Jedeme do Hostýnských vrchů, do oblasti nedaleko města Bystřice pod Hostýnem. Naším cílem byla zejména zřícenina hradu Obřany, založeného ve 14. století Pány z Kunštátu.
Hrad byl postaven údajně "bez stavebního povolení", takže se ho pak raději vzdali ve prospěch mocipána nejvyššího. Obýván byl - pokud vůbec - snad jen necelých 100 let a zpustošili ho vlastně už husité. Nachází se na vrcholu hřebenu v nadmořské výšce 704 m.
Osmitisícové město Bystřice pod Hostýnem nabízí několik míst k občerstvení. Cestou se nám nabízely nedaleké Dřevohostice, pokud bychom si pěší část výletu prodloužili, je možné se najíst a napít přímo pod poutní bazilikou na vrcholu kopce sv.
Vzhledem k tomu, že o volejbalisty plánovaném cyklovýletu na tradiční putování Litovelským Pomoravím jsem se dozvěděl pozdě, vyrazili jsme s přáteli v druhé letošní květnové sváteční úterý vozmo do Hostýnských vrchů.
K jistému zklamání 1/4 výpravy jsme se rozhodli spíše pro pohyb v terénu a po nohou. První Krátkou zastávku jsme cestou dali v Dřevohosticích, kde se nachází renesanční zvonice z roku 1581.
Poté už jsme zamířili do Hostýnských vrchů. Auto se zaparkovalo nedaleko za Bystřicí pod Hostýnem v nadmořské výšce 408 m. Pak jsme se vydali kolem řeky Bystřičky a po necelém kilometru se cesta začala mírně zvedat.
Trošku namáhavější úsek představovalo až závěrečné stoupání ke zřícenině hradu Obřany, jednalo se však pouze o necelých 700 m. Tím jsme se ocitli na vrcholu hřebenu ve výšce 704 m.n.m.
Hrad Obřany byl vždy úzkou protáhlou stavbou, která kopírovala hřeben kopce, a jejíchž pozůstatky vypadaly na fotkách na internetu tak nějak větší. Zachovala se vlastně jen severní stěna hradu s jedním oknem, jednou střílnou (možná) a částí základny kruhového bergfritu na západní straně hradu.
Pak už se ona nespokojená 1/4 výpravy vydala raději směrem do údolí (později se dotyčný přiznal, že za posledních 6 let ušel pěšky dohromady asi 0,12 km; což si přiznejme, není mnoho), my ostatní jsme ještě vyrazili alespoň k rozcestníku v místě zvaném Klapinov.
Jedná se o horskou louku, po které kdysi kráčeli portášti, místní to strážci hranic před pašeráky (tedy vlastně celní policie). Celou dobu jsme se v podstatě pohybovali po Hostýnské běžkařské magistrále.
Všude nová odpočivadla, tabule naučné stezky a, přes absolutní absenci odpadkových košů, i nezvykle čisto. Chtěl jsem ještě pokračovat po vrstevnici dál k nedalekým skalám, kterým se vtipně říká Skalný a kde stával dříve i malý hrad.
Bohužel další čtvrtina výpravy projevila obavy o život již vzdálivší se brblající čtvrtiny, a tak jsme šli raději pomalu zpět. Z dálky jsme o chvíli později viděli jakousi zmiji, vyhřívající se na kamení. Ale byl to jen optický klam (zrak prostě slábne), zblízka jsme zjistili, že je to statný dospělý hrošík, a na dřevě.
Cestou domů jsem naplánoval ještě jednu zastávku, a to v městečku Kelč. Nachází se zde zámek (původně vodní tvrz), jehož renesanční podobu nenarušily ani barokní úpravy.
Doufal jsem, že tuto stavbu, dnes obývanou učňovskou mládeží, navštívíme díky tomu, že se budou někteří vracet na intr. Bohužel se nezadařilo. Průjezd Přerovem i Olomoucí cestou k domovu byl, kupodivu, plynulý, a tak jsme ještě za světla v klidu podebatovali v oblíbené šumperské občerstvovně.
Na zříceninu hradu Obřany je volný vstup. Na zalesněném vrcholu Hostýnských vrchů stojí pozůstatek gotického hradu Obřany, který byl poničen husity a již nikdy nebyl obnoven. Uprostřed krásné krajiny se vyjímá zřícenina středověkého hradu vskutku majestátně.
Hrad Obřany má velmi dramatickou minulost. Nechali jej vystavět páni z Kunštátu ve 14. století. Nepožádali ovšem o povolení tehdejšího markraběte Jana Jindřicha. Toho tato skutečnost rozlítila natolik, že nakázal hrad zbořit a srovnat se zemí. Pak toto místo ale navštívil a zalíbilo se mu natolik, že svůj rozkaz o demolici zrušil.
Dnes stojí hrad uprostřed chráněné rezervace a je to velmi hezké a romantické místo.
V Hostýnských vrších lze navštívit mimo jiné zříceninu středověkého hradu Obřany. Uprostřed krásné krajiny se vyjímá tato památka vskutku majestátně.
Skromná zřícenina hradu Obřany se nachází na strmém kopci v Hostýnských vrších, přibližně 3 km od obce Chvalčov.
Gotický hrad byl založen kolem roku 1365 Bočkem z Kunštátu. Patrně se jej nepodařilo nikdy dokončit a v průběhu husitských válek byl opuštěn.
Hrad byl považován dlouho za nejvýše položený na území Moravy v nadmořské výšce 704 m, či alespoň její části na východ od řeky Moravy, ale tento primát ztratil ve prospěch svého blízkého souseda.
Dnes se dochovaly jen zbytky zdí s okrouhlou věží. Spolu s vrcholem Hostýna s bazilikou a vrchy Skalným a Čerňavou vytváří výraznou dominantu krajiny Hostýnských vrchů.
Tento typ hradu, stavěný na protáhlém hřebeni a na obou koncích chráněný věžemi, má v hradní architektuře našich zemí několik analogií. V Čechách kupříkladu hrad Trosky, na Slovensku méně známý hrad Kamenica.
Přestože patrně nebyly Obřany nikdy dostavěny podle původního záměru, sloužil tento hrad půl století jako správní centrum panství, než došlo v průběhu první čtvrtiny 15. století k jeho definitivnímu zániku.
Zřícenina se nachází na území obce Chvalčov a dostanete se k ní po červené značce z Rusavy do Bystřice pod Hostýnem. Na trase je i poutní místo Hostýn.
Navštivte zříceninu hradu Obřany u Chvalčova. Cestujte vlakem, autobusem i MHD.
Staré zpustlé hrady a tvrze...
