Ve středu 23. dubna byla rakev se zesnulým papežem Františkem slavnostně přenesena do baziliky svatého Petra. Věřící mají po tři dny možnost přijít a vzdát mu úctu. Pohřební mše se bude konat v sobotu 26. dubna 2025 v 10 hodin na Svatopetrském náměstí. Poté bude rakev přenesena do baziliky Panny Marie Větší, kde budou ostatky uloženy k věčnému odpočinku.
V sobotu 26. dubna 2025 v 10 hodin, v první den novendiali (devět dní modliteb), bude na Svatopetrském náměstí sloužena pohřební mše svatá za římského papeže Františka. Hlavním celebrantem bude děkan kardinálského kolegia, kardinál Giovanni Battista Re. Na závěr eucharistické slavnosti proběhne Ultima commendatio a Valedictio. Poté bude papežova rakev přenesena do baziliky svatého Petra a odtud do baziliky Panny Marie Větší, kde bude jeho tělo uloženo.
Pozn.: Novendiali je latinský termín označující devět dní modliteb a zádušních mší sloužených po smrti papeže. Toto období začíná dnem pohřbu a trvá devět po sobě jdoucích dní. Ultima commendatio (latinsky „poslední doporučení“) a valedictio („rozloučení“) jsou slavnostní závěrečné části pohřební liturgie papeže. Ultima commendatio je modlitba, při níž církev svěřuje duši zemřelého papeže milosrdnému Bohu, zatímco valedictio představuje symbolické rozloučení věřících s jeho tělem.
Ve vztahu k tématu smrti Františka a průběhu konkláve je důležité připomenout kontext: Smrt papeže uvádí do pohybu řetězec událostí - tradic, které určují momenty od papežova odchodu a jeho pohřbu až po zahájení konkláve a volbu jeho nástupce. Co se však ve skutečnosti děje ve Vatikánu během tohoto Sede Vacante neboli „Prázdného stolce“? Apoštolská konstituce Universi Dominici Gregis upravuje období uprázdnění stolce a postup volby nového papeže.
Jak se uvádí v úvodu konstituce, revize norem byla motivována změněnou situací církve a potřebou zohlednit kanonické právo inspirované Druhým vatikánským koncilem. Při formulaci nového předpisu se dbalo na zachování tradice a zároveň na nezávislost volby. Konkláve se koná v Sixtinské kapli a jedná se o dějiště volby nového papeže podle ustanovení UDg.
Po smrti papeže rezignují všichni vedoucí dikasterií Římské kurie s několika výjimkami, jejichž cílem je zachovat běžný provoz Vatikánu. Mezi ně patří kardinál camerlengo a další klíčoví hodnostáři, kteří zajišťují chod Státu a církev během Sede Vacante. Generální kongregace, která se koná v Apoštolském paláci, má na starosti zásadní rozhodnutí, jako je datum zahájení hlasování a koordinace volby.
Jak probíhá volba papeže během Sede Vacante
Voľby se účastní kardinálové volitelé, jejichž počet a pravidla hlasování jsou popsána v Universi Dominici Gregis a v následných úpravách Benedikta XVI. Podle platných pravidel se volba koná výhradně tajným hlasováním a vyžaduje dvoutřetinovou většinu přítomných volitelů. Po sečtení hlasů se volební lístky spálí. Pokud není dosažena požadovaná většina, následují opakované volby v následujících dnech s přestávkami na modlitbu a reflexi.
V případě potřeby může Camerlengo spolu se kardinály projednat další kroky a případně upravit postup tak, aby byl zajištěn spravedlivý a méně zdlouhavý proces. Termín Sede Vacante zahrnuje období, během něhož kolegium kardinálů spravuje civilní záležitosti a připravuje volbu nového papeže.
Po zvolení nového papeže následuje přijetí volby zvoleným kandidátem a vyslovení poslušnosti. Kardinál-volič s děkanem vyhlásí jméno nového papeže a slavnostně se mu skládá hold. Nový papež poté uděluje Apostolské požehnání Urbi et Orbi a nastolí svůj pontifikát.
Životopis papeže Františka a odkaz jeho pontifikátu
Papež František, vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio, se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires v Argentině do rodiny italských imigrantů. Měl pět sourozenců. Po rezignaci Benedikta XVI. se 13. března 2013 stal 266. papežem katolické církve a byl prvním papežem z Jižní Ameriky a také prvním jezuitou v čele Vatikánu. Jméno František si vybral na počest sv. Františka z Assisi. Byl známý svým střídmým vystupováním a zaměřením na sociální spravedlnost, ekologii a reformu církevní správy.
František měl k tématu žen a jejich role v katolické církvi otevřený přístup, i když se změnám vyhýbal. V jeho pontifikátu se kladl důraz na pomoc sociálně znevýhodněným, vstřícnost vůči migrantům a snahu o zmenšení překážek uvnitř církve. Papež kritizoval války a veřejně vystupoval za mír, i když jeho vyjádření nebyla vždy zcela vhodná z hlediska mezinárodních vztahů.
Podle historiků a expertů František zůstal pevný ve své víře, pokorný a otevřený kontaktům s lidmi, což ho odlišovalo od předchozích pontifikátů. Jeho reformní snahy a důraz na sociální témata ovlivnily vnímání církve i mimo Evropu. Rekviem za Františka bylo plánováno v různých katedrálách po světě, včetně pražské katedrály svatého Víta, a projevy zahraničních vůdců vyvolávaly širokou odezvu.
František zemřel 21. dubna 2025 ve věku 88 let v Domě svaté Marty jako poslední kapitola jeho života. Před několika dny byl ještě viděn v průběhu veřejných setkání, a jeho smrt vyvolala globální zármutek i reflexi nad budoucností římské kuphela.
Podrobnosti o budoucí volbě a procesech římské kurie jsou důležitou součástí historického kontextu, který zahrnuje i mezinárodní reakce a očekávání ohledně nového nástupce. Do baziliky budou v příštích dnech proudit věřící a publikace zpravodajských agentur nadále sledují vývoj situace.
Pro čtenáře je užitečné sledovat, jak se během Sede Vacante vyvíjí proces konkláve, jaké kroky podnikají kardinálové a jaké právní normy zůstávají v platnosti pro volbu nového papeže.