Kostel Stětí sv. Jana Křtitele sestává ze dvou prostor skrytých v násypu barokní fortifikace, volné zůstalo pouze průčelí v cihelné pevnostní stěně. Nadpraží vchodu a dvou oken tvoří segmentové záklenky. Interiér svatyně je obdélníkového půdorysu s mělkým trojbokým závěrem, dělený čtyřmi pilíři na tři lodě. Sloupy nesou křížové klenby, přecházející na západní straně do pětibokých výsečí. V šikmých stěnách presbytáře jsou konchou zaklenuté niky. V samém závěru je obdélníková nika pro umístění oltáře. Původně zde stála kaple sv. Kříže, postavená někdy před rokem 1352. Dočasně sloužila jako farní kostel, okolo kterého býval hřbitov, zrušený v 18. století. V průběhu 17. století byla stavba při budování pevnosti snížena a zakomponována do hradby. V roce 1764 byla na severní straně přistavena sakristie a v témže roce byla postavena před pevnostní zdí kaple P. Marie Šancovské s průchodem do kostelíka.
Jádro kostela Stětí sv. Jana Křtitele pochází z raně gotické stavby ze 13. století. Na přelomu 18. a 19. století byl klasicistně upraven. Do hrotitého gotického portálu je vložena renesanční náhrobní deska. Ke kostelu patří dřevěná zvonice na bývalém hřbitově na základech z 18. Kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Praze-Hostivaři je umístěn uprostřed vesnické památkové zóny Stará Hostivař.
Vytváří krásné místo, které zve k řadě setkání, zastavení a dalších aktivit. Je centrem farnosti, kde se schází a působí mládež, rodiny, senioři, ale i lidé bez domova. V okolí starobylého kostelíku se nachází bývalá tvrz, dnes Toulcův dvůr a chráněná oblast údolí Botiče spolu s hostivařským hradištěm. V rohu bývalého hřbitova se zachovala dřevěná zvonice na kamenné podezdívce se dvěma zvony.
Kostel Stětí svatého Jana Křtitele v Hostivaři je raněgotickou stavbou ze 13. století, postavenou na základě románského kostela z 11. století. Půdorys chrámu Stětí sv. Jana Křtitele je jednoduchý: na obdélníkovou loď navazuje polokruhová apsida. V severní části lodi je pozdější gotický vchod zazděný náhrobním kamenem. V 18. století bylo zazděno v apsidě původní románské okénko a vybourána dvě nová okna barokního tvaru. Roku 1893 však bylo obnoveno okénko původní. Dnešní vížka se dvěma zvonky se dočkala realizace v roce 1864, původní střecha lodi (s vysokými štíty) byla snížena. Ve stejném roce byl na místo poněkud nevkusného oltáře dán nový - nízký románský.
Apsidu kostela zdobí vzácné nástěnné malby z druhé poloviny 13. století. Postavám dominuje Bůh Otec na monumentálním trůnu, jehož spodní část zdobí s vyobrazením hvězd. Je zde i Kristus, který pod nohama drtí draka a lva. Nechybí andělé, symboly evangelistů a ve spodní části nalezne pozorné oko stylizované stromy, zobrazující snad rajské stromy poznání a života. V kruhových medailónech jsou zobrazeny hlavy mužů a žen, některé ozdobené korunou, jde patrně o proroky a sibyly. Apsidu původně osvětlovala trojice oken (symbol Nejsvětější Trojice). Nástěnné malby se vyskytují také mezi okny. Poznáte na nich například sv. Jana Křtitele s beránkem v ruce (patrona kostela), arcibiskupa s paliem (insignie užívaná v římskokatolické církvi) - patrně patrona pražské diecéze sv. Vojtěcha, svatou Kateřinu s kolem v ruce či dvojici apoštolů Petra a Pavla.
Navštivte raně gotický kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Jádro kostela pochází z raně gotické stavby ze 13. století, postavené na základech románského kostela z 11. Na přelomu 18. a 19. století byl klasicistně upraven. Interiér svědčí o bohatství místní komunity v předchozích staletích. Hlavní oltář je portálový s točenými sloupy a sochou, pocházející z doby kolem roku 1730. V roce 1737 byl interiér obohacen řezbářskou výzdobou provedením mistra Jana Karla Hammera. Oltářní obraz svatého Jana Křtitele pochází z ruky rokokového malíře Františka Juliuse Luxe.
U kostela se nachází pamětní deska věnovaná umučenému knězi Josefu Jílkovi. Nejpozoruhodnější součástí současné výzdoby jsou vitrážová okna. Ta vznikala postupně v letech 1958 až 1982 podle návrhů Miloslava Troupa, který návrhy vitráží vytvořil i pro další kostely. Sedm vitrážových oken zobrazuje Sedm skutků milosrdenství a nadsvětlík nad vchodem znázorňuje Ježíše Krista vyjmenovávajícího tyto skutky. Vitráže vytvořil Josef Jiřička starší.
Kostel představuje fascinující cestu stavební historií - od středověkých počátků přes raně moderní bohatství až po 20. století. V okolí kostela je bývalá tvrz, dnes Toulcův dvůr a chráněná oblast údolí Botiče spolu s hostivařským hradištěm. Dřevěná zvonice stojí v rohu bývalého hřbitova na kamenné podezdívce a pochází ze základů z 18. století. Kostel má také hackovaný nápis a detailem v hlavním průčelí i věž s cibulovou bání.
CARAVAGGIO: SŤATÍ SV. JANA KŘTITELE | ROZHOVOR S PROF. JOHNEM T. SPIKEM
Původně kostel sloužil jako farní, později byl započat k zániku, bale závěry 18. století. Roku 1787 byl kostel výnosem Josefa II. zrušen, značně zdevastován a přeměněn ve skladiště, zbrojnici a obydlí. Sakristie sloužila jako chlév. Zbytky zaniklého kostela si můžete prohlédnout v rámci placené prohlídky s průvodcem. Kostel Stětí svatého Jana Křtitele byl v minulosti součástí pevnostního systému a byl během výstavby barokní pevnosti začleněn do hradby.