky na koncerty se vyřizují prostřednictvím Symfonického orchestru hl. m. Prahy a dalších organizátorů spojených s Pražským jarem.
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Úprava do baroka a instalace varhan | 18. století | Významné osobnosti: Mozart, Haydn |
| Správa | Současnost | Symfonický orchestr hl. m. Prahy |
| Kostel a kulturní akce | Současnost | Festival Pražské jaro, koncerty různých těles |
V průběhu staletí bylo Staré Město pražské ohrožováno pravidelně velkou vodou. Povodně a záplavy, které řeka Vltava přinášela, zmírnila až úprava nábřeží, díky níž se také kostel sv. Šimona a Judy mohl cítit bezpečněji. Již v polovině 14. století vznikl na tomto místě špitál a spolu s ním i nepostradatelná kaple svatých Šimona a Judy Tadeáše. Ta byla sice později přestavěna na kostelík, který přešel do rukou německých luteránů, ale zároveň v jeho těsném sousedství vybudoval Václav Vilém z Roupova svatyni pro české bratry. Po Bílé hoře byl kostel jako konfiskát darován císařem Ferdinandem II. milosrdným bratřím řádu svatého Jana Božího. Bratři začali ihned budovat konvent, rozšiřovat špitál a upravili také kostel, včetně přistavěné zvonice. Jednolodní stavba působí uvnitř jako bohatý barokní interiér zejména díky nádherné iluzivní malbě presbyteria a hlavního oltáře, kterou provedl Josef Hager. Za pozornost stojí i obraz s námětem sv. Augustina z dílny Václava Vavřince Reinera umístěný na hlavním oltáři.